Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 397)

Byl to těžký rok pro sdružení amatérů ořechovského Divadla u stolu. Principál zle ochořel a jeho paní onemocněla též… Když teď přišla pozvánka na již rok avizovaný pořad Beseda o spisovateli Karlu Čapkovi, odložil jsem vše brněnské, u ústředního hřbitova nasedl do autobusu č. 501 a jel do Ořechova.

Byla krutá zima. Snad i svatý Jan na kamenném soklu měl, když jsem ho míjel, husí kůži.

V kulturním centru teplo také zrovna nebylo. U bíle prostřeného stolu seděla důvěrně známá čtveřice – Lada Badinová, Olga Lhotecká, Zdenka Walletzká a značně pohublý scénárista, režisér a principál spolku Leonard Walletzký…

Přítel Leonard se nadechl a první věty o jedné z největších literárních osobností první poloviny dvacátého století a českého písemnictví vůbec Karlu Čapkovi pronikly do sálu. Uvědomil jsem si, že principálův hlas je oproti loňskému pořadu nosnější i znělejší. Potěšilo mě to. Nástroje chirurgů s Leonardovým srdcem udělaly zázrak…

Ale to se již odvíjel příběh ctěného autora interpretovaný kvartetem jako spíkrovské polyfonie. Byly připomenuty Čapkovy rodné Malé Svatoňovice i sourozenecká soudružnost Josefa, Heleny a Karla. Vzpomenuta škola v Úpici, Karlova hradecká studia i jeho nucený azyl u sestry v Brně po vyloučení z hradeckého gymnázia. Spisovatelův životopis je předkládán poutavě, jeho košaté dílo oživováno hranými ukázkami.

Je čtena první publikovaná Čapkova báseň i jeden prvorepublikový rozhlásek. Dramatizace apokryfu Svatá noc má kouzlo, hovniválové jsou rozkošní a žvatlaví slimáčkové pozorující smrt člověka mile hnusní. Hlavně, aby bylo hodně kapuštičky a málo šlimáčků. Tak ležem…

Kvartet si troufl i na detektivní povídku o žebračce zajeté automobilem v pražské Ječné ulici. Básník v jejich podání měl úspěch. Kláro, stalo se něco neočekávaného, vyvolával principál ve hrané scénce Čapkovy drobnůstky Jak se dělá divadlo. A nemohla chybět ani připomínka štěněte Dášeňky…

Bylo mi, jako bych listoval knížkami své knihovny a cestoval místy dávných Čapkových pobytů. Uviděl jsem jeho světničku na zámku Chýše, procházel se domkem ve Strži a vysedával v zahradě pod Čapkovou vilou.

I Pátečníků a ohlasů Čapkových protiválečných dramat bylo v pořadu vzpomenuto. Scénář připomněl také štvanici fašizujících fanatiků a Čapkovu předčasnou smrt…

Jestli dožijeme a budeme zdraví, za čas se sejdeme, abychom vzdali hold obrozenci české slovesnosti, dramatikovi Josefu Kajetánu Tylovi… Tak nějak řekl na závěr besedy principál Walletzký.

Vážení, těším se, že dožijeme. Tak na viděnou, moji milí!

Brno – Komín, 5. 12. 2018

Divadlo u stolu, Ořechov – Literární beseda k osmdesátému výročí úmrtí Karla Čapka. Scénář a režie: Leonard Waletzký. Hráli: Zdenka Walletzká, Lada Badinová, Olga Lhotecká a Leonard Walletzký. Kulturní centrum Ořechov, 27. 11. 2018.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 8. prosince 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 397)

1. Zdeněk Pololáník

   

   Velice jsem se potěšil,
   co nám napsal Jaroslav Tuček K pořadu o Karlu Čapkovi.
   Jaroušku, jsi obdivuhodný ve svých rozhodnutích a navzdory zimě a nepřízni počasí se rozjedeš i do vzdálenějších míst, abys viděl zajímavý pořad, setkal se s osobnostmi kultury a ještě se s námi o zážitek svým vypravěčským uměním podělil.
   Čapka a jeho dílo jsem poznal dost podrobně díky p. režiséru Skalskému, který si mě pozval na hudbu ke svému poslednímu filmu o Čapkovi „Člověk proti zkáze“. Deset let připravoval scénář, aby v něm nic nechybělo a vešlo se to při obrovském díle tohoto spisovatele do jednoho filmu. V době realizace filmu mi stále doplňoval všechno, co se o Čapkovi dověděl.
   Nikdy se však nelze dovědět všechno, jak jsem poznal při četbě Tučkova Mudrování.

   08.12.2018 (21.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ