Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 398)
Čtyři roky psal německý autor Hermann Hesse příběh bráhmanského syna Siddhárthy hledajícího pravdu a smysl života. Povídku vydal v roce 1922. Vložil do ní své touhy a sny o možnostech vybřednutí z myšlenkových a společenských krizí po ukončení krutostí války. Vydal se cestou pátrání v učení hinduistů a buddhismu. Snad chtěl dosáhnout vrcholu štěstí nirvány, ráje pro všechny. Povídku opatřil podtitulem Indická báseň…
Polárka je divadlem hledačským, hrajícím pro mladé a jemu spřízněné duše. Sdružuje talentované, progresivně smýšlející umělce… Jeho někdejší šéfová se navrátila, aby se souborem nastudovala další pohybově a filosoficky náročnou inscenaci. Na dávné a úspěšné představení Kiplingovy Knihy džunglí navázala dramatizací Hermannova Siddhárthy.
Do titulní role obsadila mága pohybu Tomáše Sukupa, který se honosí přídomkem Gyanpuri. Scénografii ze tří řad ověsů, při závanech pohybů chrastících bambusových tyčí, a s kostýmy Orientu pro ni vymyslil David Janošek. Scénickou hudbu z tónů staré Indie seskládal mistr štěrchátek, dřevěných úderů a hry na dechové nástroje Jan Kyncl.
Palouk deštného pralesa se utápí v mlhách. Vesničané křepčí rituální pobožnosti. Siddhártha se svým druhem Govindou se dávají na pouť za poznáním. Hybný pán a nemotorný sluha tvoří dvojici vzbuzující smích diváků. Nalézají kouzelnou lampu. Je nádherná. Její modravé světlo pak provází veškerá jevištní dění. Převozník Vasudeva je zadarmo převeze přes řeku řka Všechno se vždy jednou vrátí…
Siddhártha je hrdinou. Umí myslet, čekat i postit se. Bojuje, zápasí, šermuje. Na tržišti žongluje s míčky i s maličkými budíčky a vládne tělu jako jogín. Udivuje diváky přemety, vruty, podmety i mety kejklení roztodivných.
Hemžení postav připomíná svět pohádek Tisíce a jedné noci. Aktéři hrají se zjevným zaujetím. Čarokrásná kurtizána Kamala, oblékaná v barevné sárí z hedvábí s orientálními náramky na rukou a vějířem z peří bílého pštrosa, učí lásce. Touží po bohatství. Je však psáno: V každém z nás je ptáček. Když je člověk protknutý nití chamtivosti, ptáček umírá.
Chvějivý zvuk rituální mísy nabádá člověka k meditacím a snění. Většina lidí je jako padající list, zmítají se sem a tam, až nakonec padnou k zemi. Jsou však i ti, a těch je málo, kteří jsou jako hvězdy a žádný vítr je nestihne, mají v sobě svůj zákon, svoji dráhu…
Klouček přede mnou si hraje s koníkem, ale je hodný, neruší. Jen koníka posouvá po hraně forbíny.
Herci hrají. Jeden padá k zemi. Na rukou má krev…
Hrdina po všem bloudění a hledání dochází k poznání. Přestaň hledat, miluj svět, jaký je. Miluj přítomnou chvíli. To, co bylo včera, je pryč. Co se stane zítra, nevíme. Proto musíme žít v přítomnosti.
Rej lidiček Orientu ustává. Kouzelná lampa zhasla. Aktéři se děkují. Inscenace měla úspěch.
Múza Mab bzučela: Siddhártha je ten, který dosáhl svého cíle, kdo je vítěz. Zpívající tibetská mísa je ulitá ze sedmi kovů reprezentujících astrologické planety. Slunce zastupuje zlato, Měsíc stříbro, Merkur rtuť, Venuši měď, Mars železo, Jupiter cín a Saturn olovo. Jejím rozezněním se dosahuje zvuku navozujícího stav vnitřní rovnováhy… Óm je slovo slov a chimta jsou ozdobné kleště, též zvané hudební oheň. Zrovna jako výrazy nirvána nebo asketismus zapadly do slovníků, děti je znají sotva…
Podzimní větřík odvál múzu i její řeč… S hlavou odkrytou jsem cestičku k domovu šlapal sám…
Brno – Komín, 23. 10. 2018
Divadlo Polárka, Brno – Hermann Hesse: Siddhártha. Dramatizace a režie: Hana Mikolášková, překlad: Dr. Miloš Černý, hudba: Jan Kyncl, výprava: David Janošek, kostýmy a realizace kostýmů: Katarína Chválová, pohybová spolupráce: Hana Achilles, dramaturgie: Jan Cimr. Hrají: Tomáš Sukup Gyanpuri, Kateřina Veselá, Jaroslav Tomáš, Lukáš Daňhel, Alfred Texel, Václav Dvořák, Mirek Sýkora, Anna Čonková nebo Barbara Kocmánková. Premiéra 20. října 2018.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 398)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)