Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 399)
Nevěřil jsem svým očím. Přes koberce perských vzorů, kolem mahagonové sošky černouška jsem předsíní vcházel do budoáru s fortelnou pohovkou, pianinem, velkým rodinným stolem, tapecírovanými židlemi a stojacími hodinami. Musel jsem být ve střehu. Do hlediště vedl igelitový chodníček chránící tepichy před zašlapáním. Dokonce jsem ucítil odér nábytkového leštidla…
Svým dětem, manželce i nájemníkům vládne movitý pan domácí, despota Bezsemenov. Foto Kateřina Barvířová
Svým dětem, manželce i nájemníkům vládne movitý pan domácí, despota Bezsemenov. Ocitáme se v nejmenovaném malém městě carského Ruska. Monstrózní hodiny nejdou, ciferník se zastavil na třetí…
Salon se zabydluje. Nedostudovaný syn Petr se zadívá na nehybný kolos hodin a řekne: Osmnáct let stojí na jednom místě. Příznačná věta jako by byla mottem pro další dění.
Tempo inscenace je líné. Repliky prokládané pauzami vyslovují nešťastní lidé. Foto Kateřina Barvířová
Tempo inscenace je líné. Repliky prokládané pauzami vyslovují nešťastní lidé.
Režie střídá despotické monology pána domu s němými obrazy šerosvitu, ve kterých bědné lidské stíny bdí, aby se po tmách dočkaly matných svítání. Zatmění se používá i k přerušování příběhových toků. Tma je provázena hrou na piano, hučivými zvuky i rádoby optimistickou melodií. Tak jako bájný orloj posouvá časové dílky dávno uplynulých věků, tak režisér nutí diváky k zamyšlení nad jevištním podobenstvím a skutečnostmi dnešních dnů.
Cyril Drozda hraje pána domu Bezsemenova mistrovsky. Je diktátorem z přesvědčení. Foto Kateřina Barvířová
Herci jsou skvělí. Cyril Drozda hraje pána domu Bezsemenova mistrovsky. Je diktátorem z přesvědčení. Umí se rozčílit i tiše sypat moudra do podob absolutních pravd. Je vtipný. Jeho despotická mazlení a pohlavkování potomků jsou výmluvným projevem zlé laskavosti boháče. Paní domu Akulinu Ivanovnu hraje Simona Peková jako zrůdně oddanou otrokyni svého pána a majitele. Plouží se, je kost a kůže, krvácí, má bolesti, blouzní, je šílená. Znamenitý herecký výkon. Polja Magdaleny Strakové je nuzák, nevolník z nezbytí. Se smutkem ve tváři uklízí, sbírá střepy, rovná třásně koberců, nosí talíře, je duší domácnosti. Děti pána domu k ní lnou, ona však ví, že překročit meze řádu jí dovoleno nebude. Výkon Magdaleny Strakové je práv rčení – není malých rolí! Uznání si zaslouží Táňa Malíková. Její Taťána je tragickou hrdinkou, bojovnicí s nepřízní osudu. Ženou marně toužící po lásce. Její milostné vzplanutí k netečnému Tětěrevovi patřilo k vrcholným okamžikům představení.
Taťána (Táňa Malíková) je tragickou hrdinkou, bojovnicí s nepřízní osudu. Foto Kateřina Barvířová
Nejpozoruhodnější postavou se stal samotářský rozumář Tětěrev Jiřího Svobody. Sledoval výroky a jednání partnerů s ležérní laxností, občas je okomentoval vtipnou poznámkou nebo nepatrným gestem. Utajovanou výbušnost projevil bojovným monologem, aby se opětovně ponořil v ulitu chytrého skeptika. Zdařilou studii člověka ponižovaného otcovským despotismem se blýskl Jiří Miroslav Valůšek. Výtečný byl i Jan Lepšík v roli zatracence Perčichina.
Dialog Jeleny (Anna Čonková) a Tětěreva (Jiří Svoboda) byl působivým, leč marným pokusem o vznik vztahu mezi mužem a ženou. Foto Kateřina Barvířová
Tichý, ohromnými pauzami dělený, na celou šíři salonu hraný dialog Jeleny (Anna Čonková) a Tětěreva byl působivým, leč marným pokusem o vznik vztahu mezi mužem a ženou. Zrovna tak se jevily Nilovy plané revoluční výzvy a výkřiky, že to vyhrají… Když pán domu Bezsemenov zemřel, bylo na zeď psáno latinkou: Lidé zapomněli, že za skly oken je příroda…
Po tříhodinové premiéře jsem zachmuřeně chvátal Josefskou ulicí. Múza Mab mi bzučela do uší: Myslel jste, a máte pravdu, že je to hra o rozpadu systému moci, jen pan režisér do inscenace zapletl obavy o ekologii planety Země.
Brno – Komín, 14. 12. 2018
HaDivadlo, Brno – Maxim Gorkij: Maloměšťáci. Použitý překlad: Bohumil Mathesius. Režie: Ivan Buraj, scéna: Lenka Jabůrková, kostýmy: Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová, dramaturgie: Matěj Nytra. Hrají – Taťána: Táňa Malíková, Polja: Magdalena Straková, Petr: Jiří Miroslav Valůšek, Bezsemenov: Cyril Drozda, Akulina Ivanovna: Simona Peková, Perčichin: Jan Lepšík, Tětěrev: Jiří Svoboda, Nil: Mark Kristián Hochman, Jelena: Anna Čonková j.h., Šiškin: Karel Vondráček j.h., Cvetajeva: Taťána Janevová j.h., Žena: Marie Veselá j.h.. Premiéra 13. prosince 2018.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 399)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
