Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 402)
Kdysi, už ani nevím kdy to bylo, mě režisér Peter Scherhaufer obsadil do komedie. Hrál jsem ve stínohře lékaře, drobounká holčička Petra Špalková stínovala Červenou Karkulku. Peter řekl: Jarošu, neflákaj ty stíny, hraješ vedle budoucí paní herečky, hvězdnej divy!
Pan režisér měl samozřejmě pravdu, jako vždy.
Na hereckou hvězdu českého filmu, televize a divadla jsem se vydal do sklepního divadla dómu paní Husy.
Múza Mab mi vrněla do uší: Correspondence napsala Claire MacDonald v roce 2008 pro přední divadlo Velké Británie Menagerie Theatre v Cambridgi vedené uměleckým šéfem a režisérem Paul Bourmem. Je zaměřené na tvorbu nových her. V Praze vzniklá Divadelní platforma 6-16 je partnerem právě tohoto divadla. Stálými členy jsou Filip Nuckolls, Paul Bourme, Jan Jankovský, Jana Polášková, Kryštof Rímský a Kristina Žantovská.
Již jsem usedal a Mab ještě povídala: Claire MacDonald je ceněnou britskou dramatičkou, divadelní kritičkou a profesorkou. Její hra Correspondence je cesta, nebo spíš sen o cestě, která je vzpomínkou i realitou současně. Muž a žena spolu cestují nočním vlakem. Jejich příběh vyvstává z mlhy tak jako obrazy krajiny za oknem. Co mají ti dva skutečně společného? Snaží se navrátit naději a touhu po vztahu, který ztratili, anebo se jejich vztah teprve rodí? Je láska ještě možná?
Correspondence (Spojení) je intimním cestopisem do privátního teritoria neviditelných hranic, které překračujeme, abychom oslovili někoho, kdo je blízko a na dotek. S odkazem na klasický francouzský film, romantiky a surrealisty… Foto archiv 6-16
Do obdélníku vyznačeného girlandou na zem položených svítících žárovek vstupují půvabná žena a urostlý muž. Hraje hudba dnešního světa. Žena distingovaně usedá na židli. Muž jako režisér rezolutně přemísťuje drobný nábytek, velitelsky udílí pokyny. Na lusknutí zhasínají žárovky, rozsvěcují se stojací lampy. Mluvní projev ženy je kultivovaný. Hlas muže režisérsky nepříjemný. Souzvuk řečových melodií vypovídá o neschopnosti jejich sladění. Jsou jako lodi, co mají snahu, ale zakotvit bok po boku neumějí.
Jsou jako lodi, co mají snahu, ale zakotvit bok po boku neumějí. Foto 6-16
Žena Petry Špalkové je emancipovaná, jemná, erudovaná, na životní zkušenosti bohatá velitelka. Má talent a cit pro poznání slabin mužových fabulací. Její zamyšlení a následné argumentace mají logiku. Herecké drobnokresby jsou svůdnicky rozkošné. Je patrné, jak ráda by vyřešila svou samotu a přilehla k tělu muže… Ovšem kdyby on byl poslušně ohebným a ovladatelným…
Muž Jana Jankovského měl herecky navrch jen v okamžiku režijních pokynů velících světelným změnám. Byl okouzleným obrem, podléhajícím sladkostem božské nymfy, neschopným vzít ženu do náručí.
Je manželství ženy s mužem vůbec ještě reálnou záležitostí? Foto 6-16
Na Kapucínském náměstí jsem promluvil. Po zhlédnutí představení Correspondence kladu, Mab, otázku: Je manželství ženy s mužem vůbec ještě reálnou záležitostí? Múza odpověděla: Mne se neptejte, jsem svobodná…
Brno – Komín, 11. 12. 2018
Divadelní platforma 6-16, Praha – Claire MacDonald: Correspondence. Překlad a dramaturgie: Kristina Žantovská, režie: Paul Bourne. Hrají: Petra Špalková a Jan Jankovský. Česká premiéra: 13. 10 .2017. Psáno z brněnského hostování v Divadle Husa na provázku 10. 12. 2018.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 402)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Mistrně přiblížena inscenace!
Díky!
01.01.2019 (20.11), , Trvalý odkaz komentáře,