Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 426)

Svět vymknut z kloubů šílí. Tak to kdysi napsal dramatik William Shakespeare. Máme svobodu. Lidského plémě je však přemíra. Vznikají třenice. Rodná hnízda jsou ničena. Člověk se dává na pochod. Za vidinou svobody.

Základem demokracie je pravidlo – většina vládne menšině. Tedy ta zvolená většina. Má-li většina dostatek volitelů, může svými zvolenými zastupiteli ovládnout kdekterý demokratický stát. Jsou to v podstatě obyčejné kupecké počty. A války jsou výdělečné. Ať jsou vlažné, horké nebo studené. Ti, kteří to vědí a mají dostatek kapitálu, je umějí rozpoutat. Proto svět šílí a šílet nikdy nepřestane. Co s tím nadělá myslitel, zrozený v malém, válečnými líticemi a ambicemi mocných stiženém státečku vprostřed středoevropské kotliny? Nic. Nanejvýš se může vyslovit…

Brněnský rodák Milan Uhde, pamětník pohnutých časů zlých i lepších, to udělal. Napsal podobenství o tom, jak lidé chtějí svého spasitele, který z nich sejme veškeré hříchy světa a stane se jejich vykupitelem. Protože je prvotřídním básníkem, napsal hru v perlivých veršících s mnoha ironickými podtexty a v lehce humorném tónu. Dvě tisíciletí starou legendu o zrození Ježíše Krista a jeho utrpení posouvá do dnešních dnů. Historickému příběhu vtiskuje podobu apokryfu.

Marie, matka Ježíše, je odbojná žena, která odmítá striktnost zvyklostí židovské komunity. Když otěhotní a jako nastávající svobodné matce jí hrozí ukamenování, zvolí přátelství s pohledným, laskavým a zamilovaným Josefem. Je naivní, mladá a má svou hlavu. Své dítě chrání proti všem. Synovo pozdější počínání však ovlivnit nedokáže. Je jen matkou…

Biblický příběh uvádí a komentuje moudrý, usmívající se vševěd zvaný Opovědník v interpretaci herce Milana Holendy. Konání dobra přisoudil Uhde anděli, zlo služebníkům ďábla. Jejich činy záměrně proplétá. Neboť vše je relativní. Zlo se umí tvářit dobrotivě a dobro může být prezentováno jako zlo. Postavu mudrlanta z lidu, podobnou Tulákovi Ze života hmyzu bří Čapků, napsal na tělo Vladimíru Hauserovi. Občan v reflexivní okrově žluté kombinéze bloudí s plastovou popelnicí scénou, smetá a uklízí důsledky lidských činností – smetí i mrtvoly… Prototyp ohlupování odolné usmívající se bestie vložil do úst figurek hraných bardem Pavlem Zatloukalem… Nedílnou součástí je scénická hudba a zhudebněné texty skladatele Miloše Štědroně. Písně jsou to odbojné, ale i dojemně lyrické…

Režisér Juraj Nvota velmi citlivě převedl veršovanou hru do jevištní podoby. Podtrhl nadhled autorů a zvýraznil aktuálnost díla. Plochu osázenou rourami ropovodů připomínajících kmeny palem osázel skořepinami mobilních stanů, které po vzlétnutí vytvářejí dojem lehkých mráčků, ze kterých pršet nemusí, ale i může… Před hrací prostor umístil kovové policejní zábrany, které později plní funkci kárných nástrojů. Na jedné z nich byl ukřižován Ježíš. Tváře bojovníků pravdy i zla halil do černých pletených kukel. Herce vedl k výrazným projevům bez přehrávání. Jejich mluvu posiloval mikroporty. Při jednáních židovské rady starších nechal promítat na obzor devítiramenný svícen. Plamínky svící evokovaly hořící trysky spalovacích pecí…

Soubor Husy na provázku prochází výraznou proměnou. Jeho současná sestava je silná. V roli Opovědníka zářil elegantní Milan Holenda. Marie v podání Simony Zmrzlé měla znaky zarputilé, oduševnělé krásy bojovnice. Josef Tomáše Žilinského se stal synonymem dobráka a Miroslav Sýkora vynikal podobami nahrbených kormidelníků v kalných vodách intrik. Ovšem suverénním mistrem převleků podob zla byl herec Dominik Teleky. Nebezpečný, slizký, vemlouvavý chameleon. Bíle kostýmovaný Jan Manfeld se jevil jako zdařilý protipól. Postavy sličného Anděla, chytrý Oslík i oduševnělý a trpící Ježíš jsou hereckými úspěchy jejich představitele.

Scénické řešení Tomáše Rusína a kostýmování Zuzanou Štefuňkovou-Rusínovou podtrhlo režisérovu snahu o aktuálnost apokalyptického příběhu.

V době, kdy lidstvo možná hledá nového spasitele, je inscenace hořkým povzdechem nad nepoučitelností lidského rodu…

Mab byla zachmuřená, mávla rukou a zmizela.

Brno – Komín, 10. 3. 2019

Divadlo Husa na Provázku, Brno – Milan Uhde / Miloš Štědroň: Mariina volba / Rýmovaná hra o Marii ve stylu starých barokních divadelních kusů. Příběh Marie jako ženy svobodné, živoucí a odvážné. Ženy, která se musí rozhodnout, zda do světa, kterému vládne krutost a strach chce přivést syna a nést všechny následky. Zda přes všechny slzy, které vypláče, chce do světa vpustit křehkou naději, že láska má stále mohutnou sílu. Režie Juraj Nvota, dramaturgie Eva Petláková, scéna Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová, hudba Miloš Štědroň, videoprojekce Lukáš Kodoň, inspice Hana Senková, asistentka režie Zuzana Taška. Osoby a obsazení: Marie – Simona Zmrzlá, Opovědník – Milan Holenda, Nazareťan, Herodes, Člen rady a Voják, Aktivista, Kaifáš – Mirek Sýkora, Ďáblův sluha vtělený jako Farizej, Rádce, Aktivista, Rabín, Hlava Rady a Voják – Dominki Teleky, Občan, Metař, Valaška – Vladimír Hauser, Nazareťan, Hlasatel, Voják, Aktivista, Strážník, Třetí král, Člen Rady – Ondřej Kokorský, Nazareťanka, Druhý král, Selka, Člen Rady, Sbor, Obdivovatelka – Růžena Dvořáková, Nazareťanka, První král, Jiná selka, Šlojme, Pastýřka s dětmi, Sbor, Obdivovatelka – Nicole Maláčová, Nazareťan, Josef, Člen Velerady – Tomáš Žilinský, Anděl, vtělený též jako Soused a Úředník, Osel, Ježíš – Jan Mansfeld, Nazareťan, Občan, Valach, Pastýř, Manžel – Pavel Zatloukal. Kapelník, klávesy – Martin Jakubíček, saxofon, flétna – Petr Kovařík, violoncello – Petr Stupka. Premiéra: 8. března 2019 ve Velkém sále DHnP. Psáno z první reprízy 9. 3. 2019.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 17. března 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 426)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ