Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 435)

    Měl jsem možnost v únoru zhlédnout krutě depresivní inscenaci hry Faidřina láska britské dramatičky Sarah Kane, napsanou na motivy Senecovy římské tragédie Faidra.

    Alexandre Cabanel (1823-1889): Faidra, 1880, Repro Wiki

    Faidřina láska, hra o incestu vladařky Faidry a jejím vášnivém vzplanutí k mladíčkovi, nevlastnímu synu Hippolitovi, byla poprvé uvedena v roce 1996. Vyvolala skandální rozruch. Její autorka, nejvýznamnější představitelka „coolnes“ dramatiky Sarah Kane o tři roky později spáchala v londýnské nemocnici sebevraždu. Bylo jí pouhých 28 let…

    Pracujeme s textom Sarah Kane ako s istým rámcom, do ktorého postupne vkladáme ďalšie a ďalšie vrstvy. Foto Aneta Jindrová

    Alexandra Bolfová, režisérka studentské inscenace, se před její premiérou vyslovila: Coolness chcela šokovať. Naša Faidrina láska ale bude  skôr cynickou poznámkou. Pracujeme s textom Sarah Kane ako s istým rámcom, do ktorého postupne vkladáme ďalšie a ďalšie vrstvy. Herci pristupujú k postavám autorsky. Spoločne vytvárame kompilát poprekladaný antickými odkazmi. Toto všetko je vystavané na pôdoryse estetizovanej perverzity.

    Pravda se nemá před nemocným skrývat… Foto Aneta Jindrová

    Prvním důkazem toho byla elegantní obálka, kterou jsem se vstupenkou obdržel při vstupu do Studia Marta. Byl v ní program inscenace vytištěný na hlazeném křídovém papíru. Četl jsem: Pravda se nemá před nemocným skrývat, protože když lékař stanovuje diagnózu, nečiní tak proto, aby nemocnému způsobil újmu…

    Režisérka předvádí modely lidské nespokojenosti a zrůdnosti zakleté do těl a myslí člověka. Foto Aneta Jindrová

    Dlouhý bělostný jazyk směřuje z kořene masivu schodových stupňů do řad diváků. Režisérka – na tomto molu – předvádí modely lidské nespokojenosti a zrůdnosti zakleté do těl a myslí člověka. Postavy oděné v přiléhavé černé trikoty se světlými pásy kol boku, s lesklými štítky z kovu umístěnými na choulostivých místech v rozkroku defilují před užaslými zraky zkoprnělého obecenstva.

    Intriky, oplzlosti, nenávisti, vulgarity se řinou z úst aktérů. Hádají se… Foto Aneta Jindrová

    Intriky, oplzlosti, nenávisti, vulgarity se řinou z úst aktérů. Hádají se. Faider je několik. Neorientuji se. Do děje vstoupí do půl pasu svlečený muž. Na zádech má baťůžek, na rukou zlatavé rukavice a v nich něco jako čidla kamery a zvuku. Promenoval se okolo mola. Jím nasnímané záběry se zjevovaly nad antickými schody… Ze stupňů skáče dvojice zmalovaných klaunů. Neartikulovanými skřeky diskutuje s diváky. Mám pocit, že jsem se ocitl v „raplhauzu“ plném schizofrenních bláznů…

    Herci velmi dobře vyslovují, ale já jim nerozumím. O souložích mluví jako o chlebu. Padne otázka: Matko, zašukáme si? Dvě postavy kopulují ve stoje. Urostlý muž se svléká, exhibuje. Hovoří. Přinutí při tom Hippolita, tedy jestli on sám nebyl Hippolitem, k estetické perverzi…

    Ach jo, máme svobodu. Mládí ji nalezlo.

    Doháníme dobu antiky a toužíme po nahotě otroků? Foto Aneta Jindrová

    V závěru, přímo pod nosy diváků, připravuje aktér na rozpálené plotýnce býčí žlázy s ananasem a zeleninou. Je mluvný, suverénní, prostě televizní vařič…

    Co nejrychleji jsem se vypotácel z milované Marty ven. Mumlal jsem sám k sobě: Kde je hranice mezi člověkem a zvířetem? Jsme skutečně nemocnou společností? Nebo doháníme dobu antiky a toužíme po nahotě otroků? Ach jo, co dříve zůstávalo tajeno v červeném přítmí hampejzů, se pomalu, ale jistě, dostává na světla jevištních ramp…

    Pokrok se zastavit nedá, to máte marný, zabzučela mi do uší má múza Mab…

    Plížil jsem se ulicemi do přítmí komínského domova.

    Brno – Komín, 7. 2. 2019

    Studio Marta, Brno – Sarah Kane: Faidřina láska. Režie Alexandra Bolfová, dramaturgie Martin Hodoň, výprava Michal Horáček , pohybová spolupráce Ondřej Jiráček, light design Jonáš Garaj, světla Dalibor Chvátal, zvuk Vojta Fišera, stavba Johanka Nováková. Produkce: Pavel Uhřík. Foto: Aneta Jindrová. Inscenace není vhodná pro děti a mládež mladší 15 let. Hrají David Bosh, Matyáš Darnady, Dana Jaceková, Aneta Klimešová, Ondřej Kolín, Michal Kraus, Vít Malecha, Viktória Pejková, Simona Rejdová. Datum premiéry: 6. 2. 2019. Délka představení 1 hodina 30 minut bez přestávky.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 435)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      Nejcennějším tohoto článku
      je hodnocení autora Jaroslava Tučka této hry. Větu „kde je hranice mezi člověkem a zvířetem?“ by si měli všichni „avantgardní režiséři“ uvědomit.

      19.04.2019 (14.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,