Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 448)
Franz Kafka, německy píšící spisovatel židovského původu, slavný Pražák, žil krátce a chtěl, aby vše, co napsal, bylo spáleno…
Divadlo Facka principála Sergeje Sanži je spolek méně majetných, divadelní řeholi propadlých „krásných bláznů“. Pozvali mě, a to se neodmítá…
Letitá, nízká budova „Leitnerka“ se proměnila v příjemný kulturní klub. Má dřevem vykládaný strop i bar kavárny, parketami a světelnou i zvukovou aparaturou opatřený hrací sál.
https://www.facebook.com/leitnerka/videos/2156329624426965/?t=28
S múzou Mab jsme usedli na novostí zářící židličky – sklapky. Hledíme před sebe. Dva paravány v hloubi hracího výklenku a jeden po straně. Před ním stojí věšák. Na něm se černají buřinka a sako. Nalevo u zdi visí neforemný organtýnový závěs. Bimbají hodiny, počítají čas. Na čtvercovém stole je drobná, proutěná ošatka a v ní jablka.
Za stůl usedá herec, čte noviny. Po chvíli si počne natírat obličej bílou šminkou… Ze zadních paravánů se vynoří tři postavy v nočních košilích. Sednou si ke stolu. Mají nabílené tváře. Matka z načesaného chocholu vytáhne trčící jehlice a dá se do pletení. Otec s komickým knírem, možná půjčeným od Ben Turpena, se zahledí do novin. Dcera, blonďatý žabec se dvěma culíky a hnědavými punčochami z roku pět na nohou, je neposedné třeštidlo. Punčochy jsou jí delší. Pletené špičky i paty plandají dívence z šlapek. Kafka jako pantomimická groteska…
Jednání komiků kupodivu konvenuje s Kafkovým příběhem obchodního cestujícího Řehoře Samsy, který se promění v brouka. Gag střídá gag. Nabílená rodinka snídá. Řehoř si nasazuje buřinku, obléká sako a odchází za výdělkem. Tři mimové si krátí nudu piškuntáliemi. Přichází živitel Řehoř, odloží sako i buřinku na věšák a předá otci peníze… Řehoř se za organtýnovou stěnou proměňuje v hmyz. V obrovitou příšeru podobnou pavouku. Černý tlouštík, prokurista firmy s nabílenou tváří, oznamuje rodině vyhazov Řehoře ze zaměstnání. Zaběhlý řád rodiny se mění. Nejsou peníze, hostin ubývá, až vymizí. Nestvůra zápasí s neskladným zadkem a snová síť…
Oslava Štědrého večera je smutnou bufonádou klaunů hrajících s imaginárními dárky. Dcera, dívčí střapec, je její vánoční ozdobou. Rodina tře bídu z nouzí. Přijímá podnájemníka. Bělostného tlouštíka. Pavouk Řehoř dodýchává, dcera se mění v balerínu a na hudbu Camille Saint-Saënse tančí na špičkách umírající labuť… Div mi oči ze starých důlků nevypadnou…
Groteska konči happyendem. Rodina vdává dceru. Představitel Řehoře mění na ženichově hlavě bílý cylindr za černou buřinku, znak živitele, a spolek Facka se děkuje…
Nadšeně tleskám, diváci též. Mab řekne: Je mi zima a vyběhne do chladu ulice.
Šel jsem mimům stisknout ruce a pogratulovat. Oživili tradici brněnské školy pantomimy mistrovským způsobem.
Vzpomenul jsem na legendární představení Ctibora Turby a Borise Hübnera Harakiri a hlavou mi kmitl možný výrok Petera Scherhaufera: Dívčích komiků je strašně málo, ta blonďatá s dvěma cůpky, to je kto? Umí a má rajc… Škoda, že už nejsem…
Řekl jsem: To je absolventka taneční konzervatoře Bára Bielková… Zadul vítr a já uslyšel hlas: Áno? Jarošu, ona je taková ako Dádulička…
Větrný poryv mi vzal čepici. Honil jsem ji po Leitnerce jako klučina vrtící káču. Poetické myšlenky mi uletěly. Čepici jsem dohnal a polapil. Taková trochu kafkovská tečka v duchu poetiky Divadla Facka…
Brno – Komín, 13. 3. 2019
Divadlo Facka, Brno – Franz Kafka: Proměna. Scénář, režie Sergej Sanža, hudba David Smečka, světla a zvuk Bob Racek. Hrají – Řehoř Samsa: Pavel Doucek, Otec: Sergej Sanža, Matka: Kateřina Hurychová, Dcera: Bára Bielková, Prokurista, podnájemník: Jan Krajčírovič. Premiéra 29. 3. 2018. Psáno z reprízy 12. 3. 2019 v kulturním zařízení „Leitnerka“ v Brně.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 448)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Úžasné,
co všechno se děje na scénách divadel v Brně. Malé divadlo s mladým talentovaným hereckým a inscenačním obsazením vybírající zajímavou látku, kterou zpracuje a předvádí nezvyklým, nápaditým způsobem a formou. Srší nápady a drží humorem od první minuty. Celá atmosféra krásně přiblížena a ilustrována tímto článkem přímo láká, vábí čtenáře k návštěvě zhlédnutí krásné podívané do divadla Facka na Kafkovu Proměnu. Nepochybuji o zasloužené radosti herců z ohlasu hlediště při představení. Domnívám se však, že by kromě dostatečného počtu repríz nemělo ujít pozornosti televize, která by svým záznamem umožnila vidět představení i mimobrněnským zájemcům o divadlo, zachytit a představit nové tváře mladých talentů již od samých začátku jejich hereckých projevů.
19.05.2019 (17.19), Trvalý odkaz komentáře,
,