Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 455)

Povídám Mab, víš, co znamená slovo kincugi…? Odvětila, samozřejmě, japonský způsob scelování rozbitého porcelánu nebo keramiky za pomoci zlatého prášku…

A slůvko dystopie…? – Dystopie je opakem utopie. Dá se nahradit i slůvkem kakotopie. Myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů.

A není to, múzo milá, Fake News?

Ne, ne. Múzy nelžou.

V BuranTeatru jako v době generálních oprav. Na schodech i ve foyeru leží hromady blikajících drátů, kabelů a lanek. Jsou na zemi, visí ze stropů. Kouzelná Mab hledá stezičku, abych nezabloudil, a šeptá: Dystopické (ko)mediální leporelo reflektuje současnou společensko-politickou krizi a fenomén fake news skrze nepříliš optimistickou vizi naší budoucnosti.

Prodírám se liánami moderní doby k sálu přístupovým tunelem. Dráty visí i nad hrací plochou. Za dýmovou clonou se žlutí zubatá hradební zeď. Mab poznamenává: Vítají konec naší přešlechtěné civilizace s humorem.

Tři zachumlaní pajduláci chrlí do mikrofonů slova kadencí štěkajících kulometů. Kam lidstvo může dospět, když se nechá ovládat strachem? Strach o rodinu, strach o práci, strach o život, strach o svobodu, strach o hodnoty, strach o ideály. Potutelně se usmívající žena vamp obepnutá v kožený úbor, dlouhán se šklebem bodrého násilníka a sympatický černovlasý mudrlant jsou klauny, kabaretiéry, gagmany v tom nejlepším slova smyslu. Žonglují slovy, hbitě se proměňují v postavy vybájené budoucnosti.

Mab napovídá: Tři kmenová společenství, tři náboženství, tři režimy – ne nepodobné těm, které už tu kdysi byly.

Klauni sugestivně diskutují. Jih přestal existovat, z jihu jde jen Záře, kvůli které za špatného větru lidé ztrácejí zrak a děti plivou plíce. Na severu je Holomráz – jen bílá pustina, kde nic nežije, jen mrtvoly. Na východ a na západ je jen les, kam můžeš odejít a už se nikdy nevrátit.

Mudrlant poznamená: Víte, co říká proroctví Kozí matky: Zamkněte se na sedm západů. To je jednoznačné potvrzení toho, že na západě je bezpečno! Usmívám se. Tento způsob humoru mám rád.

Představení má spád. Komici se převlékají a mluví a mluví. Rychle mluví. Potřebné pauzy halí dým. Artistně hrané skeče si zaslouží potlesk. Leč tleskat se bojím. Mám strach, abych něco nenarušil…

Jeden z komiků filosofuje: Na počátku všeho byla slova. A ta slova zněla: Na počátku všeho byla slova. Je to replika na aplaus, ale nikdo netleská.

Než jsem se nadál zaznělo rčení: Ende. Dál to nende a exkurze do chmurné budoucnosti skončila. Tvůrci se děkovali, diváci tleskali, také jsem tleskal…

Klestil jsem si cestičku mezi liánami zavěšených šňůr. Mab se smála, já taky. Řekl jsem: Burani dělají chytré, překážkové divadlo. Překvapil mě scénář Patrika Boušky, výtečná režie Terezy Říhové, nápaditá scénografie Magdaleny Paráčkové i kostýmy budoucnosti Kateřiny Höferové. Dravé komediantství Kristýny Hulcové, Františka Maňáka a Jiřího Svobody mě nadchlo.

Mab si z vlasů odstranila žlutavý drát, řekla: Hudba Matěje Štrunce byla zajímavá. A cvrnk, ulétla pryč…

Brno – Komín, 18. 6. 2019

BuranTeatr, Brno – Patrik Boušek: Kincugi aneb Věř si, čemu chceš / Dystopické (ko)mediální drama/. Režie Tereza Říhová, dramaturgie  Hana Marvanová, scéna Kateřina Höferová, kostýmy Magdaléna Paráčková, hudba Matěj Štrunc, pohybová spolupráce Adam Mašura. Hrají: Kristýna Hulcová, František Maňák, Jiří Svoboda. Premiéra 16. 6. 2019 v Buranteatru.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 22. června 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 455)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ