Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 459)
Je to už dávno, co mě na kolejním pokoji připravoval student skladby Petr Skoumal ke zkouškám. Rossini, Bohem nadaný skladatel, poživačný sexu, jídla, pití holdující muž, rád vylehával v posteli. Jemu, když vypadl z ruky rozepsaný part árie, než by se pro papír sehnul, raději vzal jiný, a začal psát árii novou…
Gioacchino Rossini na snímku Étienna Carjata, 1865. Foto Wiki
Složil třicet devět oper – Lazebník sevillský, Vilém Tell, Tancred, Italka v Alžíru, Otello, Popelka, Straka zlodějka, Armida, Mojžíš v Egyptě, Semiramis… Petr seděl za klavírem a ke každému jmenovanému názvu preludoval. Gioacchino Antonio Rossini se narodil 29. 2. 1792 v italské Pesaře. Několik málo let po smrti geniálního Wolfganga Amadea Mozarta. Ostatně, všimni si, v jeho hudbě jsou mozartovské stopy patrné… Závěrem lehce podotkni, tvorba Rossiniho, který zemřel 13. 11. 1868 v pařížské Passy, je vrcholem italské opery předverdiovské… A začal zpívat: Figaro sem, Figaro tam, Figaro, Figaro, Figaro…
Taneční festival Dance Brno je latentním svátkem, těším se. Dnes poprvé uvidím Spellbound Contemporary Ballet, soubor o kterém jsem mnohé četl a ledasco slyšel.
Múza Mab se směje. Byl založen v roce 1994 choreografem Maurem Astolfim. O dva roky později se k němu připojila kulturní manažerka Valentina Marini. S nezaměnitelným stylem a kvalitním tanečním souborem se Spellbound řadí k nejvýraznějším moderním italským tanečním souborům. To dokazuje jeho účast na hlavních festivalech v Evropě, Asii a Americe.
Vedro ustoupilo, v divadle je příjemně, v sále chladno. Oblékám sako a poslouchám múzu Mab.
Spellbound se v inscenaci Rossini Ouvertures vydává na snovou cestu lemovanou mnoha vzpomínkami a postavami, které vyprávějí příběh o skladateli. Osamělém, veselém, smutném i statečném.
Sál potemní, z pod opony vylézá černá příšerka. Plazí se. Je podobná chobotničce. Do pošťácké tašky vkládá rudé srdce a zlatou hřivnu. Pak zmizí. Že by sudička?
Z reproduktorů zní Rossiniho hudba. Žhne italské slunce. Paprsky zalévají dřevěnou sestavu dvířek, zásuvek a výklenků. Melodie lákají tanečníky. Rodí se z pórů kaštanové stěny. Šat mají pestrý. Karnevalový. Srší z nich radost mládí, tance jsou ohnivé, život je přece krásný.
Broukám chytlavé melodie, nohy podupávají.
Z čarovné skřínky se vylupuje bláznivý obrázek holícího lazebníka. Nohy, ruce, hlavy se kříží. Figarovu árii zdobí laur vítězství. Ze stěny vyjíždí postel. Leží na ní muž. Obnaženým tělem prolézá útlounká chobotnička černé bolesti. Bílé plachtoví obludných mračen zavalí lože. Tvůrce je ochromen. Hrůzy zahání jídlem. Nebeský hlahol trub rázuje marš, postava skladatele mizí, opona padá, diváci aplaudují.
Choreografie Maura Astolfiho a výkony tančících přesvědčily publikum, že pověst o vynikající úrovni souboru nelhala. Foto Dance Brno
Choreografie Maura Astolfiho a výkony tančících přesvědčily publikum, že pověst o vynikající úrovni souboru nelhala.
Jdu kolem cákajících fontánek. Mab nešetří slovy chvály. Broukám si Rossiniho nebeský pochod. Na Moravském náměstí ječí ryčná kapela. Hů a hů a bů a bů. Brno žije.
Jen udržet na rtech Rossiniho melodii se mi nepodařilo.
Brno – Komín, 23. 6. 2019
Spellbound Contemporary Ballet, Řím, Itálie – Mauro Astolfi: Rossini Ouverture. Hudba Gioachino Rossini, choreografie a režie Mauro Astolfi, asistent choreografie Alessandra Chirulli, světla Marco Policastro. Světová premiéra 25. 2. 2017, Teatro Rossini di Pesaro, Pesaro (Itálie). Psáno z uvedení na festivalu Dance Brno 22. 6. 2019 v Janáčkově divadle, Brno.
///
Více o festivalu Dance Brno na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 459)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
zdá se mi,
že balety s daným dějem, který měl být zřejmým divákovi i bez jediného slova, se stále častěji objevuji baletní představení, která usilují, aby zaujala novými pohybovými kreacemi než dříve nejobvyklejšími piruetami na špičkách a pod… Soudobé kreace jsou zcela jiné – blíží se téměř k akrobatickým výkonům, navíc spojeným s hudbou. Ta může být s jakéhokoliv období, jako např. v tomto případě z předeher Rosiniho oper. Rosiniho hudba je vysoce inspirativní. Je výrazně melodická, sugestivně rytmická podložená přehlednou, jasnou, nenáročnou harmonií. Jeho předehry obsahují to nejvýraznější, které se pak ozývá ve zpěvech a sborech celé opery. Zde poskládány v samostatnou skladbu skýtají přehledný základ pro choreografovu fantazii. Přidá-li se k těmto hudebně samostatným předehrám vizuální složka, nechybí nic v uspokojení všech smyslů návštěvníku takového představení.
Symbióza hudby, pohybu a světel je dokonale dostačující.
Místo děje v článku Jar. Tuček přiblížil osobnost a genialitu Rossiniho hudby, který zanechal úžasné množství krásné hudby i co do počtu těžko představitelné, ale z vlastního rozhodnuti přestal dál komponovat a sám gurmán, vymýšlel recepty a věnoval se obchodu s rybami. Navštěvoval premiéry oper svých současníků a často zvedal svou čepičku. Říkal, že zdraví své staré známé. Slyšel v nich svoje motivy, které si jeho kolegové „vypůjčili“! Oceňuji působivé video včetně hudby, které pisatel článku přidal k slovní informaci. Bez této složky by nebyla představa tohoto baletu úplná.
05.07.2019 (18.31), , Trvalý odkaz komentáře,