Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 466)
Je větrné květnové ráno, u brány do areálu Industria dva pedagogové řadí žáky. Závora se zvedá, osobní auta vjíždějí na pozemky bývalých městských jatek, jedno za druhým. Ustaraná profesorka Silva Macková, šéfová Ateliéru divadla a výchovy divadelní fakulty, mě vítá. Musím děti usměrnit. Byli jsme peskováni, že bráníme bezpečnému provozu…
Uvykl jsem chodit do masivní budovy bývalé mrazírny za produkcí Divadla Feste ve večerních hodinách, netušil jsem, že dopolední časy mohou vyvolat provozní problém… Po boku zástupu dětí jsem opatrně spěchal prostranstvím dvora… Paní profesorka říká: Ateliér má dohodu s několika školami, kam chodí naši studenti na praxi. Hrajeme pro děti, kterým divadla inscenace nenabízejí. Snažíme se u nich vzbudit zájem a vštípit jim potřebu…
Mít rád divadlo, řekla všudypřítomná múza Mab. Mluvila, ale děti múzu neviděly. Mab je neviditelná: Ludus Mythologia – Hra o mytologii. Výstup z předmětu Divadlo pro děti, 2. ročníku Ateliéru Divadla a výchovy. Určeno dětem ve věku 8 až 12 let. Mytologie, přenádherná země plná nejúžasnějších tvorů, ostrovů a nekonečného moře, kterou stvořil mocný Hangist Hannibal Velebobule, sedmý syn sedmého syna sedmého syna, nástupce velkého kouzelníka Merlina.
Děti se nahrnou do studeného chrámu s povívajícími závoji a rourami z průsvitných igelitů podobných jeskyním krápníkům.
A jéje, doba plastů vládne nám, řekne Mab a pokračuje ve výkladu. Hannibal se rozhodl dát světu mytologická zvířata, kterých byl plný tehdejší známý svět. Lidé v bájné tvory věřili a uctívali je.
Děti, dle pokynů „šéfů“, spisují územní zákony. Foto archiv Industra
Usměvavý průvodce Papouš (Matyáš Hauser) uděluje dětem drobné ověsy s kouzelnými kamínky a vede je k mapě zemí dávných mýtů. Půjdeme tudy a tudy, navštívíme jeskyně světů jiných…
Kulatý stůl moudrých, truhly a polštářky na sezení. Dětem se představují bájné bytosti. Jednorožec, kachektická blondýnka ve vysoce podpatkových botkách (Adéla Vávrová), Hranostaj, řečný křikloun s blýskavými drátky v nose (Jan Novák), Fénix ohnivý s pírky ve vlasech a zdobnou čelenkou (Soňa Chalányová) a Žabák, stranou se držící, pokukující, nekvákající, jakoby nad věcí se držící chytrák (Klára Krkošková). Dělí školáky na své přívržence a ty pak odvádějí do jiné, chladem dýchající krychle. Jen Žabák žádnou družinu nemá, nestojí o nikoho.
Nakukuji do kójí zastřených závěsy. Děti, dle pokynů „šéfů“, spisují na hnědé plochy papírů územní zákony. K mému překvapení se navrhuje země Pártyland, ve které bude život jedna velká párty…
Do hry vstupují Baziliškové, žádají po dětech podpisy na petiční archy. Vyrušení školáci jsou v rozpacích, nechápou, o co ve hře jde, ale petici podepisují…
Baziliškové jsou přesvědčiví. Foto archiv Industra
Baziliškové jsou přesvědčiví, zaběhnuté pořádky rozvracejí a vytvářejí něco, čemu říkáme chaos. Závěsy jsou strhávány, kulatý stůl čtvrcen, sedací polštářky mizí v truhlicích. Hledají se viníci. Papouš pořádá plebiscit. Děti jsou agresivní, křičí Zabít, upálit! Hlasují pro otroctví Bazilišků…
Prach staletí plastů se mi vrývá pod víčka. Zdá se, že slepnu…
Opouštím studený dům. Mab poznamenává: Je to hrůza, co rodiče vložili do svých potomků. Strojit se, užívat si, bít se o korunu moci. A když to nejde dle mého, ponížit a zničit toho druhého. Použit sílu, cit, rozum, tolerance absentují… Bylo smutné, pozorovat reakce dětí…
Medituji. Divadlo je zrcadlem doby. Semínka nenávisti jsou dávána člověku do vínku při narození. Vzpoura proti rodičům je mu vlastní. A co se v mládí naučí, ve stáří jako když najde… Byl to zajímavý, poučný spektákl. Škola hrou. Možná to vše naši příští vládcové budou potřebovat, aby přežili. A možná je něco shnilého ve státě Dánském…
Kde?, volá Mab z obláčku nad komínem…
P. S. Byl jsem kdysi u toho, když Ateliér výchovné dramatiky vznikal. Poznal jsem mnoho jeho absolventů, Martina Františáka, Zuzanu Žákovou, Moniku Michalkovou, Natálii Pelcovou, Moniku Okurkovou, Michala Mančíka, Moniku Jelínkovou… S některými jsem sdílel žití Divadla Polárky. Jsou to umění a divadlu oddaní lidé. Přeji aktérům dnešního představení, aby se přiřadili mezi ně.
Brno – Komín, 18. 5. 2019
JAMU Brno, Ateliér divadla a výchovy divadelní fakulty – Ludus Mythologia / Hra o Mytologii. Dramaturgie, scénář, scénografie, režie, hudba: kolektivní autorská tvorba pod pedagogickým vedením Silvy Mackové a Miroslava Jindry. Projekce: Jan Novák, technická spolupráce, světla: Jan Bečka, Matouš Ondra. Obsazení – Papouš: Matyáš Hauser, Žabák: Klára Krkošková, Jednorožec: Adéla Vávrová, Fénix: Soňa Chalányová, Hranostaj: Jan Novák, Bazilišci: Petra Antlová, Anna Stenzlová, Jakub Vladislav Štrejn. Výstup z předmětu Divadlo pro děti, 2. ročníku Ateliéru Divadla a výchovy Divadelní fakulta JAMU. Psáno z reprízy 17. 5. 2019 v Industra Brno.
/Z nepublikovaných Mudrování (nejen) o divadle Jaroslava Tučka/
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 466)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Josef Pelikán
Díky za tento komentář
k divadelnímu zpracování naší doby v její informační a též postfaktické éře. Demokracie je v současném světě skutečně ohrožena. Vzrůstá podpora diktátorských režimů. Obávám se, že dnešní doba začíná vykazovat až nebezpečně podobné znaky s epochou 30. let minulého století. Povstávají směšné figurky a kupodivu stávají se vůdci… podobně jako v této divadelní hře. Jen si nejsem jist, zda je správné její určení tak mladým divákům…
29.07.2019 (7.39), , Trvalý odkaz komentáře,
Zdeněk Pololáník
Kdybych byl o pár let mladší
a neměl tak dlouhou předsíň do Brna, navštěvoval bych všechna představení po přečtení Tučkových referencí o navštívených divadelních inscenacích, kde se po celém městě i okolí vyskytnou. Skvělá líčení obsahu i provedení vyvolávají věrnou a dokonalou představu do všech detailů – holt zkušený všestranný divadelník umí vidět, pamatovat i předat.
03.08.2019 (11.13), , Trvalý odkaz komentáře,