Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 468)
Býval to svátek smíchů, když se na plátně kina objevili pruhovaní méďové a jeden hlasem Rudolfa Deyla šveholil: Pane, pane, pojďte si hrát!
Vlastimil Peška měl filmová dílka Břetislava Pojara natolik rád, že se rozhodl napsat scénář a na scéně Radosti příběhy plyšových hrdinů inscenovat. Foto DR
Principál loutkové radosti Vlastimil Peška měl filmová dílka Břetislava Pojara natolik rád, že se rozhodl napsat scénář a na scéně Radosti příběhy plyšových hrdinů inscenovat. A protože múza Mab foukla do mého podzimního oře, ocitl jsem se v úzké uličce hlediště divadla, vprostřed svátečně vyfiknuté drobotiny na premiéře komedie pro loutky a dva muzikanty – Pojďte pane, budeme si hrát.
Opona šla nahoru. Na výklenku loutkového jevišťátka leželi medvídci. Menší v červeném a ten větší v modrém. Pruhovaná trička jim slušela. Před nimi stojící plakáty hlásaly: Dnes se nehraje. Dvěma pánům ujel vlak. Další jim pojede za dvě hodiny. Co s časem? Před jevišťátkem postává basa a pianino. Pánové jsou asi kouzelníky. Hudbou oživí medvídky a rej loutek se dá do pohybu.
Povětřím létají labutě, zajíčci stříhají ušima, medvídci jsou supícím vláčkem, Indiány i fakírem a chlapík se zelenými kadeřemi a šálou je zelenou vlnou. Po dálnici se prohánějí autíčka, na udice se loví ryby a medvídci se proměňují ve vrtulníky. Taškařic je jako o pouti.
Malý méďa se zamiluje do kočičky. Mícu však unesou strašidelné obludy na hrad a hradisko hlídá psisko. Medvědi bojují jako lvi a vítězí… Je to velkolepá podívaná. Zraky mi přecházely a dětem se tajil dech…
Pestrý děj, nápady a jemný humor. Foto DR
Pestrý děj, nápady a jemný humor. Nestačil jsem se divit, co divadlo dokáže. Vlnily se vody, koza se vydávala za medvěda, z hrozivého psiska se stalo neškodné štěně a z vajíčka se vylíhl řvoucí trpaslík, kterému rostly nožičky. Zubatý hafan hrál virtuózně na housle a huňatí medvědi zápasili zápasem řecko-římským. Jako v manéži.
Pan režisér legraci rozumí a jeho herci techniku černého divadla ovládají dokonale. Jsou hbití, pružní, muzikální. Hrají, zpívají a v černých hábitech jsou i neviditelnými. To bylo divení, když sundali z hlav černé kukly a s úsměvy od ucha k uchu se děkovali.
Loutka je zázrak, když se to s ní umí… Foto DR
Mab pravila: Moc pěkné, rozkošné představení. Loutka je zázrak, když se to s ní umí…
Ano. Tempo inscenace bylo pekelné, organizace pohybu zakuklenců dokonalá. Řekl bych, loutkářský sprint…
Večerní Cejl strašil temnými stíny. Mab mezi nimi zmizela.
Padalo listí ze stromů, Komínem profukoval podzim.
A mně se bude zdát o medvědech. Pane, pane, pojďte si hrát…
Brno – Komín, 6. 10. 2018
Divadlo Radost, Brno – Břetislav Pojar, Ivan Urban, Vlastimil Peška: Pojďte pane, budeme si hrát. Režie a hudba Vlastimil Peška Výprava: Irena Marečková. Osoby a obsazení: Klavírista — Leoš Peteráč Klarinetista — Pavel J.Riedl Velký medvěd — hlas — Pavel Novák — animace — Jiří Skovajsa Malý medvěd — hlas — Leona Ondráčková — animace — Stanislava Havelková Dále hrají : Kateřina Kocichová, Michaela Danielová, Michaela Rotterová, Barbora Nesvadbová, Barbora Dobišarová, Eva Lesáková, Jiří Daniel, Petr Šmiřák, Jan Šťava, Radim Sasínek, Vladimír Řezáč, Martin Cenek, Jan Uhřík, Jana Černá, Ivana Maršová. Premiéra 5. 10. 2018.
/Z nepublikovaných Mudrování (nejen) o divadle Jaroslava Tučka/
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 468)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Co vytvoří
mnohostranný umělec Vlastimil Peška, je vždy plné invence a přitažlivé pro všechny věkové kategorie diváků, od těch nejmenších. Všichni se pobaví a potěší.
Stejně tak o tomto představení napsal Jaroslav Tuček, dojem z návštěvy podržel ve své představě, aby jej předal ve svém barvitém článku spolu s ilustrativními snímky čtenářům Divadelních listů.
03.08.2019 (11.38), , Trvalý odkaz komentáře,