Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 491)

Pohroužen do nicnedělání trávil jsem skromnou snídani. Ovesné vločky s ovocem a zakysaným mlékem. Do poklidu přišla depeše. Psala múza Mab: V 13:28, z židenického nádraží odjíždí vlak do Kyjova. To zvládnete…

Bylo pošmourno, vítr vál, kyjovské nádraží vonělo burčákem. Chlupaté bouličky pukaly a plody jedlých kaštanů se klubaly na svět. Padaly do zimomřivé trávy. Svou sličností soutěžily s krásou zrajících čácholanů a bobulek červených tisů. V říčce, pohybově nadané kačeny stály na kamenech, prováděly stoje o jedné noze a protahovaly se. Vysvitlo slunce.

Ozářená Mab vydechla, nádherné. A házela z mostku drobky jablečného táče. Pravil jsem: To bych rád věděl, zda podle Kyjova byla pojmenována říčka Kyjovkou, nebo naopak…

Mab přestala s krmením a řekla: Tak v tom vám nepomůžu, to jsme na Olympu nebrali…

Bělostná radnice je stará, zdobná i fotogenická. Kostel Nanebevzetí Panny Marie má tři dřevěné zpovědnice a křtitelnici s velkým víkem, na kterém stojí divukrásné sousoší Ježíše Krista s Janem Křtitelem.

Místní dámy pochopily, že múza pořizuje snímek, proto špacírovaly, povídaly si, pózovaly na schodech, ve vchodu chrámu i za modře drobnými kvítky kvetoucím stromem. Ach jo, povzdechla si Mab.

Šohaji v čižmách, vy, děvčice v suknici rudé, veselo v Kyjově bývalo, vesele v Kyjově bude…, řekl jsem do ucha jedné z nich. Až na věky, odpověděla…

Mab se zakuckala. Koukejte, stará pošta. Jak hlásají písmena pamětní desky, zde trávil v roce 1896 několik šťastných dnů Petr Bezruč, básník Kyjova…

Kyjovské náměstí se svým tvarem podobá ragbyové šišce. Šiky domů jsou po obou stranách propojeny malebnými průchody se souběžnými ulicemi. Po kamenných kostkách neustále proudí auta všech značek a druhů. Jezdí ohleduplně. Jen po sobě zanechávají pachy výfukových plynů. Kyjované chvátají za povinnostmi. Ti starší z nich se scházejí na pečená žebírka v příjemné restauraci U Martina.

Dal jsem si tomatovou polévku a velký fernet. Múza kroutila hlavou, trochu divná kombinace. Poté mě poučila: V Kyjově se narodili tři významní architekti, Miloslav Kopřiva, Josef Polášek a Bohumil Tureček. Město vyšperkovali funkcionalistickými stavbami. A kousek od nemocnice měl ateliér svérázný fotograf Miroslav Tichý, o kterém Provázci hráli představení Tichý Tarzan s vynikající Ivanou Hloužkovou v titulní roli.

Kašna na náměstí chrlila chemicky upravenou vodu a v parku stál pahýl stromu. Suchý samorost s hrozivou tlamou saně. Ochladilo se. Na Kyjov padla tma…

Na židenickém nádraží prohlásila Mab: Pěkné to bylo… A zmizela.

Řekl jsem: Snad je rodilou Britkou, vždy mizí po anglicku…

Brno – Komín, 8. 10. 2019

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 20. října 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 491)

1. Zdeněk Pololáník

   

   Každá návštěva
   kteréhokoliv místa, nebo města s panem Tučkem je obohacujícím zážitkem a poznáním i uvědoměním si, jaká vzácná místa, zákoutí, města a krajiny se u nás nalézají, co všechno lze v nich zajímavého spatřit. Zvláště pro nás starší, kterým cestování působí obtíže, se mohou potěšit záběry na videu, fotografiemi, kterým Tuček vyšperkovává svoje vyprávění. Každý zná město Kyjov a přesto nebudu daleko pravdy, že v tomto bohatě ilustrovaném článku najde ještě spoustu toho, co mu o Kyjovu není známé.
   Těším se na jeho další mistrovské reportáže a přeji mu pevné zdraví do nastávajících sychravých podzimních dní.

   20.10.2019 (21.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Josef Pelikán

   

   Děkuji za pěkné povídání o mém rodném Kyjově!
   Podivínského Miroslava Tichého si pamatuji velmi dobře z mých školních let. Rozmlouval s lidmi pouze vzácně a to vždy pouze s lidmi vzdělanými nebo umělecky založenými. Prý fotil nejraději ženy… to jsem chápal…
   Moc děkuji ještě jednou!

   21.10.2019 (13.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ