Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 502)
Do snu mi ševelila múza: Pavol Seriš bude hrát v Music Labu, tedy ve sklepení bývalého Gymnázia c. k. rakouského mocnářství, dnešního sídla Hudební fakulty JAMU, energickou pohybovou komedii z prostředí zoologické zahrady spojující divadlo, pantomimu, absurdní humor, stand-up comedy a tanec nazvanou Zo ZOO.
Pavol Seriš. Foto webové stránky Pavola Seriše
Pavol Seriš je absolventem Ateliéru fyzického divadla na JAMU v Brně, kde v roce 2017 dokončil i doktorantské studium. Ve své tvorbě se věnuje autorskému divadlu jednoho herce. Na repertoáru má šest představení: Chutilo vám, páni?, Autor, Pri kase, Samko Tále, Pozemšťan a Zo Zoo. Je držitelem několika významných ocenění. Ceny za nejlepší herecký výkon na festivalu FITUA 2015 v marockém Agadiru. Hlavní ceny na European Young Theatre 2015 v italském Spolete a Hlavní ceny na festivalu Monomaffia 2016 v estonském Pärnu.
Byl jsem u toho, když se budova školy rekonstruovala. Je z části postavena na pevném podloží hradeb historického opevnění města, její levé křídlo však na tekutých píscích. Byl z toho velký problém. Prováděla se betonová injektáž i vázání základových stěn ocelovými lany. Tehdejší kvestor Eduard Gondek snil, že se ve sklepení vytvoří akademická kavárna. V konkurzním řízení zvítězil název Múza. Honosná kavárna se stala skutečností. Obsluha prvotřídní, stoly luxusní, svítidla zlatavá, leč smokingová společnost se nedostavovala a studenti akademičnost odmítali. Zafungovala „tržnost“ a honosnost kavárny se dočkala změny.
Vstup do Music Labu po zašlých schodech z Opletalovy ulice připomíná sestup do krasové jeskyně. U baru spoře osvětleného lokálu jsem se dozvěděl, že produkce pana Seriše se koná u jezírka na náměstíčku před hlavním vchodem…
Štíhlé sloupy opatřené elegantními zářivkami osvětlovaly sporým světlem dlážděnou plochu. Čtyři nehybné sochy podpíraly portál. Nad nimi hlásala písmena: Janáčkova akademie músických umění. Múza se usmála, kolegyně podpírají školu, která byla v pravopisu ještě músickou…
https://www.facebook.com/musiclabbrno/videos/303580453699929/?t=2
Stolečky, židličky, kelneři roznášeli pivo. Řekl jsem: Má alma mater a objednal si tonik.
Kolem budovy chvátali lidé. Dívenky jezdily na koloběžkách, chlapci na kolech. Milenci chodili krokem pomalým. Pan zvukař natahoval kabely a doktor Seriš zkoušel funkčnost mikrofonů. Bedýnku jednoho reproduktoru postavil přede mne. Múza špitla. Je vtipný. Pamatuje si vás…
Úderem osmé zazněla z reprobedýnky hudba. Něco jako rašení podzimu. Výrazně se ochladilo. Dal jsem si na hlavu čepici a kolena si přikryl baťohem.
Pavol Seriš v okrovém trikotu, plátěných kalhotách, nazutý do lehkých tenisek vstoupil do pomyslné arény. Pravil: Slovenčina v Brně, to nič, uvyknete.
Jeho tělo ohromovalo kejklením paží, zalamováním nohou, výkopy, točkami trupu. Foto webové stránky Pavola Sriše
Jeho tělo ohromovalo kejklením paží, zalamováním nohou, výkopy, točkami trupu. Jeho ústa trefnými glosami. Konverzoval s diváky, s kelnery i s hlučícími tramvajemi. Dokázal do produkce zakomponovat i náhodné statisty za svými zády. Idete na divadlo? Nie? Vaša škoda. Mívajte sa, anjeliky.
Bleskovými střihy se stylizoval do podob zvířat i lidských kreatur. Byl správcem zoologické zahrady, krokodýlem, měňavkou, pštrosem, krabem, prvokem, zkřivenou účetní, břichatým majitelem, stonožkou i kobrou. Plazil se, válel, dováděl, laškoval a stále při tom mluvil. Hlasem dokresloval karikatury předváděných figur.
Plazil se, válel, dováděl, laškoval a stále při tom mluvil. Foto webové stránky Pavola Sriše
Mám rád jemný, inteligentní humor. Smál jsem se.
Múza poznamenala: Rozený pouliční šoumen, ten by uspěl i v Benátkách. Jen holubi mu tady scházejí…
Ale nescházeli. Odbojný holub pokyvoval hlavičkou, ptal se, co s tím budeme dělat? Zvířátka odpovídala.
Kelneři se balili do mikin. Trikot kumštýře byl promáčený potem. Závratné tempo produkce se zastavilo. Usměvavý příběh ze Zoo skončil. Náhle a bez pointy.
Múza pravila: Bravo, pane doktore… Řekl jsem i já Bravo! a vhodil něco mincí do přinesené pokladničky. Nápis Vstupné dobrovolné mě nepřekvapil.
Studenou nocí jsem chvátal na tramvaj.
Brno – Komín, 3. 9. 2019
Pavol Seriš – Zo ZOO. Energická pohybová komédia jedného herca. Premiéra 23. 11. 2012 Kino Hviezda, Trenčín. Hráno 12. 9. 2019 před budovou Hudební fakulty JAMU Brno.
/Zo ZOO je energická pohybová komédia jedného herca z prostredia zoologickej záhrady. Hra
spája divadlo, pantomímu, absurdný humor, stand-up comedy a tanec. Bez použitia rekvizít
počíta táto pestrá plejáda komických charakterov a zvierat s aktívnou predstavivosťou diváka.
Hra bola pozitívne prijatá napr. v Divadle Na zábradlí v Prahe, v Huse na provázku v Brne či
na festivale Pohoda 2015 v Trenčíne./
///
Více o Pavolu Serišovi na i-DN (v DN):
Dotazník aneb Vyhledávání ztraceného času
Česko-slovenské mosty 2018 (No. 6)
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 502)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Nebýt článku Jar. Tučka
s bohatými ukázkami, filmu a fotografiemi, asi bych se nedověděl o umělci, který má obrovský Dar originality v pohybu, sdílnosti, bezprostřední působivosti, překvapivých kreací i slov.
Všechno stačí vytvářet od tematického nápadu, rámcově připraveného a částečně improvizovaného podle reakcí diváků, vytvářet místa jakéhosi dialogu s hledištěm, zaujmout a naplnit tak celý program na scéně zcela sám. Každé představení bude tak mít vlastní neopakovatelnou variantu, kdy návštěvník na více představeních bude místo očekávání překvapován novými nápady a situacemi.
25.11.2019 (16.32), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Pelikán
Díky pane Tučku!
Ozdobil jste poetickým komentářem hru, která byla patrně obdivuhodná, ale smysl a inspiraci pro život bych v ní nehledal. Je to asi jako když jdeme s dětmi do ZOO: pro povyražení, pro poučení a obdiv nad podivuhodnou krásou a zajímavostmi živočišné říše. Možná jsem v té době projížděl v jedné z těch lomozných tramvají, ale ke své škodě jsem si divadla ani nevšiml. A tak byla ta hra asi myšlena: Jsme obklopeni úžasným světem, kterého si většinou nevšímáme, protože jsme zahleděni do svého vnitřního světa plného nepokoje a starostí. Je dobré, když nás občas z našeho snu vytrhnou události a věci nevšední a nečekané a připomenou nám svět okolo nás.
29.11.2019 (4.43), , Trvalý odkaz komentáře,