Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 505)

V programu k premiéře inscenace Rusalky uskutečněné 24. 2. 2012 napsal její režisér Vladimír Morávek: Je důležité si tento příběh říkat pořád dokola. Vodit holčičky a chlapečky na ten fascinující Kvapilův a Dvořákův opus – a nechat je, aby uviděli, srdcem aby mu porozuměli – v pravý čas aby uměli z té návštěvy operního domu vyvodit cosi – v první den zkoušení Rusalky tou Dvořákovou a Kvapilovou operou zcela uhranut… – Vladimír Morávek

Uhranutí, to je to správné slovo. Repliky Braunových barokních soch, mořští koníci, pohupující se řasnaté víly, patriarchální vládce vod, tatíček vodník, rámováni sítem matu organtýny, a Dvořákova lyrická hudba. Propadám se do snění…

Nad vodami pluje měsíční koule, ve vodách se odráží svět lidí. Hrady s padacími mosty, s cimbuřími, věžemi mají patinu omšelosti. Portály barokního divadla sjíždějící z hůry ohraničují děje, činí je komornějšími. Umocňují teskný zpěv: Měsíčku na nebi hlubokém, světlo tvé daleko vidí, po světě bloudíš širokém, díváš se v příbytky lidí…

Tatíček Vodník s berlou patriarchy sedí ve svém mořském křesle, jeho vodní říše je mnuta tajemnými proudy. Houpavé pohyby vlní paže i těla pohádkových bytostí. Hou, hou, hou, bublinky už ze dna jdou…

Lovecká družina s kušemi v rukou je stylizována v houpající vlnění. Jako by se jejich podoby odrážely ve vodní hladině. Ach, ano, takto nějak je zahlédl skladatel Antonín Dvořák v jezírku na paloučku letního sídla…

Vizuální vjem je umocňován geniální hudbou v podání orchestru znějícího symfonicky… Sedím si na dlaních, abych nadšeným plácáním nenarušil atmosféru představení.

Princův svatební obřad připomíná velkoplošný obraz secesního malíře Alfonse Muchy. Ženy v trčavých krojích s holubičkami začepení na hlavách se seskupují kol svého vládce usedajícího na trůn pod symbolickými korouhvemi moci. Nepatrná prokmitnutí bělostných nožek v rytmu polonézy, mi vyčarují úsměv na rtech…

Miliony lístků okvětí se sypou z nebes. Jen červeň honosné róby a rtů Cizí kněžny jsou varovnými signály blížící se tragédie.  Pohyb a hudba jsou dominantami představení.

Kuchtík podlézá stůl, sloužící se pohupují, dohlížitelé stoupají na špičky, princovo hodování je obřadem v pohybu. Okrová pláň s pohupujícími kotouči nebeské luny, s plamínky v miskách, s kmitavými světýlky bludiček jsou závěrečnou scenérií smutku zklamané Rusalky a hořekování Prince.

Zjevuje se hrůzná prohlubeň zatracení. Čarodějnice mají podobu vlnících koníků. Jejich drdoly tají světelný nach. Suknice blikají lesky rubínů. Krutými ortely doplňují jedna druhou. Vodníkova berla světélkuje. Tatíček je na Rusalku hodný. Chlácholí její žal. Drama vrcholí.

Rusalka: Proč volal jsi mne v náruč svou, proč ústa tvoje lhala? Teď měsíční jsem vidinou v tvá muka neskonalá… teď-li tě políbím, jsi ztracen docela.

Princ: Líbej mne, líbej, mír mi přej, nechci se vrátit ve světa rej, do smrti třeba mne ulíbej…

Předivo z organtýny obraz znehybní.

Obecenstvo aplauduje. Mistrovské představení je pryč.

S tetelící duší v těle odcházím z rozzářeného divadelního stánku.

Je chladno. Z nebes padá drobný déšť. V kalužích se houpou stíny lidí…

P. S. Před začátkem představení umělecký šéf operního souboru Jiří Heřman při příležitosti významného data narození vzdal hold nedávné sólistce zpěvohry a opery, dlouholeté pedagožce JAMU, paní profesorce Jarmile Krátké. Dojatá oslavenkyně poděkovala a popřála divadelníkům úspěchy a zdraví… Je milé, že vedení divadla nezapomíná…

A ještě – v inscenačním programu je uvedeno: Připisujeme toto představení paní Dagmar Havlové v úctě a obdivu  – a taky, že to tak hezky uměla – být němá pro toho, jejž milovala – Vladimír Morávek.

Brno – Komín, 22. 11. 2019

Pro paměť uvádím křestní list:

Národní divadlo Brno / Janáčkovo divadlo – Antonín Dvořák: Rusalka. Libreto: Jaroslav Kvapil, autor: Antonín Dvořák, hudební nastudování:  Jaroslav Kyzlink, dirigent: Jaroslav Kyzlink, režie: Vladimír Morávek, scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, choreografie: Ladislava Košíková, sbormistr: Pavel Koňárek, dramaturgie: Patricie Částková, asistent dirigenta: Daniel Simandl, asistent režie: Barbora Hamalová, Renata Fraisová, Kristýna Kopřivová, videoprojekce: Tomáš Hrůza, . Osoby a obsazení Rusalka: Pavla Vykopalová Princ: Richard Samek Vodník: Jiří Sulženko Cizí kněžna: Iveta Jiříková j. h. Ježibaba: Veronika Hajnová Fialová Kuchtík: Martina Mádlová Hajný: Roman Hoza 1. žínka: Tereza Merklová Kyzlinková 2. žínka: Lucie Hájková j. h. 3. žínka: Hana Kopřivová Šumpíková Lovec: Igor Loškár / 20. 11. 2019.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 7. prosince 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 505)

1. Zdeněk Pololáník

   

   V textu Rusalky
   je celá řada hlubokých myšlenek, pro které se rozhodl Antonín Dvořák napsat k němu hudbu. Těm, kdo si ji vyberou k inscenování, skýtá množství možnosti. Proto se tak často hraje na všech našich operních scénách. Pokud jen se vyskytnou vhodní představitelé hlavních rolí, zůstává Rusalka stále na repertoáru. Jen v Brně jsem měl možnost navštívit řadu inscenací. Zvláštní atmosféra byla před lety při představení na Špilberku, kde rovněž zpívala skvělá Pavla Vykopalová. V roli Vodníka tehdy ještě vystoupil Richard Novák. Současná brněnská inscenace jistě bude dlouhou dobu přitahovat a těšit návštěvníky všech věkových vrstev.

   07.12.2019 (18.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Jiří Ort

   

   Není divu,
   že ve světě je Rusalka nejhranější operou Antonína Dvořáka:
   Sezóna 2018 / 2019 : Paris, Moskva, Jekaterinograd, Petrograd, Madison (USA), Philadelphia, San Francisco, Glyndebourne (England), Wien, Klagenfurt, Darmstadt, Essen, Frankfurt, Hagen, Köln, Leipzig, Strassbourg, Mülhausen (Francie).
   Sezóna 2017 / 2018 : New York (Met). Buenos Aires, Mexico City, Tokyo, Jekaterinograd, Petrograd, Bologna, Indianola (USA), Wien, Bremen, Coburg, Leipzig, Magdeburg.
   Nejoblíbenějšim českým skladatelem je ve světě i nadále Leoš Janáček: v sezóně 2017 / 2018 ho uvedlo (v cizině) 28 operních scén, v sezóně 2018 / 2019 (v cizině) 30.
   Přehled o uvedených operách na http://www.operabase.com/statistics jsem používal při práci na mé knize Pozdní divoch, věnované operám a životu Leoše Janáčka.

   10.12.2019 (15.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ