Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 508)

    Je to už dávno, ve studentské Martě se hrála koláž o Konstantinu Sergejeviči Stanislavském a jeho metodě výuky herců Moje výchova k herectví. Po premiéře jsem si povídal s Josefem Kovalčukem. Řekl: My zpomalujeme, životy zrychlují. Ještě bych rád uvedl hru o Mejercholdovi, divadelním revolucionáři, kterého zničila ruská revoluce…

    Zachumlal jsem se do kabátu, ale zima byla ukrutná. Komínské kaluže křupaly pod botami a trolejbus nejel. Prý na Kounicově ulici opravují plynové potrubí.

    Vsevolod Emiljevič Mejerchold-Reich (9. února 1874 Penza, Rusko – 2. února 1940 Moskva, SSSR). Foto archiv

    Múza Mab umí potěšit. Promluvila: Vsevolod Mejerchold byl ruský avantgardní režisér, herec, divadelní teoretik, zakladatel stylizovaného divadla v Rusku a představitel konstruktivismu. Narodil se 28. ledna (9. února našeho kalendáře) 1874 v Penze v rusko-německé rodině s židovskou tradicí jako Karl Kazimir Teodor Meyerhold. Jeho otec byl majitelem továrny na výrobu vodky. Když dovršil osmnáct let, po smrti otce, přestoupil na pravoslavnou víru a změnil si jméno a příjmení – křestní jméno Vsevolod zvolil na památku svého oblíbeného spisovatele Vsevoloda Garšina.

    Konečně v 18:34 trolejbus přijel.

    Zleva skladatel Dmitrij Šostakovič, básník Vladimír Majakovskij (stojící), Vsevolod Mejerchold (s cigaretou) a výtvarník Alexandr Rodčenko v roce 1928 během příprav inscenace Majakovského satirické hry Štěnice, která v Mejercholdově režii, s Šostakovičovou hudbou a ve výpravě Rodčenka spolu s triem karikaturistů Kukryniksy měla 13. února 1929 premiéru v Mejercholdově divadle GOSTIM. Foto archiv

    Mab mluvila dál. V roce 1906 se profiloval už i jako teoretik divadla. Tehdy vznikla jeho kritická úvaha Domluvené divadlo, kterou v roce 1913 spolu s dalšími svými texty vydal ve sborníku O divadle. Jeho hlavní teze jsou: „Divadlo má stavět na jednoduché gesticko-mimické herecké technice. Herectví se má vyznačovat extrémní rytmizací řeči a pohybu a blížit se tanci a pantomimě… Divadlo má osvobodit herce od fixace na malířskou dekoraci, základem scény se mají stát jednoduché stavební prvky. schody, plošiny, zástěny, praktikábly, žebříky… Je třeba odstranit rampu. Jeviště se má nacházet ve stejné úrovni jako hlediště a oba prostory mají být propojeny…. Divák se má stát spolutvůrcem divadla, tím, kdo dotváří scénické významy.

    Šimon Bilina. Foto Bára Bachanová

    V 18:50 jsem spěchal ze Sušilovy ulice dolů k Bayerově. Ve foyeru Marty jen technici. Na podlaze se povalovaly rozházené listy papíru.

    Mab řekla, až jsem se lekl: Scénář napsal Jakub Kostelník s dalšími herci a tvůrci. Inscenaci, která se jmenuje Mejerchold., režíroval slovutný Jan Antonín Pitínský.

    Představení již běželo. Na hrací ploše i na jevišti prováděli aktéři artistní cviky biomechaniky. Obdélníková plocha byla obklopena sedícími diváky. Jediná volná židle stála za vstupními dveřmi. Usedl jsem. Do ucha mi něco funělo. Myslel jsem, že Mab. Byl to průvan…

    Všemi možnými otvory se do sálu valí cvičenci a s nimi síla energie mládí. Foto Bára Bachanová

    Studenti běhali, skákali, křičeli. Organizovanému zmatku vévodila zkroucená postava pohybující rukama jako za provázky voděná loutka. Adept herectví Jonny Horák hrající postavu Vsevoloda Mejercholda.

    Na jevišti, nad hlavami cvičících, v kruhu připomínajícím svít Měsíce v úplňku, se promítají děje dávné minulosti. Po stranách, na židličkách také sedí diváci. Ve chvatu je odehrávána bouřná historie osudů divadelníka a doby, ve které mu bylo dáno žít. Všemi možnými otvory se do sálu valí cvičenci a s nimi síla energie mládí. Kolem mne prolétne vyvolavač, řve: Třetí obraz, a metaje para skoky, obtáčí elipsovou arénu.

    Výstupy se prolínají, osudy hledačského fanatika se komplikují. Foto Bára Bachanová

    Ve strhujícím tempu horečného snu se zjevují velikáni divadelní kultury, odehrají své a mizí. Zkouší se a hrají úryvky z proslulých inscenací. Dokumentuje se hledání jevištních stylů. Stanislavský zkouší Racka. Dramatik Čechov není spokojen se stylizací Trepleva, kterého vytváří Mejerchold. Racek má úspěch, Mejerchold však odchází. Výstupy se prolínají, osudy hledačského fanatika se komplikují. V inscenování Lermontovy Maškarády je patrna disharmonie v ladění přednášených veršů mezi aktéry volaných na dálku. Ve scéně válečného lazaretu pobíhá ošetřovatelka mezi raněnými s gesty utěšovatelky jako štvaná. Nikdy neopomene vstoupit na hrudník umírajícího…

    Majakovský hřímá úderné verše. Pak spáchá sebevraždu… Foto Bára Bachanová

    V průběhu petrohradské manifestace se na protestující sesypou rudě se lesknoucí konfety. Doba revoluce se následně odehrává v tratolišti těchto papírků. Na pódiu jsou instalována seskupení revolucionářů, podobná obrazům z éry konstruktivismu. Majakovský hřímá úderné verše. Pak spáchá sebevraždu… Mejerchold vykřikuje: Je-li v prvním jednání na jevišti puška, musí se ve třetím střílet z kulometu… Revoluční kvas je realizován jako organizovaný chaos střetů. Až mám strach, že mi odněkud také nějaká rána na hlavu přiletí…

    V roce 1936 v Praze s Voskovcem a Werichem. Foto archiv Ondřeje Suchého

    … a s E. F. Burianem. Foto archiv Festival EFB

    Múza našeptává: Mejerchold byl uznáván v Rusku i v zahraničí. Cestoval. Byl ve Francii i v Praze. Přátelil se s Voskovcem a Werichem, obdivoval Osvobozené divadlo…

    Z jeviště zaznívá: Nevracej se domů, sovětská moc všechny umělecké výboje zahubí… Vyvolavač oznamuje rozhodnutí ukončit činnost Mejercholdova divadlaMejerchold zalitý krví zkouší Dámu s kaméliemi. Plazí se po podlaze. Herci se s ním přou o pauzu mezi replikami. Mejerchold se vyšvihne na pódium a tam se ztrácí mezi stíny v mlze…

    Mejerchold po zatčení NKVD 1. ledna 1939. Foto Центральный архив ФСБ России

    Mab šeptá: Vsevolod Emiljevič Mejerchold – Reich byl 2. února 1940 popraven…

    Je konec. Aktéři se staví do řady…

    Tady to bolo, na tomto místě Mejercholda zhabali, zločinci… Foto Bára Bachanová

    Hlavou mi blesknou slova režiséra Petera Scherhaufera: Tady to bolo, na tomto místě Mejercholda zhabali, zločinci…

    Tleskám. Není mi dobře po těle… Z úst mi vyklouzne. Úžasná inscenace. Josef Kovalčuk by se pýšil.

    Múza šeptá: Jen aby doba vymknuta z kloubů opět nezešílela.

    Jak to myslíš? zavolal jsem. Ale to už byla múza pryč.

    Bayerovou ulicí foukal mrazivý vítr…

    Brno – Komín, 7. 12. 2019

    Studio Marta, Brno – Jakub Kostelník a kol.: Mejerchold. Režie: Jan Antonín Pitínský, dramaturgie: Libor Brzobohatý, výprava: Magdaléna Teleky, hudba: Richard Dvořák, pohybová spolupráce: Adam Mašura, zvuk: Dominika Kuntzmannová, světla: Marta Koláčková, stavba: Štěpán Plucar. Produkce: David Šamánek, foto: Bára Bachanová. Hrají: Matěj Beneš, Šimon Bilina, Eliška Brumovská, Klára Bulantová, Lukáš Dohodil, Hana Drozdová, Johnny Horák, Jaromír Chmelař, Filip Ježowicz, Radek Melša, Štěpánka Romová, Eliška Vocelová. Premiéra 5. 12. 2019.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 508)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      Studio Marta,
      ač nevelké prostorou, opět přichází s velmi významnou inscenací obsahem i provedením. Předvádí život, dílo a smutný konec umělce, který přinesl divadelníkům mnoho inspirativních postřehů, rad a názorů, setkával se s významnými uměleckými osobnostmi své doby a byl sám osobností velmi uznávanou a váženou. Článek Jaroslava Tučka se nejen zamýšlí nad působivou inscenaci, vyslovuje svůj vlastní silný dojem po jejím shlédnutí, ale navíc rozšiřuje svoji stať mnoha dalšími zajímavými informacemi z historie té doby. Cenný je i výběr snímků z popisovaného představení zachycujících významné momenty inscenace, ale i dobové fotografie Mejercholda samého i ve společnosti s uměleckými osobnostmi. Tyto návraty do historie, a to v každém směru a oboru, jsou velmi důležité, protože odpovědi dotazované mládeže na život a přínos osobnosti, které ještě nedávno žily, vykazují silnou absenci jejich znalosti.

      15.12.2019 (17.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Pelikán

      Avatar

      Mistrně napsaný komentář
      k inscenaci, která vytváří jakousi koláž pospojovanou vysvětlujícími poznámkami s dojmy múzy, bude laikovi patrně málo srozumitelná a příliš náročná na dobové znalosti. Přesto bych sám tuto inscenaci rád zhlédl a ověřil si tyto zprostředkované dojmy.
      Děkuji za inspiraci a pozvání!

      20.12.2019 (14.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Dana Herzowa

      Avatar

      Dobry den,
      je mozne videt/sehnat zaznam (DVD) teto inscenace?
      Dekuji,
      Dana Herzowa
      22.01.2022

      22.01.2022 (14.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Paní Herzowa,
      předpokládám, že záznam existuje, ale pravděpodobně bude ve vlastnictví a spravování JAMU. Je tedy třeba informovat se tam.
      Inscenace měla smůlu, že „spadla“ do covidového jara 2020. Co vím, uvažovalo o ní několik festivalů, které se pak nekonaly – anebo v okleštěných podobách. I proto si myslím, že minimálně pracovní záznam existuje.

      22.01.2022 (17.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Jaromír Kazda

      Avatar

      „Neznámý muž“
      na fotce s Šostakovičem, Mejercholdem a Majakovským je významný avantgardní výtvarník a fotograf Alexandr Rodčenko. Stačilo by se podívat na popisku této fotky na internetu. Jde o snímek ze zkoušky na Majakovského satiru „Štěnice“.

      05.05.2024 (15.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,