Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 511)
Povídá múza Mab: Adventu nakrátko a na Tučkově strojí koledu, hajdom, hajdom, půjdeme tam…
Divadlo Polárka, provoněné hřebíčkem, skořicí a punčem, se chystá na start premiéry vánočního leporela, Ježíškova košilka. Dětí jako máku, maminek a tatínků též.
Mab říká tiše. Inscenace vznikla v roce 2013 v Divadle U stolu. Dnes je její obnovená premiéra. Básnickou skladbu napsal nejvýznamnější český spirituální básník Jan Zahradníček. Režii měla Zoja Mikotová…
Na jevišti pódium, na pódiu salaš, nad jeho krovem anděl nebeský. Bělostný, hubený, košilatý.
Tvář má obrostlou vousy. Tmavým strništěm. Roztahuje křídla, skládá je, mává jimi. Je to anděl rošťák. Za zády mu pluje hvězda nebeská…
V bílém rouše Maria Panna chová synáčka.
Při Pána Krista narození / veliká radost ve Stvoření / byla od hvězd až po kamení.
Dva chasníci se probouzejí. Povídají, zpívají, dovádějí. Jsou milí, pohybliví. S andělem tvoří sehraný tým.
Obloha, vody, lesy, zem, / jediným byla Betlémem. / Spasitel narodil se všem.
Jsou to krásné vyprávěnky v neodolatelných podobách. Tam, kde Ježíšek měl hlavičku, vykvetou kvítka drobné mateřídoušky a slavík, který zobal mouchy, aby Ježíška neštípaly, je obdařen klokotem…
Herodovi nohsledové v krvavých turbanech se mihnou stínem. Hledají Ježíška, chtějí mu ublížit.
Svatá rodina prchá z Betléma do Nazaretu.
Maria Panna vyprala Ježíškovy košilky. Prosí nebesa, aby přestalo pršet. Mraky zmizí, slunce košilky vysuší.
Košilku ještě celou mokrou / prostřela Panna přes keřík / šípkových růží před své okno / vzdávajíc za to Bohu dík, / že prádlo v slunci krásně zbělí. / Proto je sobotní den celý / zasvěcen dodnes Marii. / A dodnes keřík planých růží / vždy jednou za rok v rozkvětě / přelíbezně, až dech se úží, / vonívá všude po světě/ na památku, že jednou z rána / košilku nesl Krista Pána, / již Matka Boží vyprala.
Ježíš roste, stává se truhlářem.
Melodie klapotu kladiv a dřívek je virtuózně provedenou skladbou. Jemné dílo poté sleduje putování Pána Ježíše a svatého Petra světem. Z hroudy stvoří skřivánka, ze svého čela včely.
Výtečně je hraná scénka, ve které napravuje líného ovčáka hrstí písku, který se změní v kousavé štěnice.
Děti se smějí.
Pán Ježíš ještě vyléčí selku z nemoci zvané lakota a z jeviště zazní: Obloha, vody, lesy, zem, / jediným byla Betlémem. / Spasitel narodil se všem. / Spasitel narodil se všem.
Inscenace je u konce. Diváci jsou nadšeni.
Mab chrlí chválu: Absolutorium si zaslouží režisérka Zoja Mikotová i herci – Lubomír Stárek, Miroslav Černý, Alfred Texel, Kateřina Veselá. Výtečná byla i scénická hudba Zdeňka Kluky, scéna, kostýmy…
Před Polárkou na Tučkově ulici mrzlo. Dýchat se nedalo…
Pěkné Vánoce, zašeptala múza a zmizela…
Brno – Komín, 10. 12. 2019
Divadlo Polárka, Brno – Jan Zahradníček: Ježíškova košilka. Scénář a režie Zoja Mikotová, dramaturgie František Derfler, výtvarná supervize Blanka Šperková, hudba Zdeněk Kluka, světla Ondřej Coufal, zvuk Lukáš Votava. Obsazení Lubomír Stárek j.h., Miroslav Černý j.h., Alfred Texel, Kateřina Veselá. Psáno z obnovené premiéry 8. 12. 2019 v Divadle Polárka.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 511)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)