Divadelní noviny > Blogy Kontext
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 516)
Často jezdívám tramvají číslo jedna kolem Brněnského výstaviště. Krása jeho pavilonů vyniká za každého počasí. Je to svého druhu skanzen jednoho století naší architektury a kulturnosti.
Moudří předkové vybavili výstavní areál i funkcionalistickou budovou určenou kinematografii, kterou časem změnili v divadelní stagionu. Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha v jeho zdech odehrálo snad všechny své inscenace a Jaroslav Ježek v orchestřišti složil blues Tmavomodrý svět.
Emil František Burian během angažmá v Zemském divadle na zdejším jevišti nazkoušel a uvedl Nezvalovy Milence z kiosku s Vladimírem Šmeralem v hlavní roli.
Soubor Svobodného divadla, rekrutující se z řad brněnských studentů, zde hrál mladistvě odvážný repertoár.
Útočiště pod jeho střechou nalezlo i divadlo pro děti a mládež, které vzniklo pod vedením zapáleného divadelníka Miroslava Zejdy. Ladislav Smoček, Stanislav Fišer, Zdeněk Kaloč v něm vytvořili pozoruhodná režijní díla.
Ve večerních programech vystupovali Karel Höger, Jaroslav Vojta, Miroslav Horníček, soubor Semaforu s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem i Schmidtova Ypsilonka.
Budova dnes stojí nepotřebná, navštěvovaná jen zlým zubem času. Brněnské umělecké školství posílá každoročně do světa množinu talentovaných absolventů, kteří by zajisté uvítali možnost uplatnění. Stačilo by budovu rekonstruovat, oplotit zdobnou ohradou, vybudovat tramvajovou zastávku a od ní lávku se schody vedoucími k jejímu vchodu.
Šéf divadla by se jistě našel, zrovna jako peníze na provoz. Ostatně, některá ze škol by mohla být dobrotivým patronem.
Kdykoliv jedu tramvají číslo jedna kolem, je mi funkcionalistické budovy stojící ladem líto. Nedivte se. Dva roky jsem v ní trávil mladý věk divadelního kandrdase. Vzpomínám na něj s láskou…
Múza Mab tvrdí: Neúcta k minulosti se mnohde stává téměř erbovní vlastností…
Vážení konšelé, chci věřit, že se to o vás říci nedá…
Brno – Komín, 1. 8. 2019
///
Více o Divadle na Výstavišti: zde
…
Více o Divadle na Výstavišti na i-DN:
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 16)
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 362)
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 516)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Karla Hofmannová
Milý Jaroušku,
díky moc za poučený vhled. Divadlo na výstavišti je spící Šípková Růženka, která čeká na prince s velkým finančním obnosem. Já se už snažím na divadlo naše konšely i vedení BVV upozorňovat několik let. Budou 2028 slavit 100 let výstaviště a chtějí titul Evropské město kultury – a tady kulturní památka se slavnou minulostí jim bude na ostudu? Zatím se jim nikomu do toho nechce dát penízě – prý pro koho……inu když pro nikoho, tak pro tebe a pro mne, snad si to zasloužíme, co říkáš?
A máš pravdu, v Brně je dostatek divadelních souborů, kte¨ré by budovu byly schopny vytěžit a také dostatek divadla milovného publika, které by ho dokázalo naplnit. Tak snad se najdou i osvícení lidé, kteří ho dokáží opravit!
01.01.2020 (15.34), Trvalý odkaz komentáře,
,Zdeněk Pololáník
Úžasný nápad
napsat o brněnských divadlech s takovým přehledem a zajímavým přiblížením jejich významu a umělců, kteří v nich účinkovali. Pamětníkům připomenutí, mladším čtenářům tohoto článku k cennému poznání jejich významu a historie.
01.01.2020 (21.34), Trvalý odkaz komentáře,
,Milana Susjá
Funkcionalismus
je má srdeční záležitost. Vlastním dva kusy z tohoto období, což je kredenc v kuchyni a lustr v obýváku. Oba dva kousky opečovávám s láskou přímo vřelou. Bohužel, to co člověk nevlastní, tak takovou péčí nemá, pochopitelně velká škoda je té budovy. Mimochodem, ten kredenc je nepřekonatelný, v životě bych ho nevyměnila za žádnou supermoderní linku a lustr ten je paráda. Píši trochu mimo mísu, ale stále se držím funkcionalismu.
Vaše psaní bylo smutné, mírně pochmurné, ale snad burcující pro instituce, které by se tím měly zabývat. Kéž by.
02.01.2020 (17.26), Trvalý odkaz komentáře,
,Milana Suská
Tak budu také doufat v obnovení té krásy.
02.01.2020 (17.29), Trvalý odkaz komentáře,
,