Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 538)
Ošetřil jsem si nateklá oční víčka a snil. Ozvala se múza Mab. V olomouckém Muzeu umění prodloužili pro velký zájem výstavu Collections of Graphics, to musíte vidět.
Múzám se neodporuje. Jel jsem.
V tramvaji lidé kašlali. Volně, bez zábran, jen tak. Někteří vychovanější do dlaní. V autobuse bylo nezvykle volněji a kašlavých méně. V Olomouci pršelo…
Most přes Mlýnský potok narušovaly bagry, lidé s deštníky nad hlavami přeskakovali kaluže a obrysy majestátních budov baroka se nořily do snového mžení…
Mab řekla: Olomouc je krásná v každém čase…
Bylo chladno. Korytem řeky Moravy se valily kalné vody. Arcibiskupský palác ve své mokrosti hlásal: Déšť je požehnáním seslaným z nebes.
Múza Mab pravila: Olomouc byla hýčkanou výspou vídeňského dvora, jedním z významných center ekonomické, společenské i vojenské okázalosti rakouského mocnářství. Architekturou se Vídni vyrovná, členitostí terénu ji předčí…
Drobné kapky bubnují na deštník. Galerie Mona Lisa, pamětní deska Zde pobýval v dobách císařských manévrů Sigmund Freud, ulice Ztracená a jiná deska: V čase divadelních zkoušek v domě bydlel hudební skladatel Gustav Mahler.
Horní, Dolní náměstí, mokrá želva u kašny a úplně promoklý morový sloup. Na Denisově ulici nacházím bývalou nemocnici, sídlo Muzea umění…
Starší paní v mramorem obložené šatně je z mého zmoklého zevnějšku vyvedená z rovnováhy. Hledí na mne a sama sobě napovídá: Lísteček od deštníku, cedulička k svrchníku, klíček s čísílkem ke skříňce pro batůžek…
Náhle se zeptá: Pán je zdejší?
Z Brna.
A to se nebojíte cestovat?
Ne. Mám slevu…
A co roušku?
To se teď v muzeu musí?
V muzeu ne…
Aha, vy jste opět lazaret?
Mab se rozesmála…
Posuvné dveře a luxus schodů je ohromující. Výstavní pavilón dlouhý, panely dělený v labyrint uliček a kójí. Konstrukce stropních trámů stvrzuje původní zadání stavby.
Nemohl jsem se zbavit pocitu, že je v síni málo světla. Můj zrak zachvátila vlčí mlha, kterou způsobila léčebná mast nanesená na oční víčka. Z obrázků se staly v opar zahalené skvrny.
Múza pravila: To nic, budu se dívat za vás…
Putoval jsem od rámečku k rámečku a poslouchal: Šíma, Váchal, Radimský, Toyen, Švabinský…
Padl na mě smutek. Za černým závěsem, v těsném kabinetu, zářily světelné body.
Mab poznamenala: Grafická podoba vesmíru…
Poté jsem vystoupal do podlaží se stálou expozicí výtvarného umění dvacátého století nazvanou Století relativity.
Skulptury z kamene, bronzu, blýskavé koule z alpaky, obrazy i kovová monstra vidět v matu šedých šmouh je vjemem vskutku relativním. Zrovna jako múzino konstatování: Vy se nekoukáte řádně…
Přestalo pršet. Kousíček od muzea, v krámku vonícím olivami, jsem si koupil lžíci z olivového dřeva. Prodavačka řekla: Natřela jsem ji olivovým olejem, aby se zvýraznila její kresba…
Mab poznamenala: Příroda je nejlepší rytec. Lžíce pochází ze stromu sedm set let starého…
U kašny postávali školáčci. Ptali se paní učitelky, zda budou mít volno, když řádí ten zlý koronavirus…
V jednom z barokních paláců jsem navštívil vietnamskou restauraci. Mangová omáčka s rýží a opraženými tyčinkami z kuřecích prsíček ponoukla Mab k tvrzení: Krevety s rýžovými nudličkami jsou chutnější…
U vedlejšího stolu mladík tvrdil: Je dobré pít teplou vodu, coro vir totiž zaniká při teplotě 38 stupňů…
V autobuse někteří cestující pokašlávali. Muži přede mnou řekla Mab: Dejte si před ústa kapesník, copak jste neslyšel o virové epidemii? Dostalo se jí odpovědi: Milá slečno, na koronavirus vám kašlu…
V Brně pršelo.
Múza řekla: Byl to pěkný výlet. Jen co prohlédnete, pojedeme do olomouckého muzea zas. Mají tam Špálu, Čapka, Tavíka, Chlubného, Lhotáka, Svolinského, Matala, Štursu…
Tramvaj drnkala. Zaslechl jsem ještě: To přece musíte vidět…
Brno – Komín, 6. 3. 2020
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 538)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Milena Michaela Orsi
Skvělý článek. Ostatné jako vždy.
Pan Jaroslav Tuček popisuje své zážitky z cest za uměním způsobem, který mne vždy obohacuje.
Děkuji.
15.03.2020 (12.12), Trvalý odkaz komentáře,
,Josef Pelikán
Pane Tučku,
Vy jste kouzelník! Hned bych jel do Olomouce s Vámi! Když jedu sám, Olomouc se mi moc nelíbí, když svou návštěvu popisujete Vy, hned je to místo krásnější!
Přeji sobě, Vám i nám všem,
abychom koronavirovou lekci lidskému sebepoznání ve zdraví přežili a dočkali se nového dějství…
28.03.2020 (10.49), Trvalý odkaz komentáře,
,Milana Suská
Ano, skvělý článek,
pod to se můžu podepsat. Jinak smutek a bolí.
29.03.2020 (3.22), Trvalý odkaz komentáře,
,