Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 544)
Jezdíval jsem tramvajemi a pozorovával psíky, jak se snaží packami odstranit z čenichů náhubky. Uvažoval jsem o nedokonalosti češtiny. Asi by bylo trefnější pojmenování nátlamník nebo náčenich. V dobách koronaviru sedím doma, jak je tomu se psy a jejich náhubky, nevím, medituji a rozjímám. Virus korona je jed, který otrávil vědomí a vytváří kolem nás kruh strachu… Divadla nehrají, není kam jít.
Foto archiv
Brouzdám se vlnami internetu a lapám jiskřičky naděje. Nakukuji do ulit samoty, na tři západy uzamčených příbytků, vyhlížím světlo na konci tuneluí.
Elce, pelce, do pekelce, povídá paní v roušce. Jiná bez roušky se rozčiluje, že se to s tím virem přehání. Další říká, že ji rozbolel zub, a než se dočkala přijetí na ošetření, zánět se rozšířil, takže přišla o tři zuby.
Pobavil mě herec Dalibor Buš kratochvilnou četbou z Decameronu a k úsměvu mě přiměla dávná kolegyně Marie Vančurová v úlevné místnůstce předvádějící učení hry na ukulele. Zpívala k tomu Šakalí song. Vyslechl jsem Pohádku pro dlouhou chvíli Jiřího Honzírka, kterou na web zavěsilo brněnské Divadlo Feste, a Velkou pohádku pošťáckou Karla Čapka, skvěle čtenou herečkou Divadla Radost Helenou Peškovou – Dvořákovou.
Poté jsem na internetu narazil na představení z produkce Městského divadla Brno Mendel aneb Vzpoura hrášku hrané v atriu biskupského paláce 21. června 2015. Inscenace, která mi shodou nepříznivých okolnosti unikla, je připomínkou časů, kdy o kousíček níže, v divadle Reduta, kralovala lehkonohá múza zvaná opereta. Férie o díle a životě Gregora Johanna Mendla (narodil se v Hynčicích 20. 7. 1822, zemřel 6. 1. 1884 v Brně), přírodovědce, zakladatele genetiky, objevitele základních zákonů dědičnosti, mnicha a opata augustiniánského kláštera na Starém Brně, měla lehkost, vtip, kouzlo i říz.
Hlavní roli impresária slovutné divadelní společnosti Antona Zöllnera hrál skvělý komediant Milan Němec, neodolatelný představitel drobných roliček i štěků, především však elegantní direktor a organizátor všeho dění. „Opereťák“ tělem i duší. Roli titulní ztvárnil Lukáš Janota. Sympatický, tvárný, procházející osudovými útrapami s lehkostí operetního „milase“. Operetní subretu Emmu Denkerovou představovala rozkošně mladinká Andrea Zelová. S paraplíčkem i bez… paraplíčka. Výtečné výkony herců divadelní společnosti slovutného impresária Antona Zöllnera mě přiváděly do extáze. Smál jsem se tak, až za dveřmi mého bytu vyděšená sousedka řvala: Vy jste se snad z toho koronaviru zbláznil…
Vy jste se snad z toho koronaviru zbláznil… (Monika Světnicová, Barbora Musilová, Lukáš Janota, Vendula Hudcová, Hana Kratochvilová, Milan Němec) Foto MdB
Ujistil jsem ji, že nikoliv, že si zkouším smíchové kadence pro benefiční vystoupení… Aha, a kde máte náhubek?, řekla paní sousedka…
Usedl jsem k počítači a četl: Marcela mě dnes zemřela… Bože můj, to je absurdní realita! Téměř jako v konci záznamu představení, kdy opatu Mendelovi přinášejí k podpisu dekret o jeho skonu…
Jsme tady jen půjčený… (Martina Severová a Dušan Vitázek) Foto MdB
Pod okny z hlíny vykoukly první komínské pampelišky. Jaro je tady a Země se točí…
Jsme tady jen půjčený, říkával tenorista Vilém Přibyl…
Svatá pravda.
Brno – Komín, 3. 4. 2020
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 544)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Eugenie Dufková
Dobré čtení, velmi dobré čtení.
Jsme tady jen chvilku, a naděláme tolik neplechy .
05.04.2020 (8.50), , Trvalý odkaz komentáře,
Zdeněk Pololáník
Vzdor nevlídné situaci
provozu živého umění na scénách a jevištích nachází Jar. Tuček stále východisko a podělí se s námi čtenáři o svoje zážitky, dokud mohl vycházet z domu. Jak je vidět, zásoby má nepřeberné, ilustrované mnoha výraznými foto záběry a videem. Kontinuita díky jeho pravidelným příspěvkům do DN nebude i v tomto pro kulturu tak smutném období přerušena.
06.04.2020 (21.30), , Trvalý odkaz komentáře,
Milana Suská
Zničili už všechno
i zájem o kulturu. Zbyly už jen náhubky na hubách.
19.04.2020 (0.18), , Trvalý odkaz komentáře,