Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 548)
Divné Velikonoce, divný svět. Nebýt potřeby nákupu potravin, nenapadlo by mě vyjít z bytu.
Za našich mladých let, bejval svět jako květ… Foto Mab
Vzpomínám na rituály mládí.
Chodili jsme dědinou s hrkači a doma jedli suchý chleba. Byl půst. V neděli půjdeme do kostelíčka, zvony doleťá z Říma a v pondělí si vyšlaháš… Říkávala maminka.
Jo, jo.
Za našich mladých let, bejval svět jako květ, bejvávalo, bejvávalo dobře, zpívala maminka na popeleční středu.
O Velikonocích jsme museli pojídat jehnědy, zvané kočičky. Nekousat, polknout, jsou svěcené….
Polkněte patáka, abychom nemuseli později honit bycha, mísí se mi do úvah všudypřítomná múza Mab.
Vy jste se pomátl, hrát o Velikonocích, říkávala režisérka Tálská. Velikonoce, pane, jsou svátky zastavení, meditací, pokory – a malování vajec, pletení kocarů a volna, dodával režisér Scherhaufer… Jednou o Velikonocích přijel do Komína: Jarošu, vem děti, pojedeme na prútí, budeme je učit plést žíly…
Bývávalo…
Bílé kytky na smutné loučce, Foto Mab
Toho volna, toho volna, až nevím co s ním, napsal kdosi na facebook…
Mab upozorňuje: Přečtěte si, co píše významný brněnský divadelník. K těm hejtům na nezávislou scénu: Šmejdi, lůzři, nuly a sprostá slova v diskusích pod články o systematické finanční pomoci nezávislé kultuře a spílající umělcům, kteří “dělají na sebe”.
Chci k tomu říct: Neměli bychom se zlobit a vztekat, že na nás plivou. Vždyť nevědí, jak pracujeme a co přesně děláme… Jéje. Bože, ani nevíš, jak jsem rád, že mám všechny řídící funkce vychozené, tedy za sebou. Ach, těch neznámslov, jež řekl bych a plakal… Známe líc a neznáme rub, a co víc, znajíce rub, nevidíme líc… Múzo, bojím se dnů, které přijdou po koronaviru… Kdo koho bude mít v lásce, bude-li vůbec nějaká? Nenávist, zloba a hloupost se vynořuje z koule křišťálové, řekl by básník… Divné Velikonoce, říkám já…
Vy jste nějak rozvázal. Meditujete, že by se až paní Eva podivila… komentuje mé stesky Mab. Vážně se vás ptám – budou mít lidé, vařící pelyněk či žvýkající pučálku, zájem o kulturu?
Vidíš to příliš černě, milá múzo. Musíme věřit.
Věřit v co a čemu?, ptá se Mab.
Ve zdravý, selský rozum…
To je problém, milý pane. Sedláci vymizeli, tudíž ani úsloví již neplatí…
Bejvávalo, bejvávalo dobře… Foto Mab
Divné Velikonoce.
Divný svět, dodává Mab.
Brno – Komín, 11. 4. 2020
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 548)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Článek Jar. Tučka
z předvelikonočního období s několika snímky probouzející se přírody mi vyvolal mnoho krásných vzpomínek na toto období z dětství, kdy jste se těšili z každé prosté květinky, která se ukázala a zdála se nám stejně krásnou a vzácnou jako třeba nyní orchideje, které jsou k dostání celoročně ve všech květinářských obchodech, velkoobchodech, ba i u benzínek. Také mláďata venku i doma přiměly každého, zvláště děti, aby se zastavil a potěšil se pohledem na jejich skotačení. Článek vyvolávající vzpomínky přichází vhod o to více letos, kdy všichni omezujeme svoje vycházky do přírody, společenské sdružování a vzájemné návštěvy.
Pan Tuček, který celoročně psal o dění v kultuře, si nyní, kdy jsou divadla a síně uzavřené, našel příjemnou alternativu.
21.04.2020 (20.02), , Trvalý odkaz komentáře,