Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 560)
Jsem doma. Čumím na internet. Čtu nenávistné texty lidí, kteří v čase míru píší o krvavém zúčtování. Padá na mě tíseň. Múza Mab se ozývá s návrhem: Starý pane, půjdeme na výlet. Kol řeky Svitavy jsme nejednou putovali, dáme si to znovu…
Múzo, už nemám nohy křepeličky a přes roušku chůzi neudýchám.
Udýcháte. Uděláme mobilní audio most. Já půjdu po hrázi a vy mě budete sledovat s uchem na mobilu…
Múzo, ty jsi ale hlavička.
Starý pane, vždyť jsem vaše.
Počkej, múzo, nespěchej. Dám si místo roušky brýle, abych lépe viděl. Nuže, jsem hotov, můžeme vyrazit. Kde se nacházíme?
U Zderadova sloupu. Sluníčko upaluje, poletují mušky, lidi nevidět. Teď mluvte vy.
Po řece Otavě, za vorem vor…
Starý pane, ne tak poeticky. Svitava je řekou uzounkou, spíše říčkou. Sem by se vor nevešel…
Vím. Já jen, že tady je ten Komín…
Hu, málem mě srazil cyklista…
Měl roušku?
Měl.
Tak to on tě neviděl.
Zrovna procházím místy, kde divadlo Feste hrálo Vodnickou pohádku. Pamatujete? Herci se brodili ve studené podzimní vodě a měli z toho radost. Hele, kvetou tady kytičky.
Bílé?
Bílé i modré.
To je krása… Tu s modrými kvítky jsem už dlouho neviděl. A ten vzduch… Ten vzduch, ach, ten tak voní.
Starý pane, mýlíte se. Kvete tady žlutý lán řepky olejné. Děsně smrdí…
Vidíš, múzo, už ani čich mi neslouží…
Leží tady mrtvý krteček.
Cože, krteček? Má bílou zástěrku?
Ne, proč?
Tak to asi nebude ten seriálový, od Müllera.
Starý pane, fuj, vy jste cynik. Tohoto krtečka otrávily hnojící chemikálie z lánu olejky.
No jo. Nezaprší a nezaprší.
Možná ano, koukněte, mračné šmouhy.
Múzo, co myslíš, můžeme se vrátit? Nějak mi vytrávilo…
Jak myslíte, starý pane. Mohli jsme putovat až do Rajhradu. Do kláštera.
Bolí mě nohy.
Nuže nic, vrátíme se.
Odložil jsem mobil, uvařil polévku ze sáčku, najedl se a řekl. Krásný den to byl. Bez roušky, bez televize, bez internetu, bez nenávisti, bez politiky…
Brno – Komín, 5. 5. 2020
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 560)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Ilustrované čtení z pera pana Tučka
je příjemné a uklidňující. Dobrý nápad obracející čtenářovu pozornost správným směrem, do kvetoucí Boží přírody, která každoročně dodržuje svůj řád bez ohledu na dění kolem.
Májová vůně je schopná prorazit filtry roušek.
17.05.2020 (20.24), Trvalý odkaz komentáře,
,Josef Pelikán
To bylo krásné pohlazení!
A s vtipem! A ty fotky jsou asi z minula? Se svou múzou jste skvěle sehraná dvojice!
Takový odpočinek od roušek, televize, internetu, nenávisti a politiky je nám všem zapotřebí.
Moc děkuji za chvilku poetického spočinutí!
Ať je Vám, milý pane Tučku, ještě dlouho hezky na světě!
18.05.2020 (13.13), Trvalý odkaz komentáře,
,