Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 586)

V Komíně prší. Je dusno. Múza se durdí: Mám to s vámi trápení, celý týden se těšíte, jak půjdete na dětskou operu, pak přijde sobota, obujete nové boty, a… necháte si ujet tramvaj.
Múzo, když ona je železná a mladší, nemá nohy a vozí se po kolejích.

Ach jo, zůstal jste sám sobě věrným komikem, řekne múza a pokračuje v nabádání: Ferda Mravenec je hra na operu pro velké i malé nebo též dětská opera buffa českého skladatele Evžena Zámečníka na libreto Rudolfa Žáka o dvou dílech a osmi obrazech. Námětem byla první kniha Ondřeje Sekory o příhodách Ferdy Mravence. Opera byla napsána v roce 1971. Premiéry se dočkala 3. června 1977 v Brně, hrála se do roku 1986, dosáhla počtu osmdesáti repríz a získala několik významných ocenění. 

Do Janáčkova divadla jsem doklopýtal jako maratonec do cílové pásky.

Na jevišti stojí obrovitá tělocvična se švédskými bednami, s koněm, žíněnkami, s ribstoly na stěnách a ze stropu visícími kruhy. Houf dětí i dospělí cvičenci cvičí tělocvičné cviky. Za nimi je jeviště s oponou. O vše možné zakopávající cvičitel vykřikuje: Nacvičujeme divadlo, bude to opera. A to chce kázeň… Vysoký muž zavadí hlavou o sportovní nářadí. Kruh na popruhu se rozhoupá. Nemotora položí otázku: Děti, jestlipak víte, jak se dělá opera? Jak zní les? Jak zurčí potok? Šumí déšť? Co je árie, duet, kvartet?

Orchestr hraje, pěvci zpívají. Děti v hledišti s rouškami na tvářích, s tykadélky na hlavičkách sedí jako pěny.

Múza špitne: To je hezké…

Na jevišti spadne opona.

Na palouku pod růžovými tulipány ožívá hemžení hmyzu. Puntíkatá Beruška pěje koloraturní árie, mravenec má na krku červený šátek, zpívá: Jsem Ferda, všechno znám, všechno umím.

Z houslí padají piliny, po forbíně putují zakuklenci. Bílí červotoči. Nemotora čmelák nosí heligón, pavouček s pletacími dráty leze po zdi a štrikuje sítě. Červené ploštice, kovaříci, kobylky, můry, motýlci, jepice předvádějí svůj šarm. V povětří, na modrých stuhách, poletují útlounké vážky. Kmitají nožkami, kreslí jimi přímky i křivky a jsou svůdně křehoučké…

Diváci pod rouškami jsou okouzleni, múza je nadšená. Šeptá: Skvělá režijní koncepce, výtečná choreografie, báječné kostýmy a vynikající výkon orchestru pod vedením dirigenta Jakuba Kleckera.

Šnečí domeček má komínek a jezdí sem i tam. Panu domácímu blikají na hlavě růžky a z ulity mu čouhají nožky v dámských botičkách. Ferda Mravenec bydlí v krabičce od zápalek SOLO Sušice, montuje a opravuje elektro spotřebiče.

Je slyšet cvrlikání klarinetů. Hmyzí popěvky jsou lehoučké, drobet i laškovné. Bystrý Ferda se zamiluje do vyzývavé koloraturní kokety Berušky.

Múza poznamenává: Jsme na Moravě, v Brně, v hudbě je slyšet stopa janáčkovských tónů, ale i nota Bohuslava Martinů. Jako by Evžen Zámečník do opery vložil hold světově proslulým vzorům…

Všeobecný úžas vzbuzují scénické proměny a pohybové manévry účinkujících po jevištní ploše. Tělocvična se mění na palouk s vodní tůni uprostřed. Ze švédské lavice se stává skluzavka a houfy drobných ploštic po ní sviští jako o závod. Po hladině jezdí tiplice na kolečkových bruslích. Hmyz mává křidélky, tetelí se a raduje…

Múza šeptá: Neuvěřitelná, velkolepá podívaná! Neskutečná organizace pohybu. Tolik hemžící a ještě k tomu s jistotou zpívající drobotiny jsem na jevišti ještě nezažila. Bravo, bravo…

Fousatí škvoři sekají čepelemi kordů. Stíhají Ferdu. Jsou to policajti. Scéna je plná květin. Divoce barevné girlandy exotických květů visí ze stropu. Jako by se otevřela plechová krabice s šitíčkem mé maminky.

Múza říká: Nádhera. Jako když na Velký pátek pukne skála s poklady.

Zlatohlávek tančí, poletuje jako peříčko, vystřikuje mlžné opary. Víly pobíhají, do povětří pouštějí vzdušné koule. Na obláčku bělostných balonků odlétá do nebes hmyzí zvůlí stíhaný Ferda Mravenec…

Potlesk rouškami zdobených, do předepsaných odstupů rozsazených diváků, je nedomrlý, poněkud přidušený…

Múza se mračí. Covid je bestie. Hubí lidi i kulturu…

Sundávám roušku, vykračuji na schodiště před divadlem a nadechuji se. Lampy září, chodníky se lesknou. V Komíně voní rmen.

Mab říká: Výtečná inscenace, vhodná do nepohody dnešních dnů.

Brno – Komín, 23. 8. 2020 

Národní divadlo Brno – Evžen Zámečník, Rudolf Žák: Ferda Mravenec. Autor: Evžen Zámečník, libreto: Rudolf Žák. Hudební nastudování: Jakub Klecker, dirigent: Jakub Klecker, Pavel Šnajdr, režie: Magdalena Švecová, scéna: David Janošek, kostýmy: Zuzana Přidalová, světelný design: Pavla Beranová, choreografie: Martin Pacek, dramaturgie: Patricie Částková, sbormistr: Zuzana Kadlčíková Pirnerová, Valeria Maťašová, asistent dirigenta: Patrik Červák, Ľubomír Zelenák, asistent sbormistra: Klára Složilová Roztočilová, asistent režie: Otakar Blaha. Osoby a obsazení: Ferda Mravenec: Tomáš Kořínek j. h., Peter Račko j. h., Beruška Sedmitečná: Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Brouk Pytlík: Roman Hoza, Igor Loškár, Ploštice Růměnice: Václava Krejčí Housková, Jana Hrochová, Cvrček: Petr Levíček, Vít Nosek, Pavouček: Michael Robotka, Pavel Valenta, Čmelák Heligonista / Soudce Nosatý Brouk: Jan Šťáva, Jiří Sulženko, 1. Kovařík: Robert Musialek, Martin Kotulan, 2. Kovařík: Kornel Mikecz, Petr Karas, Hlemýžď: Tadeáš Hoza j. h., David Nykl, Roháč: Jiří Miroslav Procházka j. h., Petr Karas, 1. Škvor: Pavel Valenta, Martin Pavlíček, 2. Škvor: Ivo Musil, Zdeněk Nečas, Zlatohlávek: Lukáš Hlavatý, Patrik Földeši, Ploštička: Sára Benešová, Julie Šebestová, Kvapník: Vojtěch Orenič, Přísedící: Milan Řihák, Martin K. Novotný. Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno. Premiéra  22. srpna 2020 v Janáčkově divadle

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 5. září 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 586)

1. Zdeněk Pololáník

   

   S radostí
   jsem si díky Jaroslavu Tučkovi podrobně přečetl o novém nastudování Zámečníkovy opery.
   Nastudování je opravdu nové. Mohu srovnat, byl jsem přítomen před lety světové premiéře. I tehdy opera byla tak nastudovaná a vybavena nápaditou scénou, neuvěřitelným množství kostýmů, choreograficky a režijně zpracován a v život jevištní proměněn každý detail Sekorovy obrázkové knihy.
   A co říct k hudbě? Evžen byl osobitý, invenční skladatel, což se projevovalo v celé jeho tvorbě. Po velkém prvním ohlasu Ferdy napsal krátce poté další dětskou operu Brouk Pytlík, jehož světovou premiéru svěřil ND v Praze. I na tu jsem si rád zajel.
   Když vidím lákavé obrázky a čtu nadšená slova pisatele recenze Jar. Tučka, rád se potěším novým, zcela odlišným, avšak opět představením plném nápadů. Vždyť výběr námětu a inspirace knížkou O. Sekory je tak silná a účinná. Těším se také na jistě skvělé nastudování hudební, jelikož je mi známá vysoká muzikalita dirigentova a každé živé představení je neopakovatelným originálem.
   Jen by bylo třeba, aby tento přímý styk živého a tvořivého dění nenarušoval neviditelný, nevlídný a nežádoucí živočich – vir..

   05.09.2020 (17.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ