Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 591)
Múza Mab pravila: Zahoďte neduhy, půjdeme povzbudit kumštýře, co v nejisté době secvičili hru maďarského klasika Ference Molnára o kolotočáři zvaném Liliom.
Odpověděl jsem: Profesorka Lola Skrbková tvrdívala, na klasiky se musí s citem a láskou. Vždy je třeba k tomu najít fortelný grif, jak dílu přičísnout fazonu, aby mu nevlály vousy…
Múza se usmála: Jak uvádí encyklopedie – sentimentální drama s fantastickým motivem bylo napsáno v roce 1909. V českých zemích se hrávalo i pod názvem Balada od kolotoče.
Na scéně se rozsvítily girlandy žárovek. Foto NdB
Ve foyeru Mahenova divadla to vypadalo jako na maškarádě. Diváky skryté rouškami vítal maskovaný ředitel: Hrajeme, hrajeme…
Na jevištní forbínu vstoupil v tričku cirkusového excentrika se slaměným kloboukem na hlavě hudebník, postavil se za vibrafon a třísknul do bubnu. Na scéně se rozsvítily girlandy žárovek a roztočil se kolotoč. Nahoru, dolů, nahoru, dolů.
Paní Muškátová, majitelka kolotoče, peskovala holčiny, Julču a Máří, které se dožadovaly vstupu k urostlému, výřečnému kolotočáři Liliomovi. Muzikant cinkal na destičky a tloukl do bubnu.
Herci byli rozkošní. Foto NdB
Herci byli rozkošní. Vyzobávali písmenka mluvy jako noty z notové osnovy. Trhanou gestikulací připomínali figury z kreslených komiksů. Kolotoč se točil, zastavoval. Z jeho útrob se vylupovaly postavy, osudy, příběhy. Když Liliom objal a políbil služtičku Julču, kolotoč se rozzářil, rozcinkal. Rachotil hrom a z nebe se sypaly milióny hvězd…
Múza řekla: To je krása! To vy ani nevíte, jaká je to krása…
Dvě služtičky, kamarádky, hledají štěstí. Foto NdB
Představení má svižné tempo. Běží jako na drátkách. Dvě služtičky, kamarádky, hledají štěstí. Cílem je jim partner, jistota a živitel jejich rodiny. Liliom je magnet, svéráz. Kterou chce, tu dostane. Julča jej okouzlí a získá. Máří nikoliv. Stárnoucí majitelka kolotoče Muškátová ztrácí Liliomovu přízeň, kolotočář obživu. Zlotřilý kumpán, zvaný Švihák, svede Lilioma na cestu zločinu. Přepadnou bankovního úředníka a Liliom si sáhne na život. Zatímco těhotnou Julču sžírá bol, sebevrah je souzen nebeským tribunálem andělů. Šťastnější Máří se podaří naplnit sen. Vdá se, má dítě, je z ní měšťka…
Múza je plná obdivu: Herci jsou výteční, režisér pro ně vymyslel láskyplný divadelní grif…
Nebožtík je živ potud, dokud se na něj nezapomene… Foto NdB
Když Liliom protrpí sedm let očistce, dozví se z úst nejvyššího andělského úředníka stále platnou moudrost: Nebožtík je živ potud, dokud se na něj nezapomene…
Děkovačka byla dlouhá, dobře naaranžovaná. Obecenstvo, přidušené rouškami, tleskalo snad z posledních sil. Mab prohlásila: Pohled tvůrců, hledících na řady zakuklených diváků, musel být šokující. Herci pochopili, proč se po celou dobu představení z hlediště neozval ani drobet úlevného smíchu…
Kobližná ulice byla tichá. Řekl jsem: Divadelníci jsou stateční lidé. Tvoří pod tlakem stále se měnících nařízení, v obavách, zda jim nemoc či nucená karanténa někoho nezamezí plnit umělecké poslání. Zda diváci, stižení šílenstvím časů pandemie, vůbec do divadla přijdou…
Herci jsou výteční. Foto NdB
Mlčící Mab se rozhovořila: Tak tedy něco povzbudivého. Liliom je představením milým. Vyniká vytříbeností režie, funkčností nápadité scénografie, scénickou hudbou a skvělými hereckými výkony Ivana Dejmala, Petry Lorencové, Evy Novotné, Anetty Nesvadbové, Pavla Doucka, Moniky Maláčové, Emila Machain, či Jana Grygara, jenž byl tím nejkouzelnějším andělem nebeským.
Tramvaj do stanice Komín byla plná nemluvných, navztekaných zakuklenců zarytě hledících do mobilních displejů.
Noční zpravodajství přineslo sdělení: Pražské Národní divadlo v důsledku karantény a onemocnění Covid odehraje operní představení bez pěveckých sborů, s komornějším obsazením orchestru…
Snad se ve zdraví dočkáme dalších, divadly plánovaných premiér, řekla múza a zmizela.
Brno – Komín, 8. 9. 2020
Národní divadlo Brno / Mahenovo divadlo, Brno – Ferenc Molnár: Liliom. Překlad: Jiří Zeman, režie: Štěpán Pácl, dramaturgie: Milan Šotek, scéna: Pavla Kamanová, kostýmy: Alena Dziarnovich, hudba: Jakub Kudláč, hudební nastudování: Petr Svozílek. Osoby a obsazení – Liliom: Ivan Dejmal, Julča: Petra Lorencová, Máří: Annette Nesvadbová j. h., Zuzana Černá, Hugo: Jakub Svojanovský, Muškátová: Eva Novotná, Švihák: Pavel Doucek, Hollunderová: Monika Maláčová, Lujza: Zuzana Černá, Štěpánka Romová j. h., Komisař (pozemský i nebeský), Soustružník: Jan Grygar, Linzmann, Nuzák: David Kaloč, I. strážník (pozemský i nebeský): Pavel Čeněk Vaculík, II. strážník (pozemský i nebeský): Vratislav Běčák j. h. Vibrafonista: Emil Machain. Premiéra 4. 9. 2020 v Mahenově divadle v Brně.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 591)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
