Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 593)

Máme podzim. Prapodivný podzim. Střádám si únavu jako veverka oříšky. Zdá se, že nás čeká tuhá zima. Zima s coronou.

Múza se mnou lomcuje: Vzchopte se, v černé Martě se schyluje k události. Vámi obdivovaný ročník ukončuje sérii absolventských představení, kvůli pandemii opožděnou premiérou přepisu osmi rozhovorů Aleše Palána s lidmi z tajuplného světa Raději zešílet v divočině.

Uvařil jsem si kávu, do misky vsypával piškoty, ale ty se mi rozkutálely po podlaze. Zaklel jsem a ze vzteku pustil televizi. Neudělal jsem dobře. Mudrlanti skloňovali dění okolo coronaviru kolem dokola a ve všech pádech.

Múzo, je zle, myslíš, že se bude večer hrát? / Diváci budou v rouškách, ale hrát se bude…

Jel jsem tramvají. Nepěkné myšlenky se mi rojily v hlavě. Najednou jsem vyjekl: Je to možné, tamhle ten pán si vede na procházku prase. Múza řekla: Co je na tom divného, pán je osamělý, psů se bojí, prase je strakatě šedavé, barvou jde k pánovu tričku…

Doškobrtal jsem do studentské Marty. Múza šeptala: Palánovu publikaci pro scénu Divadelní fakulty JAMU upravila studentka režie Olivia Fantúrová, která také inscenaci režíruje, a student dramaturgie Jakub Molnár. Scénografii a kostýmy vymyslela Karolína Srpková, hudbu napsala Hana Foss.

Drobný mrzáček s hrbem na zádech a černými vousy postával před jevištěm, jehož přední část tvoří hluboká jáma. Mezi portály je zavěšen řetěz z barevných článků opatřený varovnými cedulkami – Nevstupovat, nebezpečí úrazu. Hrbáček odstraní řetěz. Přiskotačí dvě dívky s tvářičkami oblepenými černými licousy a vytváří hlásky. Exhibují, bekají jako ovce.

Múza poznamená: Velmi netradiční, originální začátek představení.

Před užaslými zraky rouškami ověšených diváků se začíná odvíjet surrealistická báseň. Zprohýbané obrazy, snivá hudba, halekačky, písně, množina nezvyklých slov. Slyšet lze i slovenštinu.

Novinář se rozhodne udělat rozhovor se samotářským poetou žijícím životem poustevníka. Přijede za ním do šumavských hvozdů. Nachází horaly, horalky, zvěř, anděly i víly. Povídá si s nimi. Uprchlíci z měst bloudí lesními samotami, hledají obživu i ráj na zemi.

Poměrně dlouhá inscenace, hraná v pozvolném tempu, udržuje divákovu pozornost svéráznou divadelní poetikou, vršením bolavých témat a téměř filmovými střihy dějů. Herci výtečně vyslovují, s lehkostí střídají lidské i zvířecí role. Jsou vtipní, pohotoví, hrají se zjevnou chutí.

Rouška je nepříjemná, stává se bariérou. Přesto je mi líto, když podívaná končí.

Mab pravila. Chytré, skvěle režírované, dobře zahrané představení. Vlastně to byla generační výpověď. Mladí lidé meditovali nad vším, co je trápí. Zaobírali se historií státu. Projevovali obavy o jeho i svou budoucnost. Pamatuji si závěrečnou větu: „Adam a Eva nemuseli přemýšlet o svých předcích, byli v ráji první.“

Řekl jsem: Byli šťastní, že byli první. Měli na sobě fíkové listy, o rouškách nevěděli.

Noc byla teplá, tramvaj přeplněná zamračenými lidmi s baťohy, kufry, taškami a s dmoucími se rouškami na tvářích.

Domů jsem se došoural strašně znavený. V televizi tvrdili, že udeřila druhá vlna coronaviru. Snad osud dá a my ji přežijeme ve zdraví.

Brno – Komín, 14. 9. 2020 

Studio Marta, Brno – Aleš Palán: Raději zešílet v divočině. Režie: Olívia Fantúrová, dramaturgie: Jakub Molnár, úprava: Olívia Fantúrová, Jakub Molnár, textová spolupráce: Pavel Zarodňanský, scénografie: Karolína Srpková, hudba: Hana Foss, světelný design: Jan Tranta, pohybová spolupráce: Matúš Szegho, zvuk: Vojtěch Lukáš, projekce: Dominik Pacek, světla: Jan Bečka, Barbora Sosnovcová, stavba: Vojěch Kříž, produkce: Iva Černá, Lucie Ošmerová, foto: Vendula Hlaváčková. Hrají – Matěj Beneš, Šimon Bilina, Eliška Brumovská, Klára Bulantová, Hana Drozdová, Jaromír Chmelař, Filip Ježowicz, Adam Mašura j. h., Radek Melša, Štěpánka Romová, Eliška Vocelová, Jakub Molnár. Premiéra 13. 9. 2020 ve Studiu Marta, Brno.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 27. září 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 593)

1. Milana Suská

   

   Dám na vás,
   asi dobré představení, ovšem pro mě v roušce nereálné. Neydržela bych to, nesoustředula bych se.

   04.10.2020 (0.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ