Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 606)
Keře se zbarvily a čas ukročil o hodinu vzad. Drobnými slzičkami mží nebesa. Věřící nosí roušky, a protestanti nikoliv. Máme podzim, a kukačky nekukají. Jak potom poznat, kolik podzimů ještě komu zbývá.
Máme podzim… Foto Mab
Doposud se vše kolem pandemie tvářilo býti hrou, ve které obratní politici lapali po kladných bodech. S podzimem však nabývají hráči poznání, že džin jednou z lahve vypuštěný se spoutat nedá. Neboť není na světě nikoho, kdo by znal způsob jak a čím.
Lidé choří a umírají. Mocní sčítají ztráty a mění strategie. Ministři se střídají, ale korona setrvává.
Flirtuji s internetem. Strach a nejistota je cítit ze slov i z reportážních záběrů.
Múza Mab zpívá: Na Bílé hoře, sedláček oře…
Máme svátek. Sto druhé výročí vzniku republiky. Repro ČT
Máme svátek. Sto druhé výročí vzniku republiky.
Oslavy se nekonají, jsme ve válce. Věnce a kytice k monumentům pokládají jen významní, rouškami krytí politici. Jeden z někdejších prezidentů českého státu se dostavil projevit úctu s hlavou nepokrytou a bez roušky…
Virtuální kytičku k soše prvního presidenta Československé republiky Tomáše Garigue Masaryka jsem si dovolil položit v Brně. Foto archiv
Virtuální kytičku k soše prvního presidenta Československé republiky Tomáše Garigue Masaryka jsem si dovolil položit v Brně. Za doprovodu barda a múzy. Samozřejmě s virtuálními rouškami na tvářích.
Múza zapěla: Ach synku, synku, doma-li jsi, tatíček se ptá, oral-li jsi…
Bard řekl: Pojďme se proletět, když už jsme tady, budovou bývalého c. a k. gymnázia, které Masaryk kdysi navštěvoval.
Letěli jsme.
Proklouzli jsme škvírou pod prahy vrat a vířili kol busty Leoše Janáčka. Foto archiv
Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění, četl Bard nápis na průčelí.
Proklouzli jsme škvírou pod prahy vrat a vířili kol busty Leoše Janáčka. Vůkol ani živáčka. Jen vyšlapané schody a honosné koridory chodeb. Přítomnost studenta Masaryka dávno odvál čas…
Múza usedla za klavír, prstíky vyťukávala tóny a zpívala: Káťo, Káťo Krulichova…
Baňatá světla vydávala matnou zář… Foto archiv
Baňatá světla vydávala matnou zář…
V bývalém sídle rektorů se mísil Čajkovského klavírní koncert s Bachovou varhanní fugou.
Do poletování se připletl pípající brouček s lucerničkou: Jakou mládež vychováte, takovou budete mít demokracii.
Bard s múzou notovali unisono: Oral jsem, oral, ale málo…
Probudil jsem se.
Internet přinesl informaci, že prezident Zeman udělil třiceti osmi významným osobnostem státní vyznamenání. Je mezi nimi Jožka Černý, zpěvák lidových písní ze Staré Břeclavi, a profesorka Alena Štěpánková Veselá, první porevoluční rektorka JAMU.
To je dobře, řekl jsem.
Ocenění budou předána v příštím roce.
Usoudil jsem, že se koloběh virové pandemie protáhne…
Nicméně smutek trvá… Foto Mab
Zprávu o ustavení nového ministra zdravotnictví do funkce jsem očekával. Zrovna tak sdělení, že do stavěných polních nemocnic připutuje pomoc. Vojenští lékaři z Ameriky a Německa.
Nový ministr zdravotnictví chce změnit strach z pandemie na její respektování, což by mohlo uvést současné šílení na pravou míru.
Nicméně smutek trvá…
Brno – Komín, 30. 10. 2020
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 606)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
