Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 624)
Múza káže: Je to ale doba. Lidé se skrývají pod rouškami. Marnost nad marnost. Jsem však pozitivní, myslím si, že bude líp…
Probůh, Mab, jsi pozitivní a klidně tady poletuješ. Chceš, abych se nakazil?
Jste žertéř, pane dadaisto…
Nuže dáme story. Příběh, chcete-li.
Divadlo Polárka, tam to dobře znáte, je divákům nepřístupné. Zrovna jako všechna jiná, jak známo. Kumštýři dělají všelico. Šijí roušky, uklízejí, vyspravují a malují kulisy, ba i stěny divadla. Zároveň přemýšlejí, jak nevyjít ze cviku a nepozbýt hereckou dovednost. A protože jsou šikulové, vymysleli a realizovali filmově loutkovou pohádku o přírodě Šnek side story. Tak se dobře koukejte, ať ji nemusím přehrávat dvakrát…
Kamera volně klouže po stole plném rekvizit. Je tam banánová slupka, kožená brašna, plechová cingrlátka, smetí i čepice z ovčí vlny. Nad vším poletující hmyz zpívá westernový hit.
Dnes budeme vám vyprávět O hlemýždi, co poznal svět / Od dubu až po remízek / Byl to šnek a říkal si Šnek.
Muzikanti, kytara, bendžo, píšťala i bubínky křepčí jako v muzikálu. Jsou loutkami na nitkách, tedy marionetami. Lezoucí šnek, co si říká Šnek, je maňásek navléknutý na dlaň ruky. Mluví jako hrdina z amerických detektivek drsné školy. Sune se pátrat po křivdách a po potravě. Je animován virtuózně. Do kroku, pardon, do lezu mu hraje broučí kapela.
Bude to příběh nedlouhý / Jen tak dvakrát pět minutek / Ale bude zásadní / O životě, jó, o životě.
Šnek je vtipný. Leze, leze… a zapomene se rozloučit. Vrátí se k malým šnekům a řekne: Na shledanou. To aby si pamatovali, co je slušnost. Gag mě rozesmál.
Šnek má hlad, až mu kručí v domečku. Myslí si, že mravenci jsou kamarádi. Zle se mýlí. Jsou to žravé bestie…
Muzikanti zpívají: A tak šnek, který si říkal šnek / Přestával už šnekem být / Snad těšil se, co bude dál / Jak se smrtí se smiřoval.
Šnek, obsypán žravými mravenci, prchá. Tedy snaží se lézt rychleji. Přileze s nimi k silnici.
Beeatles ječí: V tom projel trabant příšera / A dělal henhén vžum a vžum / Čímž zabránil mravencům / Šneka pojíst docela
Hrdinný šnek se snaží přeplazit rušnou komunikaci.
Zjeví se chodec: Ubožáčku, tady by tě mohli přejet. Pomůžu ti. Šneka zvedne a přenese zpět k mravencům.
Nad silnici letí ptáček. Sedí na bidélku. Možná je vycpaný. Kráká: Ahoj! Já jsem kouzelný pohádkový kondor. Zaslechl jsem, že se potřebuješ dostat na druhou stranu silnice. Je to tak?
Zobne šneka do zobáčku a přenese jej na druhou stranu.
Šnek je v šnečím ráji. Kamera sleduje kaskadérské exhibice jeho radostného hodování.
Hmyzí muzikanti jásají: Mňam, mňam, to je lahoda, / Jak šnek žvejkat lístečky, / Život je pak prostě nádhera, / Pro lidi i pro šnečky.
Kouzelnou podívanou uzavírá titulek: Konec prvního dílu.
Múza se ptá: Tak jak, líbilo se?
Líbilo. Bylo to veselé…
A pozitivní, dodává Mab.
Brno – Komín, 26. 12. 2020
Divadlo Polárka, Brno – Matěj Záhořík: Šnek side story. Scénář a režie: Matěj Záhořík, kamera a speciální efekty: Marek Salomon, hudba: Matěj Záhořík a kapela Jelimánek (T. G. Sukup, J. Thomas, J. Laichman, M. Záhořík), asistent režie: Tomáš Sukup Gyanpuri, dramaturgie: Karolína Ondrová, scéna a výroba loutek: Tomáš Sukup Gyanpuri, Matěj Záhořík, Bára Čechová, Jakub Thomas, Natálie Pelcová, Vendula Záhoříková, Filipína Cimrová a další náhodní kolemjdoucí. Obsazení: Tomáš Sukup Gyanpuri, Filipína Cimrová, Jakub Thomas, Jan Laichman, Matěj Záhořík. Technika – Světlo: Jan Laichman, zvuk: Marek Salomon, střih: Matěj Záhořík, stavba: Jakub Thomas, Jan Laichman. Vyrobilo „volnočasové centrum“ Divadla Polárka 2020. Premiéra: 22. 12. 2020.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 624)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Humor nikdy neublíží
a v jistých situacích – jako nyní – ho není nikdy nazbyt.
02.01.2021 (22.38), Trvalý odkaz komentáře,
,