Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 632)

Dobré bylo a pěkností ubývá. Pavel Blatný, skladatel, pianista, dirigent, literát, hudební dramaturg, muzikolog, redaktor a pedagog, zemřel.

Pavel Blatný. Foto Attila Racek

Bydlel v Komíně. Přes lán zahrad jsem koukával do oken jeho moderně koncipované vilky. Býval přátelský. S osobitým smíchem a humorem glosoval události dnů…

V šedesátých letech mě v divadle na Výstavišti učil zpívat šanson. Nemějte strach, psal jsem vám ho na tělo. Nástupní tón hraji v akordu. To je tenhle. Ťukal na klávesu. Tenhle. Pak se zasmál, řekl: No nic, vy nastoupíte a já to srovnám…

O rok později jsem na nádvoří domu pánů z Kunštátu plnil přání spolužáka Jirky Štědroně a bodovým reflektorem „štychoval“ produkci Divadla X. Recitátory doplňoval improvizacemi klavírista Pavel Blatný. Smál se a poznamenal: Vy umíte všechno. Budete žádaným.

Byl mistrem ironie. Jednou mi v parku na lavičce vášnivě vysvětloval historii třetího hudebního proudu, do kterého se řadil a kam se mu svými skladbami dařilo proniknout. Smál se: Koukám, pane kolego, že tomu rozumíte.

Potkával jsem ho v Komíně.

Pane kolego, místní hřbitov je věru pozoruhodná lokalita. Mnoho slavných v něm spočinulo, ale jejich pomníčky najít nelze. Přestěhovali je.

Napsal jsem skladbu. Premiéru bude mít v Americe. Foto Attila Racek

V sychravém čase se šoural chodníkem mezi paneláky, zachumlaný v bundový kabát s placatou čepicí na hlavě. Pane kolego, už není, jak tomu bývalo. Myslím na loučení. Napsal jsem skladbu. Premiéru bude mít v Americe. To by mohla být taková tečka za životem. Co myslíte?

Spěchal jsem na pohřeb herce Mikuláška. Na lavičce mezi hroby, kousek pod brněnským krematoriem, seděl skladatel Pavel Blatný: Pane kolego, spěchejte pomalu, co nevidět se tam stejně dostaneme.

Brno – Komín, 25. 1. 2021

///

Více na i-DN: Zemřel Pavel Blatný

…