Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 634)
Múza se mi vtírá do snu: Tady Vídeň, tady Vídeň, paní Nika bude mít devátého února sedmdesát.
Zašeptal jsem: Jak může mít sedmdesát, když už tři roky není…
Buďte přesný, dva roky a sedm měsíců. Profesorka Brettschneiderová zemřela 30. června 2018…
Vím a pamatuji, řekl jsem.
Ve stejný den zemřel i profesor Josef Kovalčuk. Studenti na chodníku před divadelní fakultou udělali ze svící planoucí srdce… Byl to šok a velký smutek…
Múze se chvěje hlas: Nika Brettschneiderová, herečka, vedoucí ateliéru herecké výchovy Jamu, žila v letech 1977 – 1989 v nucené emigraci. Se svým mužem Ludvíkem Kavínem založila Theater Brett, který od roku 1984 sídlí ve Vídni.
Vím, byl jsem tam. Stánek kultury vybudovali z opuštěné nábytkářské dílny.
S přispěním vídeňské radnice, vlastními silami a téměř za své peníze, dodala Mab. Tam paní Nika hrála, režírovala a na některých inscenacích se podílela i autorsky. Spolu s Jiřím Kolářem představila jeho hry Jáma (Die Grube), Chléb náš vezdejší (Unser täglich Brot) a Mor v Athénách (Pest in Athen). V roce 1981 obdržela rakouskou Kainzovu cenu za herecký výkon.
Vím. Josef Kovalčuk mi říkal: „Tady jednou bude pamětní deska.“
Zdá se, že jdu ulicemi Vídně. Dunaj šumí. Zastavuji u podlouhlého, nízkého domu. Před vchodem stojí paní Nika. Usmívá se.
Múza říká: Od roku 1990 učila na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hereckou a pohybovou výchovu. Obdržela Zlatou medaili JAMU a byla jmenována profesorkou dramatických umění.
Vím, múzo, setkával jsem se s ní ve Studiu Marta. Vyžadovala kázeň, vstřícnost a klid pro zkoušení. Nikdy jsem ji neslyšel křičet. Vážila si práce druhých…
Mab začala zpívat valčík Na krásném modrém Dunaji.
Vše se rozkolébalo, obrazy se rozmazaly, nastala tma.
Brno – Komín, 27. 1. 2021
///
Více na i-DN:
Zemřela Nika Brettschneiderová
Mudrování o zlé sobotě posledního června 2018
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 634)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jiří Vondrák
Počátkem 90. let
jsem s L. Kavínem a N. Brettschneider spolupracoval na několika jejich inscenacích… (Die Hexen, Alibis)… nejen autorsky, ale dokonce i jako herec! Ty měsíce, které jsem s nimi v divadle Brett strávil, patří mezi to nejpoetičtější a nejkrásněší v mém životě. Oni byli oba úžasní, lidsky i profesně. Byli, jsou a navždy budou mými básníky divadla.
06.02.2021 (17.09), Trvalý odkaz komentáře,
,