Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 637)

Mrzne, volá Mab, poletíme do léta. Miluji svobodné sny. Nechávám se múzou unášet tam, kam se jí zachce. Letím. Nevlídnosti času navzdory.

Kroužím nad komínem. Pode mnou chaloupka. Palouček posetý pampeliškami. Na česnech úlů bzučí včeličky. Barunka v kloboučku vije žlutavý věneček a po cestě jede žebřiňák. Veze starou paní. Psiska štěkají. Babička přijela, babička přijela, radují se děti. Maminko, babička má v košíku mourovaná koťata.  

Na balvanu pod splavem stojí dívčina. Jektá zuby. Výstředně oděná žena řve: Víc se dívej dolů, klapka, jedem.

Johann Pankl se chmuří: Barbora je mladinká, a co věno, a co věno? Urostlý celník Němec v uniformě se holedbá: Postarám se, já ji vychovám…

Mlýnským náhonem voda teče. Mlýnské kolo se točí. Mlynář si pohrává s pikslou. Barunka se ptá: To musím?

Zámecké schody kryje koberec. Paní kněžna s úsměvem udílí se sňatkem souhlas.

Letíme jinam, volá Mab.

Jsem muškou zlatou.

Města jsou fortelná, náměstí dlouhá, vroubená podloubími. Polná, Domažlice, Litomyšl, Praha. Obydlí jsou tajemnými špeluňkami.

Barunka se stala paní Boženou. Naučila se psát česky, schází se s „obrozenci“ a porodila čtyři děti. Josef Němec je Čech. Vlastenec a despota. Pro své smýšlení je často překládán z místa na místo. Odchází do Uher.

Usedám na pamětní desku. Zde žila a tvořila Božena Němcová.

Poslouchám ctihodné měštky: Dětí a domácnosti si nehledí, po mužských nejen pokukuje, nestyda nemravná, milé dámy, fuj.

Štramáka Nebeského si nakvartýrovala do bytu, Havlíčkovi dala na hlavu trnovou korunu, před manželem utekla oknem a za neslušným doktorem Helceletem jela na brněnskou Mniší horu.

Dámy, no řekněte, není to coura…

Letím údolíčkem, dívka pláče u splavu.

Poletuji Brnem. V knihkupectví u pultu stojí prodavač elév Halas. Nabízí sebrané spisy Boženy Němcové: Ona a Mácha, první rozkřídlení mateřštiny. Bezcílné bolestné klopýtání za láskou. Ohnivák donucený hnízdit na úhorech. Kněžna sbírající kůrky.

V Provázku režisérka Tálská zkouší vzplanutí a tragédii Viktorky. Košilatá Iva Bittová mlčí, Pavel Zatloukal je uhrančivým černým myslivcem.

Snažím se nedýchat.

Múza volá: Kdo je bez hříchu, hoď po ní kamenem.

Hledím na film.

Zadrhující Karel Jaromír Erben říká: Měla byste psát. Medik Jurenka tvrdí: Nepomýšlejte na další porod a vydavatel František Klácel nabízí: Co napíšete, to vydám.

Mladou Barboru hraje divoká Anna Kameníková. Půvabná a ničím nespoutaná.

Spisující, nemocemi sužovanou Boženu charismatická Aňa Geislerová.

Je pozoruhodné, jak jsou si podobné v gestech a držení těla.

Výtečný je Jan Hájek v roli útrpného manžela Josefa Němce, který dal spisovatelce jméno, ale vychovat si ji k obrazu svému se mu nezdařilo.

Usmívající Jan Budař se stal ikonickým medikem Jurenkou, záhadným společníkem rodinných neshod i tichou vodou, co břehy mele…

Múza mi klepe na čelo: Mrzne, ale vyvětrejte si. Kyslík je dobrý na dech, a ten pro činnost mozku.

Brno – Komín, 9. 2. 2021

Božena. Scénář Martina Komárková, Hana Wlodarczyková, režie Lenka Wimmerová, kamera Richard Řeřicha, hudba Jakub Kudláč. 4 díly, celková délka 351 min. (Minutáž jednoho dílu 82–94 min), Česká televize 2021. Premiéra – pondělí 3. – 24. ledna 2021 na ČT 1.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 20. února 2021

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 637)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ