Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 648)

    Jirku Skovajsu znám dobrých dvacet let. Byl klučinou, kterého bylo plné jeviště zatuchlé a vrzající Polárky. Usměvavý, hravý, věčně něco kutící. Herec, hračička. Měl dar výmluvnosti, smysl pro rytmus, intonaci a dobře zpíval.

    Jiří Skovajsa. Foto archiv

    Nyní působí v brněnském Divadle Radost. Hraje rošťáky, potutelné chytráky a tatíky. Je laskavý a neposeda. Loutky v jeho rukou ožívají. Pořídil si nahrávací bytové studio a ve volných chvílích natáčí výchovné instruktážní snímky pro možné dětské diváky.

    Alena a Miki. Foto Nepirum

    A protože v covidovém roce má volného času víc, vznikla série dvaceti sedmi mikro příběhů Alena a Miki o zážitcích normální rodinky trpící pod tíhou domácího lockdownu, dva díly o loutce pro děti Jarda s písničkami – Na výletu a Na hřbitově, pětidílný Strejda Ferenc nabádající děti k smysluplné tvorbě hraček a snímek o způsobech filmové animace.

    Já toho pána znám… Kresba Nepirum – Nepirum

    Múza mi kouká přes rameno: Já toho pána znám. Chodívá na výlety s batůžkem na zádech, ze kterého mu vykukuje loutka. Má rád kočky. Jedné říká Faraon… Svá dílka zavěšuje na youtube pod značkou Nepirum – Nepirum.

    Nepirum, to je cizokrajně znějící slovo, Mab, můžeš mi je přeložit?

    Ve slovníku není. Ale snad by to mohla být česká rébusová hříčka – nepij rum… Zasmála se a nastartovala prohlížeč.

    Alena a Miki zabydleli obrazovce. Skovajsovy jednoduše řešené loutky žily a komentovaly s decentní ironií situace nemocí zachvácené země. Jirka hrál na ukulele, zpíval trefné popěvky, děti, špunti s hlavičkami osazenými láhvovými uzávěry místo čepic, byly z korku a soužená rodina, posedávající u věčně puštěné televize, pozvolně spěla k rozpadu…

    Láhev se saharským pískem. Foto Nepirum

    Alena a Miki. Foto Nepirum

    Mab povídá: Všiml jste si láhve od pravé ohnivé vody, stojící na gauči? Pan Jiří v ní přechovává saharský pouštní písek z časů, kdy se ještě dalo cestovat.

    Pett Sitcom skončil.

    Mab pravila: Věru, zdařilá kronika současné neradostné doby, která ještě zdaleka není u konce.

    Brno – Komín, 19. 3. 2021


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 648)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,