Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 653)
Bylo slunečné pondělí. Prošel jsem kolem sochy bronzového jezdce a dlouze se koukal na skelet divadla. Múza řekla: Domů, rychle domů, nebo nestihnete začátek…
Dal jsem si kávu, oblékl sváteční košili, pustil televizi a vzpomínal na dávnou procházku Petrohradem. Ze zasnění mě vytrhla televizní znělka Nemáte-li operu, máte Art.
Objevuje se televizní moderátor, otvírá vstupní dveře do sálu Janáčkova divadla. Hovoří: Na jevišti začíná premiéra opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin. Diváci v hledišti nejsou, ale vy představení, díky kamerám, uvidíte. Dokonce z první řady. Pojďme, hudebníci již ladí…
Do orchestřiště vstupuje Robert Kružík, dirigent. Chvilka soustředění, zvedá ruce…
Statkářka Larina je čiperná. Její dcery Olga a Taťána zahánějí nudu. Olga hopsá, Taťána čte knížku o lásce… Posedávají na sametu červených divadelních sedaček opatřených pořadovými čísly.
Ptám se: Rozumíš tomu, múzo?
Nerozumím, ale hudba je krásná…
Vše je venkovské, zpěvy opojné… Foto NdB
Bohabojní mužici přinášejí dožínkové klasy a tančí. Vše je venkovské, zpěvy opojné…
Na statek přijíždějí vzácní hostě z Petrohradu. Poeta Lenský a jeho přítel Oněgin. Březový háj šumí, Lenský opěvuje Olgu a Taťána se zamiluje do Oněgina. Ten však vzplanutí mladinké Taťány odmítá.
Následnou scénu psaní vroucího dopisu pojímá režie nespoutaně. Jako milostnou závrať. Taťána se zamýšlí, mačká a zahazuje rozepsané listy, kol stolu se tvoří závěje bělostných papírů. Když árie končí, je láskou zmámená dívka vynesena do oblak.
Scénu psaní vroucího dopisu pojímá režie nespoutaně. Jako milostnou závrať. Foto NdB
Dobrácká statkářka organizuje úklid a v mlžných dálavách vyrůstá pavilon. Zní valčík. Sezvaní se scházejí, začíná ples. Defilé místní honorace je prkenné. Tanec též.
Dcery Larinové sedí na divadelních sedačkách. Nudící se Oněgin provokuje. Tančí s koketující Olgou. Elegán Lenský je nepochopitelným jednáním přítele zahanben.
Triquetova romance o krásné Taťáně je zastavením. Foto NdB
Triquetova romance o krásné Taťáně je zastavením. Pěvec Čajkovským nezamýšlenou karikaturou. K Taťáně se natáčí tučnou zadnicí. Bědující básník se proplétá mezi tančícími. Jeho zoufalý zpěv plesající nezajímá. Olga se směje, Oněgin se baví…
Režie prostřihů kamery je výtečná. Děj se zrychluje, narůstá napětí. Jednání aktérů je jako na dlani.
Souboj Lenského s Oněginem se odehrává na vzdálené pláni v oparu tušeného stromu. Foto NdB
Souboj Lenského s Oněginem se odehrává na vzdálené pláni v oparu tušeného stromu. Básníkova árie zní teskně, výstřel pistole je jen pustý třesk.
O opeře hovoří brněnský hudební skladatel Miloš Štědroň. Foto ČT
Moderátor večera Saša Michailidis rozmlouvá s režisérem Martinem Glaserem. Foto ČT
Moderátor večera Saša Michailidis v šatně představitelky Taťány Lindy Ballové. Foto ČT
V šatně Svatopluka Sema, představitele Evžena Oněgina. Foto ČT
Moderátor večera Saša Michailidis rozmlouvá s šéfem opery Jiřím Heřmanem. Foto ČT
O přestávce kamery plují chodbami divadla. Moderátor hovoří s žijící legendou, brněnským skladatelem Milošem Štědroněm. Čajkovskému se nepovedlo manželství, jeho vztah k ženám byl chladný. S ředitelem NdB a režisérem Martinem Glaserem. Jsem šťastný, že premiéra putuje za diváky… S dirigentem Robertem Kružíkem. Opera Evžen Oněgin dostala podtitul lyrické scény o třech jednáních. Šéf opery Jiří Heřman chválí profesionalitu i pracovitost všech zainteresovaných a těší se, až budou moci zase hrát pro diváky.
Od vesnické tragédie uplynula řádka let. Foto NdB
Od vesnické tragédie uplynula řádka let.
Na jevišti probíhá proměna. Jsou zavěšovány honosné lustry. V petrohradském paláci knížete Gremina se koná ples. Hostitelkou je paní domu, kněžna Taťána. Zní hudba.
Carští důstojníci, vysoce postavení hodnostáři, vyslanci šlechtických rodů tanči. Hostem mezi plesajícími je i znuděný Evžen Oněgin. Kníže Gremin vyjadřuje své paní obdiv milostnou písní. Láska kvete v každém věku…
Duetem obou protagonistů představení končí. Foto NdB
Oněgin se dvoří kněžně Taťáně. Je okouzlen. Rozrušená kněžna ho odmítá, svého muže nezradí.
Duetem obou protagonistů představení končí.
Jsem nadšen.
Mab šeptá: Ti, kdož v minulých letech zhlédli inscenaci této opery, setkali se – nikoliv s jiným výkladem – leč se zjevnou snahou režie porušit zvyklostní zobrazení příběhu, jak jej Čajkovskij zkomponoval a jak byl generacemi tvůrců pojat a realizován.
Přivírám oči. Má únava je veliká. Šeptám: Bravo, ať žije brněnské divadlo…
Brno – Komín, 1. 4. 2021
Národní divadlo Brno – P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin (Opera o 3 dějstvích). Hudba P. I. Čajkovskij, libreto za spolupráce K. S. Šilovského. Hudební nastudování Robert Kružík, režie Martin Glaser, scéna Pavel Borák, kostýmy Markéta Sládečková, světelný design Martin Špetlík, choreograf Martin Pacek, dramaturgie Patricie Částková, sbormistr Pavel Koňárek, videoprojekce Matouš Ondra. Osoby a obsazení premiéry 29.3.: Evžen Oněgin – Svatopluk Sem, Taťána – Linda Ballová, Vladimír Lenský – Ondřej Koplík, Olga – Václava Krejčí Housková, Larina, statkářka – Daniela Straková‑Šedrlová, Filipjevna, chůva – Yvona Škvárová, Kníže Gremin – Jiří Sulženko, Triquet – Vít Nosek, Zarecký – Kornel Mikecz, Setník – Martin Novotný, Předzpěvák – Pavel Valenta, Guillot, Oněginův sluha – Luděk Mrkos. Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Režie televizního přenosu: Jakub Kořínek. ČT art 29. 3. 2021 (zde).
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 653)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
