Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 656)
Probudil jsem se a šeptám: Měl jsem sen. Byl jsem přítomen závodu chrtů. Šílící psi pádili za zaječí kůží. Nebo to byla kost?! Múzo, co s tím…
A chrti štěkali?, zeptala se múza.
Ne, byli němí…
Aha. A jak to dopadlo?
Chrti doběhli kořist a pak zjistili, že kost je umělá.
Pane, to byl moc blbý sen. Typicky covidový. Štěstí, že jste se probudil.
To je právě to, co, múzo, nevím…
Snadná pomoc, zavřete oči a spěte dál, zašeptala múza.
Nad vinicí křičelo hejno špačků: Čip, čip, čipovička, mak, mak makovička… Vrabci štěbetali: Čipčarára, čip, čip… V celní budce zpíval kos: Dej šem švůj šip…
Múza šeptá: Chrápete, až chrčíte…
Zalapal jsem po dechu a pokračoval ve spánku.
Satani hráli mariáš. Flek, trumf a za mnou, pekelníci, jedeme z kopce. Bude to drahé. Pět štychů kárových, šestnáct srdcových, dva piky schází, ale sedm kulí červených navrch. Pěkný masakr. Jako v Sarajevě!
U pomníku bájného koně Šemíka se tetelily slepice. Kohout kokrhal: Jdeme dál. Ulice má jméno Jabloňová…
Košilatý ogar notuje na mikrofon: Místo brambor budu sázet čarodějná košťata.
Vousatý mudrc brumlá: Psát do šuplíku je svým způsobem dětinské, ale jde zároveň o činnost smysluplnou.
Plecatý chlap mi klečí na krku. Škrtí mě: Když tomu nerozumíš, drž hubu, vole…
Múza mi stírá z čela pot a zpívá: Probuďte se, svítá, bude brzo den. Snad zas vyjedem někam…
Vzal jsem si lék a opět usnul.
Mab řekla: Máte recht, s touhle dobou se nic jiného dělat nedá…
Brno – Komín, 18. 4. 2021
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 656)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)