Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 659)
Bláznivá doba. Bojím se usnout. Jen zavřu oči, zachvátí mě šílené sny.
Tak včera. Z hořícího keře vyskočil prťavý mužíček. Ječel: V jednu verzi věřiti budeš. Skřehotal jsem: Jsem věřící bezvěrec. Metal po mně placatými deskami. Před ukamenováním mě zachránila múza.
Ťuk, ťuk, jaro je tady. Kde co kvete. Brněnský herec, představitel jevištního Saturnina, koná mozková cvičení a český jazyk je gravidní.
Sluníčko hřeje, vánek povívá. V parčíku se modrá záhonek drobnými kvítky. Z kvetoucí třešně padají růžové lístky. Na pěšince u lavičky leží bezdomovec. Neví, že je okraden. Spí.
Múza mi opět klepe na čelo: Prosím, jak rozumíte slovu „webíř“?
Pootevřel jsem levé oko. Múzo, novotvary jsou odrazem reálného dění. Zvykli jsme si na bezdomovectví, uvykneme na webíř. Jen mi pověz, co to má znamenat.
Jste logik, vždy jste jim byl. Webíř je sumářem zpráv, které přináší web.
Neříkej, múzo, to by mě nenapadlo. Ale nevadí, jsme národem ohebných, jedeme dál. Zajisté tady budeme ještě dlouho.
Múza se odmlčela. Oči se mi začaly klížit.
Nespěte, vbrzku začnou hrát brněnská divadla…
Odpověděl jsem: Kdeže. V Brzku kdysi bylo maso. Brněnské scény začnou hrát až v Nikoli…
Býval jste optimista.
Býval. Covidová pandemie je však saní nekulturní a má tisícero hlav. Žhne a polyká vše…
Ovšem divadla jsou pro ni jen malým businessem, ta jí nestojí za pozornost…
Po chvíli múza zašeptala: To je smutné. Co budeme dělat?
Víčka mi ztěžkla. Zamumlal jsem: Zvykat si.
Do usínání jsem předl jako kočka: Múzo, nezoufej, máme skvělou televizi. Pokud nám sluch a zrak bude sloužit, budeme u všeho podstatného a důležitého.
Koncerty České filharmonie jsou vynikající…
Brno – Komín, 3. 5. 2021
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 659)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)