Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 662)
Klima dobré není. Nejen deště se ohlašují loupáním v kloubech a bolestmi zad. Kleknout je problém, z kleku vstát ještě větší. Nohy neposlouchají povely mozkových závitů. Poskočit si lze, ale následně neupadnout nikoliv. Vy, kteří jste se proplížili slzavým údolím k metě osmdesáti let, víte, o čem píši. Je to, jako byste zdolali vrcholky Kilimandžára a někdo po vás chtěl abyste „sofort“ slezli dolů do údolí…
V době studií na Janáčkově akademii múzických umění se konalo v Karlových Varech pracovní setkání pedagogů a jejich studentů. Seděl jsem u stolu s omladinou z DAMU a s pusou dokořán sledoval diskusní vystoupení kurážné dívky. Když usedla, usmála se. Vryla se mi do paměti. Byla to Iva Janžurová.
Již nikdy se mi nepodařilo být jí nablízku, vidět ji na jevišti. Sledoval jsem ji na plátnech biografů a obrazovkách televizí. Pln obdivu jsem si říkával, seděl jsem s ní u jednoho stolu…
Prastará vzpomínka mi bleskla hlavou, když jsem se díval na televizní záznam inscenace hry Peter Morgan Audience u královny, ve které osmdesátiletá hvězdná herečka zpodobnila Její Veličenstvo Alžbětu II., královnu Spojeného království a dalších dominií britské koruny.
Plyš modravých sedadel zeje prázdnotou. Na jevišti Stavovského divadla stojí komorník Jejího Veličenstva s šerpou napříč prsou zdůrazňující historičnost funkce a postavení. Obřadně vysvětluje původ a význam dvou, lesklými potahy opatřených, historií svěcených křesel.
Múza Mab mi šeptá do ucha: V této zlatavé nádheře přijímá královna jednou v týdnu své premiéry ke konzultacím.
Přichází královna, v modravě bělostných šatech vypadá mladistvě. Odkládá na stolek kabelku, usedá. Vstupuje ministerský předseda Churchill, odkládá do rukou komorníka doutník. Stojí. Černý cylindr drží v rukou. Je noblesní. Rozený diplomat. Svou královnu respektuje a ctí. Vysvětluje, jak tomu musí být, aby královna mohla zůstávat nade vším.
Múza šeptá: Začíná svým způsobem pohádka o monarchii v moderním světě.
Divadelnost kamerami snímaného dění mě zaskakuje. Herci hlasivky nešetří. Hrají jakoby před plným sálem.
Královna mění oděvy, střídají se předsedové vlád. Děj chvátá. Dramatické situace britské politiky jsou bravurně přenášeny do sídla královny.
John Major je nemilým zachráncem, Harold Wilson srdečným bloudem, Gordon Brown neklidným chodcem, Antony Eden tajemným spiklencem, Margaret Thatcherová rezolutní a tvrdošíjnou, David Cameron trpělivým i důstojným mužem. Hlavní hrdinkou je ale vtipná, ironická, moudrá, před zraky kamer stárnoucí královna ve vynikajícím podání herečky Ivy Janžurové.
Záznam představení Audience u královny skončil.
https://youtu.be/S8sHEF9wRzI
Múza zašeptala: To bychom potřebovali. Konfrontovat politiku s nadčasovým archaickým principem kontroly demokratické vlády.
Dodal jsem: Byl to zážitek. Polknul jsem lék a dlouho nemohl usnout.
Brno – Komín, 19. 5. 2021
Národní divadlo, Praha – Peter Morgan: Audience u královny. Překlad: Zuzana Josková. Režie: Alice Nellis. Dramaturgie: Martin Urban. Scéna: Matěj Cibulka. Kostýmy: Katarína Hollá. Světelný design: Matěj Cibulka, Ivo Dankovič. Hudba: Jan Ponocný. Projekce: Michal Hocňák. Hráli: Královna Alžběta II. – Iva Janžurová. Komorník – Jan Hartl. John Major – Igor Ozorovič. Winston Churchill – Vladislav Beneš. Harold Wilson – Igor Bareš. Gordon Brown – David Matásek. Anthony Eden – František Němec. Margaret Thatcherová – Taťjana Medvecká. David Cameron – Martin Pechlát. James Callaghan – Ondřej Lachnýř. Bobo Macdonaldová – Lucie Juřičková. Mladá Alžběta – Anna Mercedes Čtvrtníčková, Veronika Divíšková, Anna Ester Čapková. Televizní premiéra ČT Art, 17. května 2021.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 662)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)