Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 682)
Buclatě zlatavé andělíčky nevnímám, ukryt v bělostný respirátor, krokem opilého pamětníka pomíjivostí kráčím hledištěm Mahenova divadla a usedám vprostřed druhé řady. Umělecký šéf baletního souboru Mário Radačovský říká: My nezapomínáme…
Jeho slova se mísí s větami vyslovovanými múzou. Pavel Šmok, rodák ze slovenské Levoči, génius choreografie, který posouval estetiku českého tance, byl tvůrcem velké invence, muzikality i humoru. Umělcem, který si rozuměl s jevištěm i televizní kamerou. Je zakladatelem Baletu Praha a Pražského komorního baletu.
Šeří se. Znějí jemné tóny smyčcových nástrojů. Před prolamovanými liniemi horizontálního plotu tančí bosá žena. Měsíční svit jí hladí tvář. Zrovna jako tělo jejího milého. Jsou mladí. Krásní…
Múza šeptá: Šmokova taneční kompozice Zjasněná noc na hudbu Arnolda Schönberga situuje děj do doby ukončení 2. světové války. Židovská dívka, která přežila hrůzy nacistického ghetta, vypráví partnerovi o lásce k popravenému spoluvězni, jehož dítě nosí pod srdcem.
V záblescích luny kmitají obnažená lýtka, zalamují se prosící paže ženy. Žárlivost hlodá gesta muže. Přivírám oči. Milostný poryv hudby vrcholí. Láska vítězí. Dítě bude mít otce, rodina živitele… Bože, co všechno se dá vyjádřit tancem…
Múza dodává: Tančili Kristýna Kmentová – Dívka, Vladimír Ivanov – Milý, Petr Hos – Vězeň. První uvedení Zjasněné noci se uskutečnilo 2. října 1986 v Mladé Boleslavi.
V okruží z nebes padajícího světelného kuželu laškují děti. Dlaněmi a prsty sekají vzduch. Škádlí se, tančí, dovádějí. Hrají dětské hry. Opouštějí nasvícený prostor a rozplývají se v oparech mlžné pláně. Vracejí se a opět skotačí. Je to krásné, ale tuze smutné pokoukání…
Doznívá potlesk, diváci opouštějí hlediště.
Múza říká: Trio g moll, skladba Bedřicha Smetany z roku 1855, je odezvou na bolestnou ztrátu jeho tří dcer. Šmokovo choreografické dílo uvedl Komorní balet premiérově 20. září 1991 v Cardiffu.
Míjím taneční celebrity. Zdravím někdejší dramaturgyni baletního souboru PhDr. Eugenii Dufkovou.
Múza říká: Šmokova choreografie na 1. větu oratoria Antonína Dvořáka Stabat Mater byla poprvé uvedena 18. listopadu 1995 v Praze. Dvořákova hudební kompozice vznikla pod dojmem úmrtí jeho dětí. Má znaky církevní skladby včetně latinského textu, ale je nepokrytě česká a velmi světská. Zármutek nad ztrátou dětí je pro všechny časy stejný.
Do očí pálí baterie tří podélných řad bodavých světel. Mnohohlasý smíšený sbor zpívá žalm. Houf žen v upjatých černých jupkách a dlouhých, popelově šedavých sukních si zakrývá zraky plátěnými pruhy. Násilníci ubíjejí mladého muže. Matka spíná ruce. Násilníci zvedají bezvládné tělo do podoby ukřižovaného. Matka Bolestná pláče. Černé ženy víří jevištní plochou. Násilníci se mění v katany. Zabíjejí a popravují. Matky si strhávají pásky z očí. Velebný chorus sílí, vraždění se opakuje. Spasitel je znovu a opět ukřižováván. Matky si uvazují plátěné pásy přes oči…
Hudba doznívá… Odcházím z divadla zadumán.
Múza poznamenává: Byla to pietně důstojná pocta geniálním tvůrcům.
Poselství lidem dnešních dnů…, dodávám a vstupuji do tramvaje naplněné spoluobčany v rouškách.
Brno – Komín, 6. 9. 2021
Balet Národního divadla Brno – Stabat Mater / Pocta Pavlu Šmokovi. Hudba: Arnold Schönberg, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, choreografie: Pavel Šmok, režie: Pavel Šmok, choreografické nastudování: Kateřina Dedková-Franková, Marika Blahoutová, světelný design: Jan Dušek, Marika Blahoutová, scéna: Jan Dušek, kostýmy: Jan Dušek, Josef Jelínek, asistent choreografie: Jana Přibylová, Jana Ruggieri, Ivan Příkaský. Osoby a obsazení: Zjasněná noc – Dívka: Kristýna Kmentová, Nashua Mironova, Milý: Uladzimir Ivanou, Martin Svobodník, Vězeň: Petr Hos, Peter Lerant, Trio g Moll – Taela Williams, Emily Stewart, Arthur Abram, Emilia Vuorio, Sarah Dadonová, Peter Lerant, Barbora Bielková, Isabella Poli, Ryunosuke Ishikawa, Stabat Mater – Marie: Klaudia Radačovská, Nelka Lazović, Ježíš: Arthur Abram, Martin Svobodník a sbor baletu NdB. Premiéra 2. září 2021 v Mahenově divadle, Národní divadlo Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 682)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)