Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 695)
Větřík povívá, sluníčko se zubí, je neděle, čas toulek a ducha obrození, veršuje múza. Dávám si čapku, na tvář masku barvy bílé, a jdu provokovat naše statečné…
Po schodech sestupuji do sklepní sloje Malé scény Divadla Radost. Na desce velkého stolu čtu nápis: 24. říjen 1942.
Múza šeptá, aby nenarušila pietní ticho: Tohoto dne, ve válečném roce 1942, byli v koncentračním táboře Mauthausen popraveni ti, kteří napomáhali československým parašutistům s přípravou atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Z černých závěsů se vynořují herci se zářícími notebooky v rukou. Foto DR
Z černých závěsů se vynořují herci se zářícími notebooky v rukou, komentátoři Petr Šmiřák a Dušan Hřebíček, zároveň představitelé dvojice aktérů akce Antropoid Gabčík – Kubiš.
Z reproduktorů zní sladce lyrický šlágr Lili Marleen, na velkoplošné obrazovce se objevuje podobizna Hitlerova oblíbence, protektora Heydricha, strůjce konečného řešení nejen židovské otázky. Herci čtou, hrají, odkrývají strastiplnou historii Československého státu a Evropy.
Hbití komentátoři rotují kol stolu, chrlí fakta. Foto DR
Hbití komentátoři rotují kol stolu, chrlí fakta. Hovoří o důvodech vzniku myšlenky na atentát.
Anglie s Francií podpisy stvrzují Hitlerův mnichovský diktát. Německo obsazuje Sudety. Československo se rozpadá. Prezident JUDr. Emil Hácha, vlastenec v době monarchie a posléze v čase první republiky předseda Nejvyššího správního soudu, svěřuje osud země do rukou Hitlera a Velkoněmecké Říše. Prezident v exilu Edvard Beneš v Londýně přemýšlí, jak dosáhnout anulování podpisů spojenců pod Mnichovskou dohodou. Šéf rozvědky bývalé republiky Moravec přichází s návrhem atentátu.
Strach má přinutit Čechy k poslušnosti a dobré práci ve prospěch Říše. Foto DR
Heydrich přijíždí do Prahy, okamžitě vyhlašuje stanné právo a dá popravit dva generály, předsedu protektorátní vlády Eliáše a další významné české osobnosti. Nařizuje likvidaci funkcionářů vlasteneckých spolků a organizací.
V Protektorátu zavládne strach o životy. Strach má přinutit Čechy k poslušnosti a dobré práci ve prospěch Říše.
Heydrich je nazván vraždící bestií. Usídlí se na zámečku v Břežanech, kde v kruhu rodiny spřádá plány na násilné vysídlení českého národa na Ukrajinu, za Ural, na Sibiř…
V Anglii je stvořena paradesantní jednotka, která po vysazení na českém území má připravit a provést atentát.
Bojujeme za svobodu vlasti, váš rozkaz bude proveden. Foto DR
Gabčík s Kubišem jsou pozváni k předsedovi československé vlády v Londýně, Dr. Edvardu Benešovi, který je připraví na nebezpečný úkol, z něhož návrat je víc jak nepravděpodobný. Víme, pane prezidente. Bojujeme za svobodu vlasti, váš rozkaz bude proveden.
Vyschlo mi v ústech.
Tempo koláže je zběsilé. Výkony herců sugestivní.
Heydrich je mrtev. Hitler zuří: Milion Čechů popravit, deset milionů tomu, kdo najde atentátníky!
Škrabot hudebních podkresů a deformovaná hulákání autentických projevů mi nahání husí kůži. Foto DR
Škrabot hudebních podkresů a deformovaná hulákání autentických projevů mi nahání husí kůži.
Každé správné drama má postavu zrádce. Antropoid jej má také. Člen paradesantní skupiny Out Distance Karel Čurda prozradí gestapu vše, co ví. A je toho hodně.
Jsou zatýkáni a mučeni pomocníci parašutistů. Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje, úkryt hrdinných bojovníků, je obléhán německými vojáky. Sedm hodin trvalo dobývání posledního útočiště statečných, než se ze zatopené krypty kostela ozvaly poslední čtyři výstřely.
Jsme Češi, nikdy se nevzdáme, byla slova, která slyšeli příslušníci SS a gestapa. I Karel Čurda a také nedávný knihkupec z Karlových Varů, nový protektor K. H. Frank.
Vynikající scénická koláž má doslov. Foto DR
Vynikající scénická koláž má doslov. Je jim dialog polského novináře Mariusze Szczygieła s českým návštěvníkem pražské restaurace. Věhlasný esejista vychvaluje chrabrost a odvahu Kubiše a Gabčíka. Pražský štamgast mu oponuje: Vždyť to zbabrali. Automat nevystřelil a granát vybuchl vedle auta.
Ale oni ho zabili, říká novinář.
Nezabili. Zemřel na otravu v nemocnici.
Věru, je těžké být v Čechách hrdinou, uzavírá story polský esejista.
Na obrazovce čtu: Věnováno těm, kteří zemřeli, abychom my mohli žít.
Věnováno těm, kteří zemřeli, abychom my mohli žít. Foto DR
Dva herci se děkují, dlouho tleskám, diváci též.
Odcházím rozechvělý.
Múza říká: Skvělé představení, tedy spíše dokument přednášený dobře zapamatovatelnou formou. Mohla by z toho být výchovná hodina pro…
Pro koho, múzo?
Chtěla jsem říci pro vlastence, ale to slovo se zrovna v Česku nenosí, tak váhám.
Nemusíš, třeba se zase jednou vlastenectví hodit bude. Totiž nosit.
Brno – Komín, 25. 10. 2021
Divadla Radost, Brno – Laurent Binet – Marius Szczygieł: 24. října 1942 (scénická koláž). Scénář, režie, výprava: Marek Zákostelecký, dramaturgie: Pavel Trtílek, hudba: David Smečka, projekce: Jindřich Max Pavlíček. Hrají: Petr Šmiřák, Dušan Hřebíček j. h. v alternaci Matěj Tauš. Premiéra 24. 10. 2021 na Malé scéně Divadla Radost.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 695)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
