Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 707)
Přituhuje, tuhne, chlad pálí do uší. Kraví hora je kopec. Na jeho vršíčku se tyčí báň. Cíl mého putování.
Je krutá zima. Holomráz. Hafani zabalení do hřejivých deček, cestičku tlapkami jen hladí, běhat se jim nechce, ba ani štěkat. A už vůbec ne dělat loužičky. Maminky tlačí kočárky, houfy dětí opatřených šálami a čepicemi jdou za tatínky mlčky. Jako Indiáni na válečných stezkách. Taková tu panuje zima.
Múza fouká, pofukuje, vznáší se v oblacích a pokřikuje: Kopec jako kopec, ovšem být bílý byl by hezčí.
A fííí, nad Kraví horou poletují sněhové vločky.
Múza se směje: Račte vstoupit do té boudy, podívat se na velbloudy.
Brněnská hvězdárna je krasavicí mezi krásnými. Zákoutí s židličkami, naleštěné kamenné podlahy, schůdky, schody a vůkol blahodárné teplo.
Roztávám.
Děti také. Je jich hodně. Koukají, opatrně se plouží a šeptají: Jejda a jů a hele, kdepak bude ta slibovaná pohádka?
Múza šeptla: Sezame, otevři se! A dveře do království kouzel řekly: Přejeme vám báječný let…
Sedadla se vykláněla, ležet se v nich dalo. Nad hlavou se modralo nebe a přede mnou, na dně kotlinky, se pod plachetkou bělal neforemný pahorek.
Múza zašeptala: Sezame, zavři se, a byla tma.
Dvě modravé víly zažehly světelné opary. Z pahorku vyrašil domeček a na jeho střechu vyskákala dřevěná zvířátka. Zajíček mlsal mrkvičku, kočička vrněla a pejsek poskakoval. Modré víly dávaly pokyny, zvířátka dováděla, vesnice poletovala oblohou, kvetly kytky, sluníčko hřálo a měsíček bafal z dýmky.
Ležel jsem v křesle, jako v posteli, dobře mi bylo.
Modráčci stvořili z domečku raketu a pejsek s kočičkou se vydali na dobrodružnou pouť vesmírem. To bylo údivu. Z domečku tryskaly ohně, zakuklená zvířátka míjela hvězdná souhvězdí. Velký Pes byl sympaťák a Holubice září něhou. Zato Drak funí nedobroty a je zlý od pohledu. Hodlá si dát raketu se zvířátky k obědu.
Děti zabořené v křeslech snad ani nedýchají.
Jsem očarován také.
Na pahorku stojí bílý domeček. Herečky v modrých trikotech se uklánějí, pohádka končí. Probírám se ze sna.
Múza chválí: Skvělý nápad, vynikající provedení! Herečky Eva Lesáková a Helena Pešková Dvořáková ovládají hru s loutkami, báječně mluví i zpívají. Umějí udržet pozornost diváků. Jejich smysl pro rytmus představení a synchronizace s předtočenými záběry jsou obdivuhodné. Výtečná je scénografie Jaroslava Milfajta a animace Petra Houška. Scénář, režie a hudba jsou mistrovským dílem slovutného brněnského tvůrce z Ořechova Vlastimila Pešky.
Šel jsem z Kraví hory opatrně. Sníh namrzl, klouzalo to. Ale bylo mi dobře.
Brno – Komín, 24. 12. 2021
Hvězdárna a planetárium Brno – Vlastimil Peška: Pejsek a kočička letí ke hvězdám. Scénář, režie a hudba Vlastimil Peška, scénografie Jaroslav Milfajt, animace Petr Hloušek. Premiéra 27. 12. 2021. Psáno z předpremiéry 23. 12. 2021.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 707)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)