Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 713)

V krajně nevlídné době přichází Divadlo Husa na provázku s muzejní expozicí O vzniku a zániku Chazarské říše, kterou zinscenoval Jan Mikulášek dle románu srbského spisovatele Milorada Paviće Chazarský slovník.

Dlouhý zástup zájemců o vstup prochází ukázněně kontrolami zdravotní bezpečnosti od pokladny Alžbětinskou scénou až do vestibulu k diváckým šatnám.

Sundávám ze zad baťůžek, svlékám si bundu, múza říká: Jan Mikulášek (1978) je současným kmenovým režisérem pražského Divadla Na zábradlí. Jeho jevištní adaptace Bernhardova Mýcení se v Cenách Divadelních novin stala Inscenací roku 2018. Na Provázek se tento tvůrce působivého výtvarného gesta pracující se střihem, hudebním kontrapunktem a paralelně se odvíjejícími ději vrací po mimořádně úspěšné inscenaci Don Quijote.

Zdravím se s dramaturgyní, spoluautorkou scénáře Kateřinou Menclerovou a usedám na vyhrazené místo v první řadě. Oddechuji. Rouška respirátoru se nadouvá.

Říše Chazarů patřila k nejvlivnějším mocnostem východní Evropy. Byli elitou mezi kočovnickými národy, ostrovem rozmanitosti mezi křesťanskými a islámskými velmocemi. Vystoupali až na vrchol a pak najednou zmizeli. Vyvanuli.

Hlediště je zaplněno. Diváci s tvářemi ukrytými pod rouškami se dívají na červenou stěnu, které vévodí orámovaný obdélníkový panel opatřený bodavými hroty.

Napětí z očekávání podtrhne muž s transparentem: Je čas ticha, vypněte své mobilní přístroje!

Múza pokračuje: Po Chazarech zůstal pouze slovník. Ale ani jej už léta nikdo neviděl. Shořel při převozu do Polska.

Na červenou plochu horizontu je promítán obrovitý titulek: Předmluva.

Stará paní sedí na invalidním vozíčku, v rukou drží knihu.

Múza šeptá: Chazarský slovník!

Z přítmí vystoupí elegantní muž. Z úst mu vyklouzne bílý míček. Scénou projde žena. Na provázku za ní leze želva.

Hudba, zatmění, a jsme v muzeu.

Dvanáct aktérů je v pohybu. Jsou průvodci, návštěvníky i muzejními exponáty. Odklinkávají své textíky a mizí, aby se zjevovali znova.

Je to bláznivý kolotoč. Ironii stíhá krutost, krutost hořká ironie.

Múza se ptá: Čemu se smějete, vždyť je to smutné?

Ale chytré. Řekl bych, až hrůzně současné…

Vzduchem víří písek. Písek se sype z dlaní. Pokrývá fosilie ve vitrínách. Mění se v mlžný prach.

Začínají mi slzet oči.

Proč pláčete? Tak zas smutné to není.

Herci prolézají labyrintem bodců obdélníkového panelu. Kroutí se jako červíci na háčku.

Múza je nadšená: Jsou znamenití. Pokroucenosti charakterů i prudké zlomy ve zkratkovitě črtaných figurách hrají virtuózně.

Hudební motivy řvou. A Cohen zpívá hit.

Obrazy lidského běsnění se střídají s ošklivostmi. Jsou pojmenovávána krveprolití a připomínány genocidy. Palba střelných zbraní ohlušuje sluch.

Nápis na panelu Demokracie je mazán blátem a kroucen plamenem.

Náhle se objevují písmena slova Válka.  Uklízečka smetá písek, na provázku táhne želvu.

Múza šeptá: Slavný román-lexikon sestávající z knihy křesťanské, islámské a hebrejské jako nezkrotně obrazivý příběh o odvěkém hledání ztracené jednoty ve světě rozbitém na střepy snů a skutečností je u konce.

Končí i trpká, velkolepě ošklivá podívaná.

Múza se rozhlédne a říká: Respirátory přidušení zakuklenci tleskají. To je skvělý gag! Pak se ptá: Jde o kouzlo nechtěného nebo genialitu pana režiséra?

Balím se do hábitu, na záda nakládám baťůžek.

Múza medituje: Škoda, že představení má několik konců. Jeden by docela stačil. V závěru se stejně mnohé jen opakovalo.

Ano, múzo, opakovalo. Právě v tom lze spatřovat krédo tvůrců, neboť lidstvo je nepoučitelné. Vše zlé se opakuje…

A divadlo vstupuje do života, přestává být divadlem, zpívá múza.

Prozpěvující rostou křídla, letí k věžím katedrály, tam náhle mizí.

Brno – Komín, 27. 1. 2022 

Divadlo Husa na provázku, Brno – Milorad Pavič, Jan Mikulášek, Kateřina Menclerová: Chazarský slovník. Překlad: Stanislava Sýkorová. Režie: Jan Mikulášek, dramaturgie: Kateřina Menclerová, výprava: Marek Cpin, dramaturgická spolupráce a asistence režie: Marek David, asistent režie: Eliška Houserová. Inspice: Hana Senková, foto: David Konečný. Osoby a obsazení – Dr. Isajlo Suk: Jan Kolařík, Anastasija Suková: Ivana Hloužková, Dr. Dorota Schulzová: Sylvie Krupanská, Dr. Abú Kábir Mu´ávija: Vladimír Hauser, Van der Spaak: Dominik Teleky, Van der Spaaková: Růžena Dvořáková, Manuil van der Spaak: Tereza Marečková, Hlídač: Ondřej Kokorský, Uklízečka: Zdislava Začalová, Al-Akšání: Kryštof Bartoš, Starý hlídač: Pavel Zatloukal, Al-Mas´údí: Dušan Hřebíček. Premiéra 25. 1. 2022.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 5. února 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 713)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ