Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 733)
Jdu za divadlem. Nade mnou se valí temná mračna, do respirátoru proniká chlad. Múza hučí: Překročíš-li řeku, zahubíš velkou říši. Husovický jez pění: Zahubíš svět. Zamrazilo mě v zádech.
Je tma. Tápu. Hledám halu, ve které působí Divadlo Feste.
Múza mě informuje: Bydlení se stává jedním z nejtěžších problémů současnosti. Nejistému nebo nedostatečnému bydlení čelí milion lidí.
Múzo, vidím světlo!
Jestli na konci tunelu, jste dobrej!
V hale je teplo. Překračuji stříbřitou rouru. Za závěsem jsou tři stupně hlediště a pod ním stojí obytný karavan. Na jeho plechové střeše se tvoří rosa.
Zní song: Večer je dobrý / když se hraje / publikum přijde do židlí / dobrý je večer / když se zhasne ve foyer / a herci scénu zabydlí.
Herci číslují situace. První, druhá, třetí…
Dnes budeme hrát o lidech chudých a jejich domovech, o prachách sprostých, co nosí neštěstí a pech. O světě, kde boháč čtyři byty má a chudej soráč na ulici přespává.
Múza se usmívá: Jako u Brechta. Zcizení, songy, teze.
Alfonso (Jakub Urbánek) býval cirkusák. Dnes žije v plechovém karavanu. Odtud vyráží hledat práci. Než odejde, oblékne čistou košili a zpívá: Nemít problém / nemít problém / nemít problém / hlavně nemít problém / bydlím skvěle / všechno mám / jsem jak vy / jsem jeden z vás.
Doktor (Tibor Kotlár) býval lékařem. Pro machinaci s recepty byl trestán. Je zněho štvanec. Přikryt houní přespává pod karavanem. Skvěle hraje na kytaru a báječně zpívá: Taky jsem měl koupelnu / Na město krásnou rozhlednu / Miloval poezii rozkládání fotelu / Doma mi bylo jako v hotelu! / Ale teď, teď, teď jsem jiný!
Marie (Anna Řeháková) vyrůstala v děcáku. Je z ní žebrající bezdomovkyně. Prozpěvuje: Kdo mi uvěří? / Kdo mě pochopí? / Kdo mi něco dá?
Doktor koná potřebu a čte z novin: V bytové nouzi se nachází 35 až 62 tisíc domácností, v nichž vyrůstá 20 až 51 tisíc dětí do osmnácti let. Dalších 130 až 190 tisíc domácností s přibližně sto tisíci dětmi je ohroženo ztrátou bydlení.
Za bouře slyši bezdomovci hlas Boží: Já za to nemůžu, že někdo má bytů deset a někdo ani jeden. Nemůžu za to, že je někdo bohatej a někdo chcípá hlady. Já nevím, co s tím dělat.
Múza poznamenává: Překvapivá je citace slov Saši Uhlové: Právo na bydlení je zakotvené v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který je pro Českou republiku závazný. Tento pakt je shodou okolností jeden ze dvou paktů, které Československo přijalo v roce 1976. Málo se to ví, ale Charta 77 vznikla díky tomu, že se lidé, kteří stáli za jejím zrodem, rozhodli vyžadovat, aby Československo své závazky plnilo. (Více zde.)
Herci diskutují o depresích, o solidaritě, o zneužívání sociálních dávek.
Bolestná rozjímání končí větami Doktora: V příštím životě budu herec. Herec v nějakém příspěvkovém divadle.
Chvat inscenace je zjevný. Herci si pohrávají se slovy. S viditelnou radostí předvádí cirkusácké kousky. Žertují. Jsou spontánní. Vrcholem představení je zpívaný gospel, který tři kabaretiéři proměňuji v artistní číslo.
Balancování s gagy a žonglování s myšlenkami končí.
Před halou je tma. Hustý déšť smáčí areál bývalé továrny na zbraně.
Múza říká: Výtečný scénář i režie. A velmi dobří herci. Veřejná generálka se mi líbila.
Roztáhl jsem deštník. Mně také, ale co s tím.. Válka eskaluje a mírová pravidla přestala platit. Štěstíčko se stává anachronismem, skanzenem relativně dobrých časů.
Žel, ano. Ale představení to bude skvělé!
Déšť zesílil.
Brno – Komín, 17. 3. 2022
Divadlo Feste, Brno – Jiří Honzírek & kol.: Štěstíčko. Režie: Jiří Honzírek, hudba: Hana Foss, dramaturgie: Katarína Kašpárková Koišová, hudba: Hana Foss. Produkce: Magdaléna Čevelová, grafika: Matěj Málek. Hrají – Anna Řeháková, Tibor Kotlár, Jakub Urbánek. Premiéra 18. března 2022. Psáno z veřejné generálky v Industře 15. března 2022.
///
Více o inscenaci Štěstíčko na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 733)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)