Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 737)
Blížím se k branám Provázku. Slyším zpěv múz. Je první máj, je lásky čas…
Ptám se na vstupenky. Paní pokladní ťuká prstem na abstraktní obrázek z černých linek a čar. Ze sklepního divadla přicházejí dva pánové, chvíli koukají a pak řeknou: Ano, samozřejmě. Sestupuji po schodech za nimi.
Žádám o program k inscenaci. Šatnářka kulí oči, prstík zabodává do obrázku. Jsem flexibilní, říkám – Aha.
Tajemný muž mi podává křiklavými skvrnami potištěnou brožurku.
Čtu: Anarchisté a anarchistky v běloruském boji za svobodu.
U dveří sálku postávají silně tetovaní chlapi, za stojanem s kamerou stojí nervózní mladík. Jde z toho strach.
Šepotem a návštěvníky nacpaný sklep utichá. Uličkou se blíží mluvící člověk. Svléká se. Z torny vytahuje plísní a zatuchlinou páchnoucí košili. Než si ji navlékne na tělo, ukazuje všem nenápadný, červenou nití našitý kód.
Homo sapiens nabádá k ostražitosti a gesty vyzývá shromážděné k putování labyrintem chodeb podzemí.
Homo sapiens nabádá k ostražitosti a gesty vyzývá shromážděné k putování labyrintem chodeb podzemí. Foto FB
Ze všech děr se valí dusivá mlha. Jdu s houfem za kazatelem. Nevidím. Tápu tmou.
Vzpomínám na Evu Tálskou, jak jsem jí naváděl mazlavou dírou po kluzkém prknu na dno hluboké jámy. Režisérka, statečná žena, tehdy dávno říkala: Netušila jsem, že by v pekle mohla být tak ukrutná zima.
Blikavé bloudění je nad mé síly. Šmátrám po zdech a sedám pod zamlženou klenbou na židli.
S úsměvem na tváři, s lehkým sarkasmem v srdci líčí výřečný aktér těžce uvěřitelné zážitky vězněných. Foto FB
Za Mistrem se do útulny trousí stíny učedníků. S úsměvem na tváři, s lehkým sarkasmem v srdci líčí výřečný aktér těžce uvěřitelné zážitky vězněných. Za pomoci dobrovolníků předvádí metody věznitelů.
Ledasco jsem o tom četl, ale být přítomen výslechu na dosah je skličující a kupodivu i bolestné…
Múza šeptá: Touha po svobodě je neřestí ducha bědných, policejní zvůle pak znakem mocných.
Slzí mi oči. Jsem strháván do víru hrůzných představ a skutečností.
Scénárista a nápaditý režisér inscenace Adam Steinbauer nedá divákům vydechnout. Foto FB
Scénárista a nápaditý režisér inscenace Adam Steinbauer nedá divákům vydechnout. Výjevy fantaskních potvor rodících se v hlavě vězně bojujícího s poruchami spánku a počínajícím šílenstvím jsou sugestivní. Maska šklebící se smrtky, kterou vězeň vkládá sobě na tvář, mě bude strašit ve snách.
Příběh běloruského anarchisty Igora Oliněviče hraje Mark Kristián Hochman věrohodně.
Příběh běloruského anarchisty Igora Oliněviče hraje Mark Kristián Hochman věrohodně. Foto FB
Múza šeptá: Představení má v sobě tradičně ruskou ponurost a atmosféru známou z děl Dostojevského, nebo z Bulgakova románu Mistr a Markétka.
Vyprávění o krutých výsleších po hodině končí. Odsouzený je transportován do Magadanu. Čeká na něj dvacet let života v trestanecké kolonii…
Po zádech mi běhá mráz.
Kráčím kolem bělostných zdí Provázku. Z alžbětinské scény ke mně doléhá ryčná hudba májové veselice.
Na Zelném rynku se nadechuji. Vane májový větřík.
Igor Oliněvič. Foto archiv
Múza říká: Igor Oliněvič se narodil 24. září 1983 v Bělorusku. Vystudoval Běloruskou státní univerzitu informatiky a elektrotechniky. Pracoval na stavbě bělorusko-ruského satelitu. Po vlně státních represí proti běloruským anarchistům uprchl do Ruska. V listopadu roku 2010 byl ruskou tajnou službou zatčen a předán do rukou běloruské KGB. Za žhářský útok na ruskou ambasádu, spořitelnu Belarusbank a Casino Shangri La mu hrozil trest smrti. Oliněvičův vězeňský deník Jedu do Magadanu vydalo Nakladatelství Anarchistické federace v roce 2014.
U nádraží kvete třešeň.
Múza zpívá: Je pozdní večer, večerní máj…
Jdu vzpřímeně.
Šeptám: V čas lásky láskou zmírá každý živý tvor.
Brno – Komín, 3. 5. 2022
Divadlo 3 + KK, Brno – Igor Oliněvič: Jedu do Magadanu. Scénář: Adam Steinbauer a kol., režie: Adam Steinbauer, dramaturgie: Libor Brzobohatý, výprava a grafika: Julie Ema Růžičková, světelný design: Jakub Julínek, hudba: Problem of a Tram Approacher. Produkce: David Šamánek, PR: Helena Gricová, technické provedení: Bohdana Sýkorová. Hraje: Mark Kristián Hochman. Premiéra 1. května 2022 ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 737)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Pár vět, pár obrazů a fotek,
a jsem v duchu na představení s nevšedním námětem, provedením, v neobvyklém prostředí. Pisatel článku, zkušený divadelník Jar. Tuček umí vzít nás, svoje pravidelné čtenáře, sebou na představení. A to je velká zásluha a také umění!
07.05.2022 (19.51), , Trvalý odkaz komentáře,