Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 738)
Je jaro, sluníčko svítí, za humny zuří válka. Abych se nezbláznil, půjdu do divadla.
Komorní opera má na repertoáru tragický příběh z doby zrodu Velké francouzské revoluce. Dílo skladatele Francise Poulenca z roku 1957 napsané na libreto Georgese Bernanose patří k hudebním skvostům minulého století.
Sunu se městem. Náměstí Svobody je potemnělé, pasáž Alfa nablýskaná. Před HaDivadlem pusto. Josefskou klopýtám a po Orlí ubírám na rychlosti. Je to z kopečka, tak abych nepřepadl.
Studentské divadlo je přecpáno. Stěží se prodírám k pokladně, k šatně, do sálu…
Čtyřicet mladých hudebníků naskládaných v jámě orchestřiště ladí nástroje. Světla šeří, „napěchované“ hlediště utichá. Dirigent velkých gest se rozmáchne. Jeho ruce připomínají křídla dravce.
Žestě chřestí, hornisté chraptí, smyčce šturmují.
Na vyvýšených stupních markýz de la Force se synem, rytířem de la Force, a dcerou Blankou de la Force zpívají o strachu z nadcházejících událostí. Jejich hlasy však poněkud zanikají. Vlna orchestru se valí, je mohutná…
Komtesa Blanka je ukryta za masivními zdmi kláštera karmelitánek.
Na tazích sjíždějí několikeré průsvitné plochy tkanin. Vytvářejí dojem kamenných kvádrů. Průsvitem je na ně promítáno působivé značení bělostného kříže. Řádové sestry jsou oděny do bílých suknic, na nich mají přehozy hnědavých sutan. Matce představené přisoudila výtvarnice hábit bílý.
Klášterní dění se posouvá pod jevištní stupně. Mohutný hudební tok se zklidňuje, přecházejí v líbezné melodické recitativy. Nádherné jsou především vroucně zpívané modlitby.
Představení má atmosféru mimořádné umělecké události. Je znát nadšení aktérů a touha vyniknout.
Do pokorného života karmelitánek vstupuje vír revoluce. Komisaři sdělují sestrám, že jsou svobodnými občany a jejich dosavadní počínání je zakázáno.
Zpovědník karmelitánek je pronásledován. Sestry se však nevzdávají, tajně se scházejí a pokračují v pobožnostech i modlitbách. Na udání jsou zatčeny a popraveny.
Jsem překvapován hereckými i pěveckými výkony studentů.
Závěrečná scéna smrti patnácti zbožných sester, ke kterým se dobrovolně přidává Blanka de la Force, je hudebně, výtvarně i režijně ztvárněna jako protest proti násilí kruté moci na lidském rodu.
Diváci dlouho tleskají.
Dojatý se prodírám k východu a v zamyšlení opouštím studentské divadlo.
Komorní opera mě ohromila.
Ohlížím se po múze. Kdepak jsi, co nic neříkáš?
Mab krčí rameny. Když promlouvají zbraně, múzy mlčí…
Brno – Komín, 23. 3. 2022
Komorní opera Hudební fakulty JAMU, Brno – Francis Poulenc, Georges Bernanos: Dialogy karmelitek. Autor hudby: Francis Poulenc, libreto: Georges Bernanos, české libreto / dramaturgická úprava: Kateřina Křivánková, Václav Málek. Dirigent: Patrik Červák, asistent dirigenta: David Šmíd, režie: Kateřina Křivánková, asistent režie: Marek Řihák, scéna: Tereza Jančová j. h., kostýmy: Julie Ema Růžičková (DF, ateliér scénografie), lightdesign: Judita Mejstříková (DF, Ateliér světelného designu), hudební nastudování: Patrik Červák, David Šmíd, Marek Madeja, Matěj Voda, Eduard Kostelník, doc. Tomáš Krejčí, úprava orchestrálních partů: Matěj Voda. Spoluúčinkuje Janáčkův akademický orchestr – orchestr posluchačů HF JAMU a hosté. Produkce: Aneta Bóriková, Markéta Kavková, Adam Martin Lysák, Yasmine Cabanová, asistenti produkce: Lucie Pokorná, Rebeka Kavalová, Doubravka Čermáková. Premiéry 19. a 20. března v Divadle na Orlí, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 738)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
A potom se říká,
že náboženství a víra, jakkoliv projevovaná, je naivní pohádka, nesmysl. Sám jsem tato tvrzení zažil a někdy v dost drsné podobě slibů, či vyhrožování, ještě před půl stoletím. A tak tomu je od vzniku křesťanství po současnost. Proč tolik úsilí proti věřícím „pohádkám“? Jak je možné nepoddajné i zabíjet?
Obě strany cítí obrovskou sílu víry, která dává věřícím překonat strach před mučením i smrtí a ponižuje jejich odpůrce k nepříčetnosti jejich jednání. Toto jednání vůči věřícím se ve Francii projevilo v nejkrutější podobě. Viděl jsem tuto operu před lety v Olomouci v provedení souboru opery Moravského divadla a mohu se jen ztotožnit s pisatelem tohoto článku o silném prožitku interpretů i návštěvníků, který jsem zažil a pocítil v Olomouci. Skladatel Poulenc měl šťastnou ruku při výběru námětu, který mu poskytl tak silnou hudební inspiraci a dal ke kompozici nevšední invenci. Kéž mučednická smrt nevinných řeholnic probouzí zájem o hlubší pohled na život, jeho náplň,smysl a cíl.
08.05.2022 (21.24), Trvalý odkaz komentáře,
,