Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 739)
Jdu od Domu umění, belhám se Cejlem, vyhlížím trčící příď divadelního korábu. V Radosti mají dnes dlouho odkládanou premiéru francouzské pohádky Kráska a zvíře.
Autor scénáře a dramaturg inscenace Pavel Trtílek je nervózní. Říká: Je to hrozné, byl covid, hrát se nesmělo, zkoušet se nedalo. A když už se smí, pronásledují nás nemoci. Poprvé jsem viděl inscenaci vcelku dopoledne na generálce…
Tfuj, tfuj, zlomte vaz!
Na nakopnutí jsem si netroufl. Měl jsem před sebou horu schodů.
Múza mě nadnášela. Těžce jsem dosedl vprostřed druhé řady. V uších mi zněla múzina slova: Byl jednou jeden princ, kterého svěřila královna do výchovy kouzelné víly. Ta se do něj zamilovala. Když princ její náklonnost odmítl, byl vílou zaklet. Zvířecí podoby může prince zbavit jedině nevinná dívka, která k němu zahoří upřímnou láskou.
Představení začíná nástupem a úklonem herců zakuklených do černých kombinéz. Následuje zahájení televizního vysílání zábavné soutěžní relace o vysvobození prince ze zakletí, odkrývající divákům nevšední pohled do zákulisí. Hbitý moderátor v bílých brýlích, v blýskavém, flitry ozdobeném saku se obratně pohybuje před pohyblivou kamerou. Informuje návštěvníky, jak si počínat, kdy tleskat, kdy vzdychat, kdy se smát. Jeho pokyny přenáší kamera na velké obrazovky zavěšené na portálech po stranách jeviště.
Je úsměvné, jak diváci poslušně a s nadšením reagují.
Sjíždí soutěžní stěna opatřená svítícími žárovkami a vstupními dvířky do zahrady zakletého zámku.
Moderátor představuje soutěžící: Otec, kdysi nejbohatší muž města, dnes žijící v nuzné chatrči, se dostavil se dvěma půvabnými dcerami, aby z případné výhry splatil dluhy a zajistil dospělým dětem lepší život.
Starší dcera je panovačná, rozmazlená, vdavekchtivá, hubatá koketa. Z vlasů jí trčí papírové natáčky. Neustále leze do záběrů kamery a na všechny strany rozesílá vzdušné pusinky. Na otce pokřikuje jako na lesy.
Mladší je nevýbojná, laskavá, hezká a poslušná. Do studia přišla, protože si to otec přál.
Televizní soutěž začíná.
Na obrazovkách je psáno: Příběh otce. Dvířka se otvírají, skřípou zuby, krákají havrani, je tma. Tatínek se plouží plání. Zjevují se mu světelné kouličky, které po chvíli mizí.
Je to strašidelné, výtvarně působivé. Pohádkové snovosti dosahují inscenátoři dýmy, hudebními podkresy a zpomalením pohybu jednajících postav.
Principy černého divadla v kombinaci se stínovým vytvářejí atmosféru tajemnosti. Časté vstupy komentátora s kameramanem jsou legrační, přinášejí do děje oživení a bystří diváckou pozornost.
Hra na soutěž je znamenitý nápad, který ze sentimentálního příběhu dělá akční podívanou. Pohybující se stíny pařátů obludy s lidským hlasem mají míru, dětmi jsou vnímány statečně. Výtečně je vytvořena scéna prolomení kletby a proměna netvora v živoucího prince.
Diváci mají ve tvářích šťastné úsměvy a někteří v očích slzy…
Krásné to bylo, říká múza.
Jdu kolem korábu, pajdám Cejlem, múza medituje: Hlasitě artikulovaná, zřetelná slova jsou v dětském divadle nezbytností. I když aktéři hovořili na mikroporty, u některých docházelo k občasným šumlům.
Pozoruji to i v jiných divadlech. Trpí tím některé mladé hlasy, především dívčí. Chce to pevnou dechovou oporu a dlouhý výdech. Ale pohádka byla hezká…
Brno – Komín, 9. 4. 2022
Divadlo Radost, Brno – Marek Zákostelecký a Pavel Trtílek: Kráska a zvíře (podle klasické francouzské pohádky). Režie Marek Zákostelecký, dramaturgie Pavel Trtílek, hudba Vratislav Šrámek, výprava Marek Zákostelecký, choreografie Aneta Jankowska. Hrají – Kateřina Höferová: Sestra, Jiří Skovajsa: Otec, Petr Šmiřák: Princ, Pavel Jan Riedl: Moderátor, Míša Rotterová: Kráska, Dalibor Dufek: Nápadník. Animace loutek: Jana Černá, Dalibor Dufek, Stanislava Havelková, Gabriel Kulíšek, Michaela Danielová, Radim Sasínek, Petr Smiřák, Matěj Tauš, Leona Ondráčková. Premiéra 7. 4. 2022.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 739)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)