Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 746)
Je pěkný den. Festivalový. Jedu tramvají a do klapotu kolejnic slabikuji: deka-deka-deka-dence. Múza mě opravuje: Dekka-dan-cers. Usmívám se. To je jiný rytmus, moje milá.
Tanečníci, tanečnice, choreografové, významné osobnosti usedají do křesel činoherní scény Městského divadla.
Múza šeptá: Kafkovu Proměnu znáte?
Jistě. Magistrální úředník se změní v brouka.
Magistrální úředník se změní v brouka… Foto Jakub Červenka
Do začátku představení zbývá pět minut. V jevištní temnotě chodí tmavě oděný pán a lepí na podlahu bílou značkovací pásku. Trhá ji na kousky a lepí a lepí a lepí.
V hledišti ticho jako v hrobě.
Z pravého portálu fouká dým, vrní prvorepublikové blues, temný pán cape v ponožkách a klidně polepuje zem páskou.
Na jeviště vtrhnou zakuklené příšery. Foto Jakub Červenka
Na jeviště vtrhnou zakuklené příšery. Vrhají se na ťapavého lepiče, proplétají se s údy jeho těla. Hlas vypravěče promlouvá o proměně Řehoře Samsy v nestvůrný hmyz.
Tanec nohaté obludy je sugestivní, proměna ťapavého lepiče v břichatého chrobáka dokonalá.
Řehořovo zmítání se děje na abstraktně zešikmeném loži. Jeviště dělí bílá linie na poloviny. Jedna je ponořena do tmy, ve druhé narýsovala páska půdorys bytu s židlemi a stolem.
Rodina Samsů je slušivě bílá. Foto Jakub Červenka
Rodina Samsů je slušivě bílá. Jako by přitančila z tenisových dvorců. Její děs z Řehořovy nestvůrnosti je ztvárněn humorně.
Taneční kreace jsou tančeny na rytmy jazzových skladeb, které dělí příběh na drobné části.
Kontrola nadřízeného úředníka, rodina tají Řehořovo podivné onemocnění, vztah sourozenců, rodina se za Řehořův stav stydí, rodina se chce Řehoře zbavit…
Inscenace je v podstatě pohybovou ilustrací Kafkovy povídky. Foto Jakub Červenka
Inscenace je v podstatě pohybovou ilustrací Kafkovy povídky.
Jednotlivé sekvence jsou choreograficky řešeny nápaditě a tančeny svižně s espritem. Tančící výtečně ztvárňují groteskní podoby jednotlivých postav.
Výtvarný nápad s lepicí páskou je doveden k dokonalosti. Řehoř v závěru inscenace nalepí nad postelí bílý otvor, vsouká se do něj a skokem z okna ukončí svůj nešťastný život.
Šťastná rodina mění oblečení. V barevných kostýmech tráví piknik na louce za městem. Obtížného brouka odpinknou prsty jako drobeček…
Inscenace má úspěch. Děkující tanečníci se zdají být potleskem diváků zaskočeni. Jakoby nevěřili uším, ani očím…
Múza šeptá: Tak zase za rok, milí z Dekkadancers!
Dávám si na záda putovní baťůžek a šeptám: Nic není dnes jistého, ale pro jistotu – za rok na viděnou…
Brno – Komín, 29. 5. 2022
Dekkadancers, Praha – Franz Kafka: Proměna. Režie Štěpán Benyovszký, choreografie Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, hlas Jiří Lábus, výprava Pavel Knolle, světelný design Ondřej Šesták. Premiéra 6. 9. 2021. Psáno z festivalového představení na DSB 25. 5. 2022 – Činoherní scéna Městského divadla Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 746)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
