Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 747)
Jsem unavený. Múza nikoliv. Dejte si kávu, musíme vydržet. Festival DSB je u konce, večer hrají na Provázku Bělorusové Vojcka, říká.
Bělorusové hrají na Provázku Vojcka. Foto DSB
A pokračuje: Hru psal německý dramatik Georg Büchner v pouhých třiadvaceti letech, ale předčasná smrt mu nedovolila dílo dokončit. Dochovaný text sestává jen z několika na sebe nenavazujících náčrtů. Vojcek je voják, dělá osobního sluhu zupáckému veliteli, léčí ho dementní doktor, který na něm provádí lékařské pokusy. Se svou milou Marií má nemanželské dítě. Dochází u něj k schizofrenním stavům a apokalyptickým vidinám. Marie obcuje s jinými, žárlivý Vojcek ji zavraždí. V lecčems záhadný a nedořečený příběh se dočkal mnoha ztvárnění i interpretací.
Některá inscenování slavného torza jsem viděl. Byl jsem vděčen osudu, múzo, že v nich nemusím hrát.
Nepřehlédněte, je tam lavička… Foto DSB
Šlapu kameny Zelného rynku. Toporně kráčím nádvořím, do uší se mi vkrádají ruská slova. V hledišti usedají mladí nadšenci. Některé dívenky mají na tváři respirátory. Koukám na svítící obrovitou projekční plochu pojednanou slovy: Vojcek, režie Raman Padaliaka, scéna Kaciaryna Śymanovič.
Trocha mlhy, produkce začíná. Nepřehlédněte, je tam lavička, šeptá múza.
Ze tmy se vylupují čtyři absurdně odění chlapi. Jeden s ochrannou vestou na holých prsou, druhý v bílé zástěře s vysokou kuchařskou čepici, další dva v černých overalech a úpletovými pekáči na hlavách. Vbíhají i čtyři ohebné dívky v přiléhavých kamizolách a výrazně zmalovanými rty, s červenými návleky na pažích i nohou. Na chvíli strnou. Je z nich sousoší. Oka mih a prásk, kravál, ryk, ústa aktérů drtí ruská slova.
Herecký projev komandy je dravý. Foto DSB
Herecký projev komandy je dravý. Herci řvou, postavy stylizují do karikující nadsázky. Před zraky užaslých diváků hrají stylem divadel krutosti.
Múza šeptá: Je v tom něco i z poetiky Brechta.
Výtečná je představitelka lehkovážné matky Marie. Půvabná, hlasově skvěle disponovaná. Její řeč plyne i zurčí, dokáže hulákat a výborně zpívá. Ukolébavka, ve které jsou strašákem cikáni, vyznívá sametově.
Nejvýraznější figurou představení je vojenský lékař, krvavý pokusník na poli pseudovědy. Foto DSB
Nejvýraznější figurou představení je vojenský lékař, krvavý pokusník na poli pseudovědy. Skáče, poskakuje, pitvoří se, ječí. Dementní šílenost z něho přímo cáká. Inscenátoři ze zachovaných útržků rukopisu vybrali okamžiky zdůrazňující morbidnost Vojckova příběhu.
Představení chvátá z chřtánu ďábla do pekel. Trepanace lebečních kostí, řezání břicha se předvádí v surové nadsázce. Skvělý představitel Vojcka hraje stavy podřízenosti i počátky propukávajícího šílenství, až mne mrazí…
Sugestivní představení končí. Foto DSB
Sugestivní představení končí. Diváci tleskají dlouho, dlouho…
S baťůžkem na zádech opouštím divadlo. Jsem smutný. Do řeči mi není.
Múza šeptá: Revoluční motto z časů Büchnera Mír chatrčím, válku palácům doba mění na Válku všem.
Brno – Komín, 1. 6. 2022
Kupalaŭcy, Bělorusko (nezávislá divadelní skupina, která v roce 2020 na protest proti politické situaci v zemi opustila Bělorusko) – Georg Büchner: Vojcek. Režie: Raman Padaliska, scéna: Kaciaryna Šimanovič, hudba: Eryk Arłoŭ-Šymkus, světlo: Mikałaj Surkoŭ, sound design: Juraś Bačkaroŭ. Psáno z festivalového uvedení v rámci DSB v Divadle Husa na provázku 29. 5. 2022.
///
Více o inscenaci Vojcek na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 747)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Milena Michaela Orsi
Pokaždé,
když si čtu příběh divadelního představení, jak jej zažil a napsal pan Jaroslav Tuček, jako bych na tom představení byla také.
Děkuji za sugestivní zážitky!
11.06.2022 (8.39), , Trvalý odkaz komentáře,
Zdeněk Pololáník
Upřímné díky panu Tučkovi
za sledování a následné sdělení o divadelním a kulturním dění především v Brně a okolí. Neváhá si zajet na nějakou premiéru až do nejvzdálenějších míst. Vytvoří článek, vyzdobí snímky i videem a dávám nám, svým čtenářům, krásný obraz o těchto inscenacích. Je to velká zásluha a dar zvláště takovým, kterým věk nebo zdravotní stav nedovolí osobní návštěvy. Ostatním čtenářům může být důvodem k rozhodnutí se na inscenaci podívat.
Přeji panu Tučkovi, aby svoji záslužnou činností uplatnil svůj dar slova a umožnil všem, co byli zvyklí chodit do divadla, tuto „návštěvu“ svou sugestivní ilustrovanou recenzí.
11.06.2022 (9.31), , Trvalý odkaz komentáře,