Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 758)

Je to taková shoda krutých náhod; bojuji s chorobami, za humny zuří lítice válek a na monitoru počítače se objevují obrázky dokumentu Smrti a sny Evy Tálské.

Krásná tvář… /Eva Tálská (19. 4. 1944 Brno – 27. 8. 2020 Brno)/. Foto Oto Ballon Mierny

Mnoho let jsem ji vídal zahloubanou, usměvavou i zamračenou… Repro ČT

Krásná tvář. Mnoho let jsem ji vídal zahloubanou, usměvavou i zamračenou. Lezli jsme blátivou dírou po klouzajícím prknu do promáčeného podzemí zchátralého domu pánů z Fanalu, kde jsme pod sklepní klenbou objevili obrovitou pavučinu s bělostně svítícími pavouky. Paní Eva byla na chvíli děvčátkem, Alenkou v říši divů.

V ranním chladu řekla: My víme, co a jak máme dělat, na to vás nepotřebujeme, postarejte se, abychom to, co chceme, dělat mohli.

Dokument je skvělý. Ukazuje to, co mně zůstávalo skryto. Co bylo pro mě posvátným tabu. Vznik a tvorba inscenací paní Evy.

Byl jsem sice obsazen do záskoku v donu Šajnovi, ale to byla paní režisérka skoupá na slovo: Tudy přijdete, zůstanete stát, řeknete repliku a odejdete, tudy…

Postával jsem v sufitách a okouzleně sledoval jevištní zázraky stvořené géniem Evy Tálské.

Mezi svými (stojící u stolu) v Divadle Husa na provázku. Foto archiv DHnP

Opět se dívám na Viktorku, na Příběhy dlouhého nosu, na ráčkující Hatarajdu… Vidím hudebního vědátora, skladatele Miloše Štědroně, Láryho, Bolka, Ivanku, Pavla Zatloukala. Prohlížím si mladinké adepty Studia Dům…

Paní Eva mi umožnila nahlédnout do výuky. Děti z Domu opakovaly jazykolamy a paní ředitelka tiše popocházela za mými zády. Po hodině řekla: To by stačilo.

Jednou, to jsem už působil v Polárce, mě pozvala do svého království na Pellicově ulici. Vzorně uklizený prostorný byt přeplněný regály s tisíci knihami byl svědkem nesměle vyřčené touhy spolupracovat se souborem dětského divadélka. Rád jsem jí přání splnil…

Premiéra dokumentu se konala 23. května 2022 v Divadle Husa na provázku za přítomnosti režiséra Robina Kvapila, dramaturga dokumentu a vedoucího Katedry divadelních studií MU Davida Drozda, skladatele Miloše Štědroně a mnoha dalších osobností. Tentýž den (ve 21:45) premiérově odvysílala dokument i ČT art (zde). Repro DHnP

Šli jsme po chodníku na Pellicově, paní Eva se zastavila. Tady zemřel můj otec. Upadl, o kamenný okraj si rozbil hlavu… Životem znavená režisérka začala bojovat s přeludy. Byla to svízel.

Pozvala mě na výlet do Babic nad Svitavou. Na jednom z kopců řekla: Mám překvapení. Tady bydlí váš tatínek… Chalupu otevřel zmírající brněnský novinář…

Pozvání se mi dostalo i na představení Cirkus aneb Se mnou smrt a kůň.