Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 769)
Spal jsem. Do snu mi promlouvala múza. Alexej Maximovič Peškov, narozen roku 1868 v rodině řemeslníka, měl neradostné dětství. Otec mu zemřel a jeho matka se znovu provdala. Otčím ho v lásce neměl. Malého Sašu poslali k dědovi. Číst a psát se naučil sám. Na vysokou nebyl přijat, protože neměl patřičné předchozí vzdělání. Věřil v Boha. Toulal se s „bosáky“ po Rusi a psal. Stal se Maximem Gorkým. V roce 1902 mu uvedli v Moskevském MCHATu hru Na dně. V Brně ji hráli roku 1903 v budově Divadla na Veveří a v roce 1920 v Divadle Na hradbách.
Chvátám, tedy snažím se o to. Divadlo Reduta je vprostřed návrší. U kostela obcházím žebrajícího bezdomovce. Tvrdnou mi nohy. Skleněná vrata i červený koberec vnímám matně. Do výtahu škobrtám jako opilý. Múza šeptá: Klid, stihl jste to.
V orchestřišti jsou stoly, židle a opilci. Řvou jak na lesy. Jeden z nich padá do jámy. Vidím jenom jeho ruku. V přítmí jeviště rozeznávám popelavé závěsy třístupňových paland. Z prominentního lože chrčí trosky čepičáře Bubnova, a jaký já býval chlap! Naproti umírá na loži souchotinářka Anna. Její muž, zámečník Klíšť, zoufale piluje skřípající plech.
Vulgární slova poletují orchestřištěm jako motýli, dívky jsou lačné, prodejné i bité, rány jsou rozdávány do všech stran. Noclehárna, útočiště bědných z nejbědnějších, je sugestivním obrazem bídy a sprostoty doby.
Z herců sálá energie. Petr Bláha je notorik, neschopný policajt. Martin Veselý elegantní zlodějíček, Tomáš David krutý kriminálník, co báječně umí deklamovat větu Člověk, to zní hrdě, Martin Siničák chudák baron ve fraku s frajerskou chůzí elegána z Nemanic, Ivan Dejmal herec, který prochlastal vše, i svou paměť, Roman Nevěčný tajemný poutník, misionář dobra a lásky.
Krkolomné pády aktérů a jimi citované průpovídky známých rčení vzbuzují smích. Rvačka téměř všech zbídačelých nocležníků je až neuvěřitelná svou zběsilostí a stylizovanou bravurou provedení.
Žárlivý kmet, majitel domu Kostylev v podání Jana Grygara je typem bezskrupulózního vydřiducha slídícího po svém panství jako přízrak. Jeho krásnou, bestiálně intrikující ženu Vasilisu Karpovnu ztvárňuje démonická Kateřina Liďáková. Líbezným kvítkem živořícím na záhonu zloby je Nataša Hany Drozdové.
Závěrečné dějství situuje režisér do jámy orchestřiště v podobě karu s plamínky plápolajících svíček. V provazišti, ve svitu Měsíce, lze tušit stín oběšence.
Múza šeptá: Hnusné obludárium, vynikající představení!
Bravo, šeptám a pajdám po hrbolcích dláždění.
Múza je nadšená: Výtečná režie, skvělý překlad, pozoruhodná scénografie a především mimořádné herecké výkony všech aktérů.
Herecký koncert českých balalajek, milá moje.
Na lavičkách Zelného rynku pospávají zmožení bezdomovci…
Brno – Komín, 18. 10. 2022
Národní divadlo Brno – Maxim Gorkij, Tomáš Vůjtek: Na dně. Překlad a adaptace: Tomáš Vůjtek, režie: Ivan Krejčí, dramaturgie: Tomáš Vůjtek, výprava: Lucie Loosová, hudba: Ondřej Švandrlík. Osoby a obsazení – Michail Ivanov Kostylev, majitel noclehárny: Jan Grygar, Vasilisa Karpovna, jeho žena: Kateřina Liďáková, Nataša, její sestra: Hana Drozdová, Medvěděv, jejich strýc, policajt: Petr Bláha, Vaska Popel: Martin Veselý, Klišť, Andrej Mitrič, zámečník: Michal Bumbálek, Anna, jeho žena: Petra Lorencová, Nasťa: Štěpánka Romová, Kvašňa, prodavačka pelmeňů: Hana Tomáš Briešťanská, Bubnov, čepičkář: Martin Sláma, Baron: Martin Siničák, Satén: Tomáš David, Herec: Ivan Dejmal, Luka, poutník: Roman Nevěčný, Aljoška, obuvník: Pavel Čeněk Vaculík, Tatar, nosič: Roman Blumaier, Křivozub, nosič: Vratislav Běčák j.h.. Premiéra 14. 10. 2022 v divadle Reduta
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 769)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
