Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 774)

    Vlastníte-li múzu, jste na tom dobře. Je-li to holka vtipná, vyhrál jste terno. Když vás po ránu osloví, mladý pane, tohle si nemůžete nechat ujít, zapomenete na problémy s chůzí a vyrazíte.

    Múza čte: Historicky první představení juniorského souboru Balet NdB 2 – jedinečného projektu, který vznikl na začátku sezony 2022/2023 na půdě Baletu Národního divadla Brno. Pod vedením baletní mistryně Markéty Pimek Habalové a dlouholetého demisólisty Uladzimira Ivanoua se poprvé představí ve třech unikátních choreografiích. Mistře, u toho přece musíte být.

    Tak jo, půjdu. Balet mám rád, sleduji. Jak se kolem baletu něco šustne, jsem u toho. Onehdy jsem byl na repríze Spící krasavice s významnými zahraničními hosty. Měl jsem smůlu. Přede mnou seděli dva „VIP“ halamové, takže jsem viděl jen to, co se dělo na levém boku jeviště, jejich hlavy a ždibet strany pravé. Třeba. Princ se odrazil, zmizel a následoval až jeho triumfální odchod do sufit. Jsem ale opravdu věrný ctitel baletu, vydržel jsem. I když představení trvalo dvě a půl hodiny…

    Vím. Bylo tam teplo a hudba byla hlasitá, špitla múza.

    Reduta bájná, Reduta vyprodaná. Mladých diváků plno. Sedím v šesté řadě. Výhled na jeviště parádní. Halamové v nedohlednu. I kdyby tu byli, hledištní stupně s tím počítají.

    Tanečnice jsou ozdůbkami, nezbytnými kvítky životů. Foto FB

    Múza šeptá: První část Uroboros. Choreografie a režie Uladzimir Ivanou. Hudba Murcot, Cronomad, Guillaume de Machaut.

    Uroboros, název starodávného symbolu, který představuje cyklickou podstatu věcí, čas a nekonečný nepřetržitý běh života, jehož součástí je i věčný boj dobra se zlem.

    Z jeviště se valí dým. V historickém přítmí muž otírá kord. Nad zabodnutým medituje. Hudba je skřípavě dunivá. V dáli na obzoru svítí dva zlověstně krvavé body. Oči číhavého vlka nebo světla vrčícího bombardéru. Tanec protagonistů je protkán napětím, šermy, potyčkami, mrtvými a vášnivými doteky milujících těl. Tanečnice jsou ozdůbkami, nezbytnými kvítky životů. Člověk se narodí a zemře. Uroboros, had nebo drak požírající svůj ocas, hltající sebe sama. Pohybová meditace je tíživě současná. Tanečníci se děkují, mají úspěch.

    Múza je nadšená. Bylo to jako sen. Prolínání radostí a smutků. Opilství, skotská melodie, šarvátky i milování. Dobrý počátek.

    Secese a její valčíky, svět, který byl krásným… Foto FB

    Stojím před programovou tabulí. Múza čte: Na krásném modrém… Choreografie a režie Mário Radačovský, hudba Johann Strauss mladší. Za doprovodu valčíků a polek se vrátíme do roztančené Vídně 19. století.

    Galantní pánové, ohební i prkenní jako rozkývané klávesnice klavíru, a slečinky v sukničkách lehounkých jako lístečky kvítku stolistého rozrážejí světelné hranoly.

    Secese a její valčíky, svět, který byl krásným…

    Děvčata jsou rozpustilá, skočné polky mají lesk a břink, taneční vír je špikován legráckami, špílci i pohybovými gagy.

    Múza veršuje: Vídeň, ach, Vídeň, Vídeň lehkomyslná…

    Diváci jsou u vytržení, potlesky nešetří. Tleskám též. Závěrečný aplaus je veliký! Múza šeptá: Bravo

    Důležitou roli sehrává dívčin červený šátek. Foto FB

    Jsem unavený, múza nikoliv. Špitá mi do ucha.

    Markéta Pimek Habalová, baletní mistryně, se inspirovala tragickým příběhem Erbenovy balady Vodník z ikonické básnické sbírky Kytice, kterou roku 1896 zhudebnil skladatel Antonín Dvořák.

    Vodník, holka, já byl na jevištích vodníkem tolikrát, až jsem koukal zeleně.

    Pamatuji, mistře. Na topole podle skal zelený mužík zatleskal…

    Dvořákova romantická hudba, mechem obrostlí tanečníci a tanečnice jsou v „poloutmě“ a v „polousvětle“ rybkami a raky. Matka káže: Nechoď dcero na jezero.

    Tak se nám narodil druhý baletní soubor… Foto Arthur Abram

    Múza šeptá: Sotva dcera šátek namočila, lávka se pod ní prolomila, po mladičké dívčině zavířilo v hlubině.

    Naslouchám šplouchání hudby.

    Aktéři tančí, neslyšně slabikuji Erbenovy verše. Důležitou roli sehrává dívčin červený šátek. Je praným prádlem, brání vodníkovi v hrátkách, je do něj zabaleno vodní robátko a v závěru z něho vypadávají kousíčky roztrhaného vodníčka.

    Choreografie citlivě kreslí tragický příběh, ctí akcenty melodií.

    Buch, buch na dveře, dítě pláče, dej mu pít. Zoufalství dcery, bolest matky, smutná hudba a ticho. Dceřin srdceryvný výkřik nad strašnou smrtí dítěte ukončuje baletní inscenaci.

    Múza je dojatá. Diváci též. Potlesk je dlouhý.

    Jsem unavený, vidím rozmazaně.

    Múza mi dýchá do ucha: Tak se nám narodil druhý baletní soubor, mistře, jste šťastný člověk…

    Usmívám se. Je dobře, máte-li milou múzu.

    Brno – Komín, 2. 11. 2022 

    Balet NdB 2juniorský soubor složený z tanečnic a tanečníků do 22 let, Brno. Uroboros / Na krásném modrém… / Vodník. Inscenační tým – Antonín Dvořák (hudba / Vodník), Uladzimir Ivanou (choreografie a režie / Uroboros), Markéta Pimek Habalová (choreografie a režie / Vodník), Mário Radačovský (choreografie a režie / Na krásném modrém…), Murcof (hudba / Uroboros), Chronomad (hudba / Uroboros), Johann Strauss ml. (hudba / Na krásném modrém…), Alena Kolegarová (inspicient). Produkce a marketing: Linda Haraštová. Tančili: Izabela Gračíková, Zuzana Kučerová, Adéla Kulíšek, Anastasia Lehmann, Amelia Silk, Rahsmi Torres, Adam Baštař, Valentin Domsa, Hugo Garcia Martinez, Manuel Romero de Haro, Nikolaos Askonidis-Gkatsonidis. Premiéra v Divadle Reduta 31. října 2022.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 774)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,