Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 777)
Do Reduty chvátám pro změnu z kopce. Zachtělo se mi folkloru. Přemýšlím, proč se odpolední pořad jmenuje Cymbál, cimbál.
Foto Festival Janáček
Múza mě popohání: Přidejte, vy jednou zmeškáte i svou smrt…
Pozdě jsem nepřišel, ale patnáct minut před začátkem už nebylo kam si sednout. Mozartův sál návštěvníky přetékal. Získal jsem místečko až na kraji dvacáté řady. Ach jo! Zklamanou se jevila být i múza, protože mě nemohla najít…
Napínal jsem uši i zrak a měl radost, že festival má úspěch. Odpolední koncert sestavený Magdalenou Múčkovou a realizovaný v její režii „odsýpal“. Věhlasné zpěvačky, pěvci, primáši, bardi, krojovaní tanečníci, tanečnice, cimbalistky a cimbalisté se střídali na vzdáleném pódiu jako apoštolové v kole orloje. Líbezné melodie se nesly sálem a diváci nešetřili potleskem.
Paličky kmitnou, perličky něhy se kutálí z cimbálu, děvčátko hraje Janáčkův Lístek odvanutý.
Malý cimbálek doprovází soprán zpívající lidovou Studená rosenka. Znějí cimbály dva, Janáčkova teskná melodie Sýček neodletěl poletuje sálem, stěny barví rumělkou.
Stařičký primárius Martin Hrbáč, Horňák z Velké nad Veličkou, dává Starosvětskou. Gajdy, malý cimbálek a tančící pár.
To je ale krása, šeptá múza.
Žalo dívča, žalo trávu, Polajka, Před naší je zahrádečka, Bože můj, být tady maminka, plakala by štěstím…
Kotkova muzika ladí Lašské skoky a zvrtky, Hrbáčovci slaví Fašanek. Ojojoj, chlapci moji, být mladší, slavil bych s vámi.
Zarostlý je však chodníček, dva cimbály háčkují smutky. Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama, zpívá dívčina medovým hlasem. Třu si víčka a smrkám do kapesníku.
Neplačte, šohaji, vždyť na světě je docela obstojně, šeptá múza
Vždyť já nepláču, jen mi slzí oči…
Petrovské hodiny tloukly pět a nahatý Wolfgang na pylonu mával křidélky. U hrobky Kapucínů kokrhal třetí kohout. Proč se pořad jmenoval Cymbál, cimbál, jsem nevypátral…
Brno – Komín, 15. 11. 2022
Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2022 / Quo Vadis – Cymbál, cimbál. Folklorní koncert. Scénář a režie Magdalená Múčková. Účinkovali: Anežka Tkáčová, Johana Klára Kratochvílová, Alexandra Pokorná, Barbora Pokorná, Elisabeth Martinková, Kateřina Sečkařová – cimbál / dulcimer Ludmila Vašková – zpěv / singing Folklorní kolektivy z Moravy a Slezska / Folk groups from Moravia and Silesia: Kotkova muzika / Kotek’s music Aleš Jílek – housle (prim), sólový zpěv / violin, solo singing Jan Skotnica – housle (terc) / violin Vladimír Lepka – klarinet / clarinet David Kotek – cimbál / dulcimer Miroslav Kotek, Lukáš Foldyna – viola / viola Jiří Kotek – basa / bass Skupina Horňáků z Velké nad Veličkou / Horňáci from Velká nad Veličkou Martin Hrbáč a Martin Kománek – housle / violin Petr Pavlinec – cimbál, přenosný cimbálek / dulcimer Martin Slovák – malá basička / little bass Ivan Urbánek – gajdy / bagpipes Sára Slováková – zpěv / singing Martin Prachař, Vlastimil Škopík – zpěv, tanec / singing, dance Monika Frantová, Johana Prachařová – tanec / dance Ensemble FLAIR Petr Vala – housle / violin Jan Rokyta – umělecký vedoucí, cimbál / artistic director, dulcimer Jiří Pospěch – viola Lukáš Švajda – basa / bass Klára Blažková – zpěv / singing. 13. listopadu 2022, divadlo Reduta, Brno
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 777)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
