Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 783)
Sestupuji do podzemí černé Marty. S úctou se dívám na poslední železa siláka Franty Kocourka. Múza šeptá: Buďte optimista, jednou se stejně každý vejdeme do magického slova poslední…
Prodírám se houfem mladých.
Dívku v baloňáku zatýkají vojáci v hnědých uniformách: Půjdete s námi!
Múza šeptá: To je Ruth Maierová, Židovka. Jsme v Norsku. Vůkol zuří válka. Píše se rok 1942. Přesně 26. listopad.
Sedám do první řady. Dnes se bude hrát na jevišti. Za zády někdo kašle, servítky si nebere. Múza šeptá: Ruth se narodila roku 1920 ve Vídni. Zemřela v Osvětimi 1. prosince 1942. Zachoval se jen její deník.
Scénické řešení je prosté. Foto FB
Scénické řešení je prosté. Před stěnou z pojízdných skleněných panelů postávají židle, v portále je vidět klavír. Skromně kostýmované studentky a studenti hrají se zápalem komplikovaný příběh mladinké Ruth. Na skla stěny píší jména měst, zemí a významná data. Láska, touha, vášeň se jim vejde do symbolu růžového srdce. K vyobrazení historických zrůd stačí skrýt obličej papírovou fotografií. Rytmus představení určuje mluvené slovo a jeho převod do znakové řeči. Ruce aktérů a prsty dlaní se míhají vzduchem. Tvoří z inscenace mimořádnou událost.
Prvky akrobacie, pohybové ekvilibristiky a šarm zdobí hrané postavy. Pantomimická kouzlení s imaginárními rekvizitami jsou úsměvnými ozdůbkami.
Mimořádně pohybově nadaná, skvěle mluvící představitelka Ruth Maierové, půvabná Magdalena Kovářová. Foto FB
Mimořádně pohybově nadaná, skvěle mluvící představitelka Ruth Maierové, půvabná Magdalena Kovářová. Charakter židovského děvčátka vykresluje přesvědčivě. Její strachy, něžnosti, jemná ironie i hořká skepse získávají sympatie diváků. Žonglování jen tak mimochodem s poletujícími barevnými šátečky je vtipným zcizením.
Velkého uznání si zaslouží autorka scénáře a režisérka inscenace Adéla Kratochvílová. Svým svěřencům nejen rozumí, ale obsazením činoherců a znakováním jejich mluvního projevu dosáhla u diváků přesvědčení, že všichni účinkující umí mluvit! Protože slyší…
Skromně kostýmované studentky hrají se zápalem komplikovaný příběh mladinké Ruth. Foto FB
Opouštím černé sklepení.
Múza říká: Jemné, citlivé, inteligentní, představení bez vulgarit, to chválím…
Nasazuji si čepici a na dálku zdravím: Milí studenti a studentky, ať se vám v životě daří jako dnes na jevišti…
Brno – Komín, 17. 11. 2022
Ateliér Divadla a výchovy pro Neslyšící, JAMU Brno – Adéla Kratochvílová a kol.: Deník dívky. Překlad a úprava do českého znakového jazyka Dana Peňázová, Radka Kulichová, Veronika Slámová, režie Adéla Kratochvílová, dramaturgie Helena Gricová, hudba Ondřej Kyas, scéna Ester Hradilová, kostýmy Magdalena Černá, světla Petr Kholl, zvuk Anna Seifertová. Produkce Hana Kretková, foto Vojtěch Šoula. Hráli studenti Ateliéru divadla a výchova pro neslyšící: Aneta Frimmelová, Lenka Koukolová, Magdalena Kovářová, Štěpánka Krejčová, Karin Pavlová, Kristýna Pavlů, Nikola Věntusová, Anna Žďárová. Jako hosté: Kamil Bačovský, Martin Leiský, Vladyslav Solodun. Premiéra ve Studiu Marta, Brno, 10. listopadu 2022. Psáno z reprízy 14. listopadu 2022.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 783)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
