Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 794)

Jsem vdovec ve výslužbě. Zrak mi dosluhuje a sluch neslouží. Žiji se svými problémy už řadu let. Býval jsem čilou křepeličkou. Býval. Teď je ze mne kmet. Pořídil jsem si baťůžek. Nosím jej na zádech. Je praktický a hezky hřeje. Nakupuji do něj potraviny, protože nejen divadlem je člověk živ. Divadlo mám rád víc než sebe. Je to moje potřeba i celoživotní vášeň. Za divadlem vyrážím často i v nečase.

Je vlahý zimní večer. Ustrojený, vymydlený vyrážím z domu. Jdu krásným Komínem. Bifluji se, abych na něco nezapomněl. Půjdeš a na „hasičce“ vybereš peníze, nastoupíš na tramvaj, vystoupíš, nakoupíš a pojedeš do divadla.

Stojím před bankomatem. Vůkol tma. Cože tady chci? Aha, peníze! Ale proč je tady taková tma? Na bankomatu svítí jen zelená štěrbina pro vložení platební karty. Heuréka, šup tam s ní. V přístroji cvakne, bankomat se rozsvítí, jeho obrazovka žádá vhození platební karty.

Uf, co to?

Mačkám tlačítka klávesnice, klepu na displej. Nic. Nevěřícně čtu: Vložte platební kartu.

Jsem zoufalý. Karta je uvnitř, bedna ji nevrací. Obrazovka hasne. Je tma. Svítí jen štěrbina pro vložení karty.

Prosím o pomoc temnou siluetu. Přichází ke mně mladý muž, ze svého mobilu volá číslo poruch uvedené na bankomatu. Z jeho mluvy lze poznat, že jde o Vietnamce. Po chvíli mi podává mobilní placku a já vysvětluji nějaké paní, tvrdící, že hovor je nahráván, co se mi přihodilo. Paní říká, že bankomat kartu nevydá, protože byla zřejmě vložena v okamžiku jeho restartu. Radí kartu zablokovat nebo požádat o její vyjmutí a dodání na některou z poboček mé banky…

Jsem v šoku.

Děkuji ochotnému Vietnamci a odcházím. Muž za mnou volá: Jestli potřebujete peníze, já vám půjčím…

Sedám na tramvaj a jedu do divadla. Po hodině volám číslo telefonních informací, nechávám se spojit s bankovní službou. Blokuji uvězněnou platební kartu a žádám o vystavení nové. Hovory mě stojí devět stovek…

Do haly Industry na představení Divadla Feste Hodina ženy přicházím na poslední chvíli značně vyčerpaný.

Múza se durdí: Kde jste se coural?

Brno – Komín, 17. 1. 2023 

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 21. ledna 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 794)

1. František Bouchlý

   

   Super recenze,
   jsem rád, že se ještě najdou bezvadné kritiky, moc hezky jsem si početl. Víc takových!

   21.01.2023 (12.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Zdeněk Pololáník

   

   Krutá příhoda
   neodradila od návštěvy představení. Obdivuhodná láska k divadlu, překonávající únavu, bolesti a ještě když se odehraje osobní příhoda na cestě. Kdybych pana Tučka neznal, nevěřil bych, že je možné soustředění po takovém šoku.
   Článek, který jsem četl, je i jistým varováním, stejně cenným, jako jeho recenze na představení, dojmy z cest, nebo návštěvy zajímavých měst a míst.

   21.01.2023 (21.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ